Autor fotografie: Pixabay
Poslanci hnutí ANO navržený bod mimořádné schůze Sněmovny "Selhání české vlády a fatální důsledky dohody mezi Českou republikou a Polskou republikou ohledně dopadů těžby na dole Turów" byl zamítnut, přesto hlasování předcházela dlouhá tříhodinová debata. Opozice vládu za uzavřenou smlouvu s Polskem kritizuje. Vyčítá jí nevýhodnost smlouvy i ukvapenost podpisu. Česká republika po uzavření dohody stáhla žalobu na Polsku u Soudního dvora EU. Obyvatele postiženého regionu trápí především pokles hladiny podzemní vody, hluk a prašnost.
"Prodali nás. Ta dohoda je blbá, protože nás neochrání před činností dolu a před úbytkem spodní vody," řekl doslova předseda SPD Tomio Okamura během svého úvodního vystoupení a připomněl, že poslanec za Liberecký kraj Radovan Vích upozorňuje na hrozící úbytek podzemních vod ve studních občanů ve Frýdlantském výběžku a ohrožení flóry a fauny v celém jizerskohorském pásu již od roku 2018, kdy byl krajským zastupitelem.
Odškodnění ve výši 45 milionů eur (přibližně miliarda korun), z něhož 10 milionů obdrží vláda, a zbytek postižené obce, označil za nedostatečné. Výše reálné škody je podle jeho sdělení projektovými sanačními studiemi vyčíslena na 2,1–4 miliardy korun. Okamura kritizoval také fakt, že byla smlouva podepsána bez vědomí poslanců, včetně poslanců vládní koalice: "o tak závažném problému se mělo jednat veřejně s politiky, občany i odborníky," dodal.
Podle exministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) vláda nevyužila silné pozice dané sankcí 12 milionů korun denně, která Polsku hrozila ze strany Evropské unie. Výši vyjednaného odškodnění zpochybnil ve vztahu k ziskovosti dolu i k předpokládané výši reálných škod, a především kritizoval pětiletou výpovědní lhůtu, kterou vláda Andreje Babiše odmítala: "Poláci nakonec navrhli směšné dva roky. Opravdu směšné, naprosto, to jsme se jim vysmáli a říkali, že to snad ani nemůžou zkoušet. Pak hovořili o pěti letech, to jsme samozřejmě odmítli také, o sedmi letech, to jsme také odmítli. A my jsme řekli, že naší podmínkou je aspoň 15 let. A byli jsme ochotni o tom ještě diskutovat, ale těch pět let, které nakonec uzavřela nově vláda premiéra Fialy, je naprosto, naprosto nepřijatelně krátká doba."
A připomněl také některým dnešním členům vlády a vládním poslancům jejich výroky z doby před volbami, kdy byli vůči Polsku nepoměrně kritičtější než dnes po uzavření dohody mezi premiéry Fialou a Morawieckim. Citoval dřívější výroky předsedkyně PSP Markéty Pekarové Adamové (TOP09): "vyzývám vládu, aby se ve věci dolu Turów postavila proti energetickým zájmům Polska a tvrdě hájila české zájmy, přesto jsem skeptická vůči aktivitě vlády a její upřímné snaze postavit se za naše občany, na výboru pro životní prostředí jsme přijali usnesení, které jasně říká, že nesouhlasíme s rozšiřováním těžby a současně jsme vyzvali vládu k zajištění kompenzací úbytku vody, tento problém nenecháme vyšumět a budeme na vládu i nadále tlačit," a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL): "je neakceptovatelné vyměnit vodu za peníze, na to prostě nemůžeme nikdy přistoupit."
Dohodu kritizoval také expremiér Babiš, který mj. uvedl: "Vláda České republiky měla v době podpisu dohody k dispozici nová hydrologická data za rok 2021, která potvrzují, že podzemní vody na české straně dále klesají. Vláda uzavřením dohody porušila právní povinnosti podle zákona o ekologické újmě mimo jiné proto, že rezignovala na zajištění preventivních opatření k ochraně české vody. Tím vláda narušila také princip dělby moci, protože překročila meze, které vládě jako moci výkonné pro dojednávání mezinárodních smluv stanovil zákonodárce. Mezivládní dohody nemohou překračovat zákonné mantinely."
Jako dobré řešení pro Českou republiku dohodu naopak hájila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL): "Dohoda, která byla tedy uzavřena, je jediným a velmi dobrým řešením, jak začít konečně pracovat na ochraně našeho životního prostředí. Do doby uzavření dohody jsme vůbec neměli informace, polská strana neposkytovala informace o své těžbě, o rozsahu čerpání vod, o měření jednotlivých složek životního prostředí. Dnem podpisu smlouvy přistoupila na podmínky, kdy už my tyto informace máme."
Další pokles hladiny podzemních vod podle ministryně Hubáčkové může řešit prohloubení a rozšíření hydraulické stěny, a pokud ne, pak zastavení těžby směrem k České republice. Dohoda podle její slov umožňuje zahájit likvidaci škod, které vznikají sto let trvající těžbou v polském dole, a především zásahy do podzemních vod v posledních čtyřech dekádách: "můžeme si hlídat, aby polská strana nepřekračovala povinnosti ze zákonů, které jí vyplývají, a povinnosti, které jí vyplývají z naší dohody," uvedla ministryně.
Podle premiéra Fialy šlo při podpisu dohody "především o dostupnost pitné vody pro obce, o ochranu lidí před hlukem, prachem a dalšími negativními jevy na životní prostředí." Uvedl, že na rozdíl od případného a nejistého úspěchu u soudního dvora, umožňuje dohoda kompenzace pro obce na české straně hranice a realizaci opatření, která mohou předcházet dalším škodám. Minulé vládě v reakci na slova Richarda Brabce vyčetl neochotu ke kompromisu, který je při vyjednávání nepostradatelný, a v důsledku toho občanům těžbou ohroženého regionu nijak nepomohla.
Řekl také, že smlouva přináší "možnost požadovat a kontrolovat realizaci opatření, ale kraj navíc získal 35 milionů euro, které budou využity přímo ve prospěch těch lidí, postižených lokalit a jejich občanů. Dalších 10 milionů euro stát obdržel na zajištění dlouhodobého monitoringu vlivu dolu Turów. Pokud bychom tyto finance od polské strany nedostali, a bez smlouvy bychom je nedostali, tak bychom museli tyto náklady hradit ze státního rozpočtu." Dohoda podle jeho slov odvalila balvan z česko-polských vztahů, zmírňuje dopady těžby a účinně chrání české občany.
Podle právníků expertní organizace Frank Bold nelze mezivládní dohodou obejít zákonné povinnosti a obě země mají i nadále povinnost české území před vznikem škod chránit, zejména polská strana provádět těžbu takovým způsobem, aby nedocházelo k poklesu hladiny podzemní vody na české straně. Podle jejich názoru uzavřením dohody nedošlo k legalizaci těžby a škody na české straně i nadále hrozí. Těžba je podle organizace i přes uzavřenou dohodu nelegální a vláda nemá pravomoc rozhodovat o tom, jaká míra škoda je přijatelná výměnou za kompenzace.
Zdroj: Poslanecká sněmovna PČR; Frank Bold