"Všichni souhlasíme, že EU není perfektní. Ale je to to nejlepší, co máme," řekl v Bratislavě šéf vrcholných schůzek unie Tusk.
Bratislava - Šéfové států a vlád 27 členských zemí Evropské unie se v Bratislavě pokusili představit jednotnou odpověď na nejednoduchou situaci evropského bloku. Na závěr své neformální schůzky, svolané v reakci na červnové britské rozhodnutí z unie vystoupit, v zásadě zdůrazňovali drobnou a poctivou práci, tedy konkrétní kroky mající přinést tvrdší odpověď na migrační krizi, posílení vnitřní i vnější bezpečnosti či zlepšení výkonu evropské ekonomiky. Podobný přístup jim má pomoci obnovit pošramocenou důvěru občanů členských zemí v evropský projekt. Přes úsměvy a žertování před kamerami ale někteří z účastníků následně zvolili tón, který s předváděným optimismem neladil.
Předseda Evropské rady Donald Tusk zdůraznil, že není možné dopustit návrat loňského chaosu na hranicích i uvnitř unie. "Už nikdy nesmíme dopustit nekontrolovatelný tok nelegálních migrantů, jakého jsme byli svědky minulý rok," uvedl například Tusk.
"Máme cíl, aby ilegální migrace byla podle možností zastavena nebo omezena. Musíme bojovat proti příčinám uprchlictví," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. "Musí být posílena ochrana vnějších hranic," řekl francouzský prezident Francois Hollande.
Evropská komise oznámila konkrétní pomoc Bulharsku při ochraně jeho části unijní hranice, pošle 108 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Také členské státy EU, včetně Česka, přispějí finančně i potřebným personálem. Do konce roku má být plně funkční nyní vznikající Evropská pobřežní a pohraniční stráž. Plán na lepší ochranu hranic ocenil i český premiér Bohuslav Sobotka.
A pak maďarský premiér Viktor Orbán řekl novinářům, že summit byl bezvýsledný, protože se nepodařilo změnit "sebezničující a naivní" politiku v migrační krizi. Podle Orbána je nutné, aby Německo zavedlo pevný strop pro počet migrantů, které je ochotno přijmout. Pokud to Berlín neučiní, bude Evropa nadále přitahovat velké množství lidí.
Jednotu evropských zemí měla demonstrovat společná tisková konference Merkelové a Hollanda, věc při běžných unijních summitech v Bruselu velmi neobvyklá. A italský premiér Mario Renzi, jehož země čelí neustávajícímu přílivu migrantů z Afriky, se ve stejnou dobu nechal slyšet, že s nimi společně vystoupit nechtěl, protože "nesdílí stejné závěry".
V dokumentu nazvaném Bratislavská deklarace je jako cíl v souvislosti s migrací uváděno také "prohloubení konsensu" o dlouhodobé migrační politice a uplatňování principů odpovědnosti a solidarity. Je ale zřejmé, že spor o kvóty na uprchlíky zatím vyřešen nebyl.
Text zmiňuje také lepší spolupráci při boji s terorismem, prioritou má být například lepší výměna zpravodajských informací, posílena má být obranná spolupráce. Hospodářství v EU má pomoci další posilování společného trhu, zvyšování investic a snaha zajistit mladým občanů unie práci.
Ačkoliv bylo o dnešní schůzce rozhodnuto krátce po britském referendu, nebylo téma brexitu na jednání v Bratislavě dominantní. Na neformálním jednání chyběla britská premiérka Theresa Mayová. Šéf summitů Tusk ale novinářům řekl, že Londýn by mohl odstartovat dvouletá vyjednávání o odchodu z bloku v lednu či únoru příštího roku. Podle Fica musí být mezi výsledky těchto rozhovorů jasný poznatek, že je lepší být členskou zemí EU než stát mimo ni.
„Evropská unie nikdy nebyla zcela homogenní, ale současné politické střety a zejména pak imigrační krize mohou vést k jejímu dalšímu rozdělení. Takže nejen Sever a Jih, ale napříště i Východ,“ píše na serveru Bloomberg View novinář Leonid Beršidskij.
Tagy