O čem dnes jednají ministři vnitra členských států EU v Amsterodamu? O čem jednala česká Bezpečnostní rada státu v pátek na utajovaném zasedání?
Jenom několik hodin po setkání s britským premiérem Cameronem svolal v pátek 23. ledna český premiér mimořádnou schůzi předsednictva Bezpečnostní rady státu (BRS). Úřad vlády schůzku odmítl komentovat. Z jednacího řádu BRS však vyplývá, že se svolává výjimečně "na základě ústní informace člena BRS, jde-li o věc, která je určená pro informování členů BRS o aktuální bezpečnostní situaci, nebo o věc, která nesnese odkladu."
Je tedy otázkou, co bylo předmětem této mimořádné schůzky BRS. Byla to právě aktuální bezpečnostní situace? Byla to migrační krize a s tím spojená bezpečnostní rizika?
Británii čeká referendum o setrvání v Evropské unii a Cameron se nyní s evropskými státy snaží vyjednat podmínky reformy týkající se čtyř základních okruhů - konkurenceschopnosti, suverenity, volného pohybu osob a rovného postavení členských států. Česko nemá zásadní problém s trojicí požadavků, odmítá ale možný nerovný přístup k přidělování sociálních dávek. David Cameron mimo jiné také uvedl: „Moje obava a obava britských občanů pramení z toho obrovského počtu lidí, kteří se pohybují po Evropě, a nátlaku, který to představuje pro veřejnou správu."
Dnes ke schůzce ministrů vnitra zemí EU v Amsterodamu řekl český ministr vnitra Milan Chovanec: "Prioritou při řešení migrační krize je nyní bezpečnost", a pokud se Řecku v řádu týdnů nepodaří situaci s uprchlíky na svém území zvládnout, nevyloučil ani možnost krátkodobého vyloučení této země ze schengenského prostoru volného pohybu.
Ministr Chovanec nevěří ujišťování, které zní například z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty. "Je to utopie," řekl. Spoléhat se podle něj dlouhodobě nedá ani na dohodu s Tureckem, na kterou se jako na podstatnou součást řešení nynější migrační krize unie soustředila na konci loňského roku.
"Evropa má na řešení uprchlické krize dva měsíce, v opačném případě hrozí zhroucení schengenského systému volného pohybu," uvedl Donald Tusk
Chovanec se dnes, stejně jako nedávno český premiér Bohuslav Sobotka, v této souvislosti zmínil o posílení ochrany makedonské a bulharské hranice se Řeckem. Podle české vlády není možné dlouhodobě tolerovat nefunkčnost ostrahy části vnější hranice EU.
Řecká vláda však tvrdí, že je naprosto nemožné chránit vnější hranice Schengenu. "Řecko střeží národní a evropské hranice," uvedl v neděli v prohlášení náměstek řeckého ministra zahraničí Nikos Xydakis. "Co nemůže a co nebude dělat ... je potápět čluny a topit ženy a děti, protože to zakazují mezinárodní a evropské smlouvy a hodnoty naší kultury."
V roce 2015 se dostalo podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) do Řecka přes moře 850.000 lidí. Letos jich je přes nízké teploty a bouřlivé dny už 35.455.
Na dnešní neformální schůzce v Amsterodamu se má probírat i návrh Evropské komise na vznik společné pobřežní a pohraniční stáže EU. Komise navrhla, aby Frontex, který by měl mít 1500 či 2000 lidí, mohl v budoucnu zasahovat na území členské země i bez jejího souhlasu.
Prezident Miloš Zeman ostře zkritizoval chování Evropské unie, která podle něj není schopná vypořádat se s velkým počtem migrantů, kteří překračují její hranice. Iniciativu EU na vytvoření pohraniční stráže v počtu 1500 vojáků Zeman označil za „směšnou“ a dodal, že by ji mělo tvořit minimálně 1000 vojáků z každé členské země Unie. Zdroj: eurodenik.cz
Komentátor britského deníku The Daily Telegraph uvedl v dnešním článku, že evropské země se nedokáží shodnout, jak vyřešit probíhající migrační krizi a stále častěji hovoři o konci politiky otevřených dveří. Podle něj se blíží další ekonomické problémy EU a její budoucnost tedy vypadá "pochmurně." I kdyby EU přežila uprchlickou krizi, odchod Velké Británie by zcela jistě nepřežila.
Zdroj: cz.sputniknews.com, ceskenoviny.cz