Popisek: Ilustrační foto
Zhroutí se německý zdravotní systém? Šokující zjištění o zdravotním stavu uprchlíků, jejichž léčení zaplatí daňoví poplatníci.
Informaci zveřejnil 13. listopadu server albanydailystar.com s odvoláním na tvrzení Dr. Jana-Thorsten Gräsnera, ředitele "Institute for Rescue and Emergency Medicine".
Ten varuje, že je nedostatek dvaceti typů vakcín a 16 dalších již nejsou vůbec k dispozici. Kvůli překážkám v jejich výrobě budou k dispozici až v roce 2017. Německé zdravotnictví se rovněž potýká s problémem, že "muslimské ženy odmítají být ošetřeny mužskými lékaři, a mnozí muslimští muži odmítají , aby je vyšetřovaly ženy," uvedl Max Kaplan, ředitel bavorské lékařské rady.
Podle serveru se snaží německé sdělovací prostředky bagatelizovat celý rozsah problému zdravotní péče, zřejmě aby se zabránilo šíření strachu nebo vyvolání protipřistěhovaleckých nálad ve společnosti. V každém případě příliv více než jednoho milionu žadatelů o azyl z Afriky, Asie a Středního východu vyvolává bezprecedentní tlak na německý systém zdravotní péče.
Německá zdravotnická zařízení jsou údajně přeplněna migranty trpícími neduhy všeho druhu a nemocniční a zdravotnický personál, včetně tisíců dobrovolníků, si stále více stěžuje na syndrom vyhoření.
V Německu se začala objevovat onemocnění, která nebyla zaznamenána po mnoho let. Ministři zdravotnictví spolkových zemí jsou nyní na pozoru před šířením nemocí jako jsou krymsko-konžská hemoragická horečka, záškrt, ebola, hepatitidy, HIV / AIDS, malárie, spalničky, meningitida, příušnice, dětská obrna, svrab, tetanus, tuberkulóza, tyfus a černý kašel. Jak postupně uprchlíci naplňují ubytovací zařízení, je mezi zdravotníky vyhlašována pohotovost z obavy vypuknutí epidemie chřipky a novoviru.
Desítky tisíc migrantů přicházejících do Německa - zejména jejich dětí - nebyla očkována a němečtí lékaři zjišťují, že potřebné vakcíny nejsou dostupné. Někteří němečtí rodiče panikaří, že nebude dostatek vakcíny k očkování vlastních dětí.
Mnoho migrantů také trpí řadou traumat a duševních chorob. Podle komory německých psychoterapeutů (Bundespsychotherapeutenkammer) má nejméně polovina těch, kteří přicházejí do Německa, psychické problémy, včetně posttraumatických stresových poruch a deprese, a zhruba 40 procent z nich někdy přemýšlelo o sebevraždě.
Německé nemocnice byly nuceny najmout "virtuální armádu tlumočníků", aby mohli lékaři vůbec komunikovat s žadateli o azyl, kteří mluví desítkami jazyků a nářečí. Současně zdravotnická zařízení musí zvyšovat zabezpečení a ochranu lékařského a dalšího personálu před násilnými útoky migrantů, kteří jsou nespokojeni s lékařským vyšetřením.
Kritici varují, že všechno nakonec zaplatí němečtí daňoví poplatníci, a bude se jednat o miliardy eur pro nekončící vlnu žadatelů o azyl. A to jsou další náklady, kromě výdajů na jejich ubytování a stravování. Podle některých odborníků německá vláda nedokázala plně zvážit všechny důsledky otevření hranic pro takový počet běženců. Kromě obrovských ekonomických a sociálních nákladů, dochází údajně k "epidemii znásilnění", nárůstu trestné činnosti, a nyní Němci čelí riziku, že budou vystaveni exotickým chorobám.
Server uvádí, že stále větší počet německých zdravotníků bije na poplach. V rozhovoru pro deník Die Welt uvedl Dr. Michael Melter, vedoucí lékař ve nemocnici v Regensburgu, že přistěhovalci, kteří jsou přijati v nemocnici, mají nemoci, které se v Německu vyskytují jen zřídka. "Některé z potíží, které mají, jsem neviděl 20 nebo 25 let.....a mnoho mých mladších kolegů je ve skutečnosti nevidělo nikdy."
Marc Schreiner, ředitel mezinárodních vztahů v Německé nemocniční federaci (Deutschen Krankenhausgesellschaft) oponuje Dr. Melterovi: "Na klinikách se běžně setkáváme s pacienty, u kterých byly diagnostikovány nemoci, které jsme pokládali už za dávno vymýcené, například svrab. Výzvou je pro nás tato onemocněná včas rozpoznat." Schreiner uvedl, že v případě vysoce nakažlivých chorob, včetně tuberkulózy, musí být pacienti umístěni do karantény, což je drahý postup a náklady jsou hrazeny z peněz německých daňových poplatníků.
Podle Schreinera vyžaduje asi 15 procent z nově příchozích migrantů okamžité lékařské ošetření. Jestliže se předpokládá, že v letošním roce přijde do Německa asi 1,5 milionu žadatelů o azyl, potom je nutné očekávat, že zhruba 225.000 z nich bude potřebovat urgentní lékařskou péči.
Siegfried Hasenbein, ředitel bavorské nemocniční asociace (Bayerische Krankenhausgesellschaft) odhaduje, že v letošním roce bude umístěno v bavorských nemocnicích mezi 25.000 a 30.000 migrantů. Dalších 75.000 až 90.000 přistěhovalců bude vyžadovat ambulantní péči. Současně ale Hasenbein uvádí, že tyto počty jsou víceméně zanedbatelné, protože jenom v Bavorsku navštíví nemocnice kolem třech milionů lidí. Problém však vidí v tom, že migrační krize nerovnoměrně přetěžuje bavorský zdravotnický systém, což je způsobeno tzv. "hotspoty", tedy místy, kde se shromažďují uprchlíci, jako jsou města Deggendorf, Ingolstadt nebo Passau, které nesou celou tíhu této neodkladné lékařské péče.
Markus Beier, ředitel Bavorské Asociace rodinných lékařů (Bayerischer Hausärzteverband) tvrdí, že lékaři v oblastech s velkou koncentrací žadatelů o azyl jsou permanentně přetíženi v denních i nočních hodinách a je tak velmi těžké zajistit odpovídající úroveň lékařské péče.
V rozhovoru pro Spiegel TV 2. listopadu řekl Dr. Ralf Mütterlein, ředitel plicní kliniky (Klinik für Lungen- und Bronchialheilkunde) v Parsbergu, že odhaduje počet žadatelů o azyl nakažených tuberkulózou na 8 až 10 tisíc, ale pouze malá část z nich je umisťována do karantény. Nemocní musí být v této karanténě až po dobu 18 měsíců, aby se zabránilo dalšímu šíření choroby mezi obyvatelstvem. Ale finanční náklady daňových poplatníků jsou astronomické a činí mezi 10.000 a 12.000 eur za migranta za měsíc. Za celou dobu karantény a léčení tato částka přesahuje 200.000 eur za migranta.