Petr Anton - šetřit neznamená bezpodmínečně třeba propouštět či rušit nějaké služby

Petr Anton - šetřit neznamená bezpodmínečně třeba propouštět či rušit nějaké služby
Popisek: Petr Anton
27 / 11 / 2019, 13:00

Rozhovor s Petrem Antonem, který v rámci mezinárodního sdružení ASIS v ČR řídí sekci průmyslové bezpečnosti a je také členem představenstva ASIS Czech Republic. Pracuje jako European Security Manager a zastupuje společnost Foxconn v rámci mezinárodního sdružení TAPA.

Rozhovor je zaměřený nikoliv jen na bezpečnost, ale především na ekonomické a provozní strategie průmyslových objektů pro rok 2020.V rámci posledního kulatého stolu bylo hovořeno o tom, jaký se očekává příští rok.

Jak byste shrnul očekávání příštího roku z vašeho pohledu v průmyslových objektech?

Téměř všichni se shodli, že nejasné ekonomické prostředí především z pohledu nejasného ekonomického vývoje v Německu, Brexitu, zvyšování nákladů u všech zaměstnanců bez ohledu na profese je velmi častým cílem hledat nákladové optimalizace a samozřejmě stále diskutované automatizace či digitalizace. V řadě případů jsou manažerské vedoucí funkce kumulované, čili kolegové neřeší jen a pouze oblast bezpečnosti. Zároveň je třeba říci, že bezpečnost je pouze jeden z nákladů. Velmi významné položky jsou v kapitolách správy majetku a budov, úklidu, stravování a mnoha dalších podpůrných servisů, které nesouvisí přímo s výrobou, ale jsou nezbytnou součástí její fungování.

Chápu tedy dobře, že nejenom oblast bezpečnosti postihuje nejasný výhled do dalšího roku?

Ano, a hlavně trh se významně za posledních 10 let změnil, takže pokud porovnám období před krizí okolo roku 2007, kdy se hledaly úspory separátně v jednotlivých rozpočtových kapitolách podniku, nyní se hledají nejenom úspory, ale i řízení všech těchto servisů jednotně.

Hodně hovoříte nejenom o bezpečnosti, jak souvisejí jednotlivé servisy mezi sebou?

V první řadě a v mnoha případech jsou servisy, které můžeme jednotně nazývat Facility Management, začleňovány do správy jedné manažerské struktury. Tyto jsou poté řízeny jednotně a v druhé řadě tyto podpůrné servisy se navzájem ovlivňují provozně.

Jak to v praxi vypadá?

V praxi to vypadá tak, že můžete hledat efektivnější řízení, pokud je toto řízení jednotné, a hlavně pracovat s rozpočtem celkově a nikoliv separátně. Dále můžete využívat širší organizační strukturu. Samozřejmě ne vždy to může fungovat. Aby to mohlo správně fungovat, je potřeba zachovat funkční meze mezi jednotlivými celky a tyto jednotně řídit. Je třeba najít místa, kde lze vše propojit dohromady a vyvarovat se těch, kde to naopak nelze. Každá funkce plní jinou úlohu, má jinou odpovědnost a jsou na ni kladeny jiné požadavky.

A jaké praktické příklady byste uvedl?

Ku příkladu využijete kolegy z bezpečnosti k provádění podpory a kontroly údržby, velíny ostrahy lze využít k provádění automatických odečtů energií atd. Čili dochází k redefinování pracovních pozic a splývání některých činností, jako je třeba jednotný reporting, monitoring jednotlivých činností atd.

A jaká je vize?

Vize může být pro každého velmi rozdílná. Pro mě to znamená, že pokud mi vše funguje tak jak má, tak mohu přemýšlet, jak to ještě zlepšit. Vize je třeba v maximální bezobslužnosti budov. K té je ale zapotřebí dokonalý servis, který zároveň slouží i jako prevence havárií. Ve výrobních podnicích by měl být kladen velký důraz na prevenci, protože pokud z nějakého důvodu není budova provozu schopná a došlo by třeba k zastavení výroby, tak to je pak velký problém. Výrobní podnik musí vyrábět, aby mohl vydělávat.

Samozřejmostí je i dokonalý úklid, stravování a služby pro zaměstnance jako celek. Vnitřní prostředí budov by mělo působit příjemně na zaměstnance tak, aby se do práce těšili.

V této době před koncem roku je slovo vize velmi populární a obsáhlé téma obzvláště v této servisní oblasti. Šetřit neznamená bezpodmínečně třeba propouštět či rušit nějaké služby. Šetřit můžeme už tím, že jsme schopni efektivněji řídit dodavatele a celý servisní aparát. Ušetřené peníze jsme naopak schopni ihned investovat do oprav budov, inovacím budov a tím pádem pracovního prostředí nebo ve prospěch zaměstnanců různými benefity. Nedílnou součástí, pokud se bavíme o výzvách, je třeba automatizace či digitalizace. Ale toto si myslím můžeme probrat při další příležitosti.

Děkujeme za rozhovor, pane Antone.

Zdroj: Asis CZ

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace