Major H. Armády Spojených států před deseti lety zabil 13 a zranil dalších více než 30 lidí během masakru v texaském Fort Hood. Většina jeho obětí byli vojáci. V souladu s předpisy se na základně pohybovali beze zbraní. Téma se tedy přímo dotýká otázky držení a nošení zbraní pro vlastní obranu. Vraha také pochválili někteří z jeho fundamentalistických souvěrců v islámu. Na základě prokázaných obvinění ze 13 vražd a 32 pokusů o vraždu byl odsouzen k trestu smrti, na jehož vykonání čeká ve Fort Leavenworth v Kansasu.
Jeho jméno a tvář, dostupné komukoli na internetu na dvě kliknutí, neuvádíme záměrně. Jedním z podceňovaných rozměrů podobných skutků je mediální pozornost, jež je jim věnována, resp. způsob, jímž média o události referují. Schéma je rámcově vždy stejné. Dramaticky je vylíčen průběh útoku. Zazní jméno podezřelého, objeví se jeho fotografie, vyjádření jeho rodiny, která činu nerozumí. Spekuluje se, zda jde o terorismus, a velmi opatrně se tančí kolem byť náznaku souvislosti s islámským fundamentalismem, s islámem. Přitom zveřejňování a opakování jména a tváře vraha z něj činí zcela nesmyslně celebritu. A kromě jiného tím hrozí snáze inspirovat a motivovat následovníky.
Po nějaké době zájem opadne a událost, jakkoli mimořádnou, odnese pěna dní. Veřejnost si zapamatuje dojmy především z průběhu a z titulků. Nejspíše jméno, pozná tvář. Pozadí zločinu, jeho analýza a důsledky pro prevenci podobných útoků, vyhodnocení předchozích a zavedení následných bezpečnostních opatření je již věnována pozornost nepoměrně nižší.
H. se narodil palestinským rodičům, kteří do Spojených států přišli z předměstí Ramalláhu, ve Virginii v roce 1970. Byl bychován jako muslim. Hned po střední škole, v roce 1988, nastoupil do armády, a při službě vystudoval biochemii. Jeho rodiče zemřeli v roce 1998 a 2001. H. získal v roce 2003 lékařský doktorát a stal se psychiatrem. V roce 2009 byl povýšen na majora a v červenci 2009, a to přes nevalné odborné hodnocení od některých svých nadřízených, přeložen do Fort Hood. Byl kritikem nasazení amerických sil v Iráku a Afghánistánu a podle jeho názoru měli "muslimové povstat a s agresorem (Spojenými státy) bojovat."
Profesně se stýkal s vojáky s post-traumatickou stresovou poruchou. V případě některých podnikl kroky k jejich stíhání pro válečné zločiny. Ty byly odmítnuty, a frustrace mohla podle některých analýz být jednou z motivací jeho činu. Byl také prověřován kvůli komunikaci s fundamentalistickým imámem Anwarem al-Awlakim, tou dobou působícím v Jemenu. Podle svých kolegů vykazoval po několik let známky radikalizace. Komunikace však byla vyhodnocena jako odpovídající pracovnímu zadání. Přesto právě do období tohoto prověřování spadá pořízení zbraně. H. si jednoduše pořídil zbraň, proběhlo systémem požadované prověření FBI, ale Společné protiteroristické uskupení (Join Terrosism Task Force) nebylo o nákupu zbraně zpraveno. FBI nevěděla, že si H. píše s imámem podezřelým z vazeb na Al-Kájdu, a JTTF zase nevědělo, že si pořídil zbraň.
Tou zbraní byla samonabíjecí pistole FN Five-seven. V obchodě požadoval "nejpokročilejší zbraň s co největší kapacitou zásobníku." Poté se pravidelně vracel a koupil až 3000 nábojů; 5. listopadu 2009 po půl druhé odpoledne pak vstoupil do centra, kde je vojákům poskytována rutinní zdravotní péče před a po nasazení v zahraničních misích. Sám procházel přípravou na nasazení v Afghánistánu. S výkřikem Allahu Akbar zahájil palbu.
Podle svědků si za své cíle vybíral přednostně vojáky v uniformách. Se zbraní v ruce se mu postavila až policejní seržantka Kimberly Munleyová. Neuspěla a byla sama vážně zraněna několika zásahy. Pachatel ji nezastřelil, jen odkopl její zbraň z dosahu. Zastavil jej pěti zásahy až policejní seržant Todd. H. byl zraněn a upadl do bezvědomí. Do té chvíle stihl během asi deseti minut zabít 13 a zranit 32 osob. Sám o sobě při vysvětlování své motivace hovořil jako o "Vojáku Alláhově". Mj. uvedl, že mezi (americkou) demokracií a islámskou vládou je neřešitelný rozpor, protože v demokracii lidé vládnou podle toho, co si lidé myslí, že je správné, nebo špatné, i kdyby to šlo proti tomu, co nařizuje všemohoucí bůh.
Zločin mj. znovu doložil nesmyslnost bezzbraňových zón, v nichž zůstává zákonadbalý občan (a voják) bezbranný, zatímco zločince samolepky a odstavce vnitřních předpisů nezastaví.
Čtyři roky po útoku byl H. odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Byl beze cti propuštěn z armády a do vykonání rozsudku je držen v kázeňských kasárnách ve Fort Leavenworth v Kansasu. V roce 2014 napsal podle svého advokáta dopis Abu Bakru al-Baghdadimu se žádostí stát občanem Islámského státu. Za podpis přidal zkratku SoA, Alláhův voják.
Když vůdce ISIS nedávno americké speciální síly v oblasti kontrolované spojeneckým (?) Tureckem zprovidily ze světa, napsal Washington Post titulek: Abu Bakr al-Baghdadi, přísný náboženský učenec v čele Islámského státu, zemřel ve věku 48 let. Jinak nic s ničím nesouvisí.
