Jak je to s integrací cizinců v ČR? Kolik je jich u nás a jak nás vnímají? Přinášíme podrobnosti z vládního dokumentu.
Dokument má komplikovaný název Aktualizovaná „Koncepce integrace cizinců - Ve vzájemném respektu“ a Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců v roce 2016. Měl by být projednáván českou vládou příští týden pod č.j. 1645/15. Analýza je provedena do roku 2015, a týká se integrace občanů třetích zemí, kteří legálně pobývají na našem území. Materiál předkládá Ministerstvo vnitra ČR. Zveřejňujeme první část informací.
Kolik cizinců je v ČR legálně?
K loňskému 31. červenci je to celkem 266 855 státních příslušníků třetích zemí a jejich podíl na celkovém obyvatelstvu ČR dosáhl 2,5 %. Počty cizinců ze třetích zemí legálně pobývajících v naší republice dlouhodobě stoupají, od roku 2004 se téměř zdvojnásobily, ale od roku 1989 počet cizinců stoupl více než třináctinásobně.
Z jakých zemí jsou cizinci?
Početně nejvýznamnější skupiny cizinců ze třetích zemí se dlouhodobě nemění. Mezi nejvíce početně zastoupené státní příslušníky třetích zemí vloni patřili Ukrajinci (104 558), Vietnamci (56 665) a Rusové (34 787). Tyto tři státní příslušnosti tvoří téměř 3/4 osob. Trvale jich u nás žije 182 908 (68,5 %) a přechodně 83 947 (tj. 31,5 %).
Už 15. července 2015 řekl zástupce MV ČR: Pokud nebude mít Česko možnost dohlížet na výběr uprchlíků, kteří se mají přemístit z Itálie a Řecka do České republiky, postaví se proti přesunům migrantů v rámci celé Evropské unie.
Kteří cizinci mají největší zájem žít v ČR?
Největší zájem o trvalé usídlení v ČR mají Mongolci (82,9 % osob s trvalým pobytem) a Vietnamci (81,7 %). Vyrovnaný zájem o přechodný i trvalý pobyt mají Američané (50,4 % osob s trvalým pobytem). Počet cizinců, kteří se svojí státní příslušností zařadí mezi občany České republiky, od roku 2010 stabilně roste. V roce 2010 to bylo 947 cizinců, dva roky poté 1565 osob, v roce 2014 již 4 518 cizinců. V roce 2014 získalo české občanství nejvíce Ukrajinců - 2 075.
Je mezi cizinci více mužů než žen?
K loňskému červenci je mezi cizinci evidováno 124 194 žen (46,5 %). Jak je uvedeno v materiálu, zastoupení žen se u jednotlivých státních příslušností poměrně výrazně liší. Naprosto nejvyšší zastoupení žen je u občanů Thajska (91,3 %). Další státní příslušnosti s nadpolovičním podílem žen jsou Filipíny (78,5 %), Bělorusko (59,3 %), Mongolsko (57,9 %), Rusko (56,8 %), Kazachstán (56,2 %) a Kyrgyzstán (54,6 %). Naopak státní příslušnosti s nejnižším podílem žen jsou Tunisko, Egypt, Nigérie, Alžírsko, Turecko a Makedonie.
Jaká je mezi cizinci nezaměstnanost? Pobírají sociální dávky?
74 818 cizinců ze třetích zemí jsou zaměstnanci, přitom téměř polovina z nich byla zaměstnána na pozicích, které nevyžadují žádnou či jen minimální kvalifikaci. Naopak 15 tisíc cizinců je na místech s potřebou vysoké kvalifikace. Velký počet cizinců je evidován jako OSVČ - k 31. 12. 2014 jich bylo evidováno 57 721 a to nejvíce Vietnamců a Ukrajinců.
Počet cizinců evidovaných na úřadech práce mezi uchazeči o zaměstnání je velmi nízký. K loňskému červnu bylo na úřadech práce evidováno 5 977 těchto osob, z nich pak necelých 17 % (1 010 osob) pobíralo podporu v nezaměstnanosti.
Na čerpání sociálních dávek se cizinci podílejí minimálně. V červnu 2015 jejich podíl na celkovém počtu dávek dosáhl pouze 1,2 %, t.j. 19,1 tis. dávek. Vývoj v oblasti čerpání sociálních dávek cizinci ze třetích zemí má nicméně jednoznačně rostoucí tendenci, a to jak v počtu vyplácených sociálních dávek, tak v objemu vyplacených peněz.
Nejvíce cizinců je v tzv. produktivním věku tedy mezi 15 - 64 let (83%).Nezanedbatelná je však i skupina nezletilých, zejména dětí povinných školní docházkou (21 tisíc) a dětí v předškolním věku (15 tisíc).
Xenofobie a rasismus v ČR?
V ČR počet cizinců od roku 1989 stoupl více než třináctinásobně. Některé evropské země, především Německo nebo Francie podcenily integraci cizinců, protože se mylně domnívaly, že se zahraniční pracovníci posléze vrátí do svých domovských zemí. To se ovšem nestalo, a v 90. letech se země západní Evropy potýkaly s vážnými problémy v soužití s cizinci.
České ministerstvo vnitra naopak zavedlo efektivní systém integrační politiky cizinců již na konci 90. let, tedy ještě před vstupem do Evropské unie. Integrační politika České republiky je oceňována i zeměmi EU s dlouholetou tradicí imigrace, které nás v oblasti integrace vnímají jako rovnocenného partnera. Naše republika je doposud zemí s téměř nulovou hodnotou konfliktů mezi komunitami cizinců žijících na jejím území a majoritní společností. Více než polovina cizinců (60 %) nezaznamenala projevy xenofobie ze strany Čechů.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier je znepokojen postojem k uprchlíkům. Vyzývá vládu, aby zasáhla
"Migrační realita posledních několika let s sebou nicméně přináší riziko některých průvodních jevů jako je xenofobie, rasismus, extremismus či jiné projevy negativních postojů jedinců či skupin ve vztahu k cizincům.," uvádí se v dokumentu a autor pokračuje: "Zejména uprchlická krize v polovině roku 2015 polarizovala společnost. Výrazněji se začala projevovat islamofobní scéna. Některá uskupení mobilizovala proti přítomnosti muslimské komunity v ČR a začala akcentovat islamofobii. Těmto uskupením se nedařilo získat podporu široké veřejnosti ani přes to, že se snažila využít poměrně mediálně atraktivní témata, jako jsou mezietnické napětí či vztah české populace k muslimské komunitě. Část občanské společnosti se naopak proti těmto aktivitám důrazně vymezila."
MV ČR navrhuje "prohloubit systém komunikace se širokou veřejností o problematice migrace a integrace ve vztahu k občanům i k cizincům, důsledně čelit xenofobním tendencím ve společnosti a aktivně působit proti projevům nenávisti vůči cizincům při dodržení požadavků daných právním řádem."
Co se líbí a nelíbí cizincům na České republice? Polovině vadí čeština.
Cizinci si na české společnosti nejvíce cení svobodu společnosti, ve které žijí, a bezpečnost této země, a také péči o životní prostředí. Nezajímá je příliš česká kultura, tj. zvyk, literatura, kino, divadlo atd. Cizinci před českou kulturou upřednostňuji spíše civilizační výdobytky české společnosti.
Zásadním problémem jejich integrace je neznalost či malá znalost češtiny - za bariéru integrace ji považuje 59 % cizinců s přechodným pobytem, ale i 48 % cizinců s trvalým pobytem. Většina cizinců ale Čechům důvěřovala (celkem 81 %), lze tedy předpokládat, že mezi cizinci převládá spíše pozitivní vnímání členů majoritní společnosti.
Jenom pětina cizinců nemá s integrací problém a osm procent není ochotno se začlenit do české společnosti. Naopak náboženství nebo víra je důležité pro čtvrtinu cizinců.
Ministerstvo vnitra ubezpečilo již v září 2014: Situace je stabilní a v cizineckých komunitách je klid. Jsme na jednom z posledních míst v žebříčku "žádaných" zemí - až na 22. místě z 28 států.
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR, Vláda ČR
Tagy