Podaří se vyřešit nejzáhadnější českou vraždu?

Podaří se vyřešit nejzáhadnější českou vraždu?
Autor: Pixabay|Popisek: Ilustrační foto
24 / 09 / 2014, 08:00

Vražda Otýlie Vranské v roce 1933 nebyla dodnes vyřešena. Dočkáme se odhalení vraha?

Vražda prostitutky Otýlie Vranské, kterou pachatel zabil dvěma ranami pravděpodobně sekáčkem do hlavy, poté hlavu oddělil od těla a tělo ještě několikrát probodl v oblasti srdce, hýbala českou veřejností od třicátých let minulého století.

Vrah totiž mrtvolu rozřezal, oddělil paže a nohy, části těla uložil do dvou kufrů a ty ze dvou různých pražských nádraží odeslal do Bratislavy a Košic. Tělo bylo rozřezáno profesionálně, takže se spekulovalo, že to mohl udělat řezník, zřízenec na soudní patologii, dokonce slovutný profesor chirurgie. Největší podezření dodnes leží na důstojníkovi, který byl jejím amantem a prokazatelně jí několikrát platil za pohlavní styk.

Kdo mohl spáchat tak surovou vraždu a potom tak promyšleně zahladit stopy nedalo spát médiím, jejich čtenářům ani policii, které přišlo pět tisíc anonymů často se „zaručenými“ informacemi, kdo je vrah. Přestože policie vytipovala poměrně úzký okruh možných podezřelých, vražda zůstala nevyřešena a je zřejmě nejslavnějším českým kriminalistickým pomníčkem. O nalezení vraha se z prestižních důvodů snažili mnozí známí čeští kriminalisté i dlouho poté, co byla vražda promlčena. Poslední anonymní udání označující možného vraha bylo policii zasláno v roce 1966, tedy třicet tři let po vraždě. 

Současné vědecké poznatky, zejména používání profilu DNA by před více než osmdesáti lety, kdy k vraždě došlo, zřejmě policii umožnily vraha odhalit. Nicméně mohou ho odhalit i dnes, jak o tom svědčí senzační zpráva, která nedávno obletěla svět:

Britský soukromý badatel Russel Edvards tvrdí, že se mu po téměř sto třiceti letech podařilo odhalit, kdo byl Jack Rozparovač. Popisuje zvláštní náhodu, která mu k tomu pomohla. Londýnský policista v roce 1888 na místě činu vzal šál čtvrté oběti Jacka Rozparovače a odnesl ho domů manželce. Kvůli stopám krve ho nikdo nikdy neoblékl ani nevypral, šál se stal předmětem rodinného dědictví. Rodina nenechavého policisty dala v roce 2007 šátek do aukce, kde ho zakoupil Russel Edvards, který ho poskytl expertům na zjišťování starých stop DNA. Díky tomu, že šátek od doby vraždy nebyl nikdy vyprán, se jim prý podařilo zjistit stopy DNA oběti i jejího vraha. Analýza DNA potomků hlavních podezřelých pak jasně ukázala na Aarona Kosminského, polského žida, jehož rodina emigrovala do Londýna před pogromy. Aaron Kosminsky byl jedním z hlavních podezřelých. Nedlouho po sérii vražd byl zavřen do ústavu pro choromyslné, který už neopustil až do své smrti. Pokud je teorie Russela Edvardse pravdivá, přežil své oběti o téměř třicet let. Edvardsova teorie už má samozřejmě své kritiky, ale to není tak podstatné, jako metoda, která byla pro identifikaci Jacka Rozparovače použita.

Rozřezané tělo Otýlie Vranské zabalil vrah, před uložením do kufrů, do prostěradel s červeně vyšitým písmenem K. Kufry předtím vystlal novinami. Materiálu pro odebrání vzorků DNA je tedy i po více než osmdesáti letech dostatek. Analýza shod s DNA potomků hlavních podezřelých by tak s vysokou pravděpodobností zřejmě záhadu vraždy Otýlie Vranské definitivně vyřešila.

Ubyl by další kriminalistický pomníček – jeden z nejznámějších v historii této země.

Psali jsme také:

Zničený život - spravedlnost po česku

Nárůst krádeží vloupáním do rodinných domků, drogové, majetkové i hospodářské kriminality

Trest smrti, ano či ne?

Podaří se posílit právo na sebeobranu obětí před útočníky, kteří násilně vniknou do jejich příbytku?

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace