Autor fotografie: Martin Šalek|Popisek: FN Bulovka, podzemí
Pod pražskou Nemocnicí Na Bulovce se ukrývá třípatrový protijaderný kryt s kompletním a zcela funkčním zdravotnickým vybavením. V případě přírodní katastrofy, teroristického útoku nebo jaderné havárie může být podzemní zařízení zprovozněno do jedné hodiny.
Jako pozůstatek studené války se v Nemocnici Na Bulovce nachází bunkr, který se začal stavět na začátku padesátých let jako úkryt pro nemocné a zdravotníky pro případ atomové války. Stavební plány byly tajné, musely se skartovat. Kryt je odolný proti tlakové vlně, při hermetickém uzavření lze přežít šestadvacet hodin. Podzemní nemocnice může být zprovozněna do 60 minut, má svůj zdroj elektrické energie, ventilaci, zásobárnu vody a veškeré technické zázemí. Lékaři zde mají k dispozici také malý operační sál. Všechno zařízení prochází pravidelnými revizemi.
Pro případ vážně nakaženého pacienta je zde instalovaná přídavná ventilace, která by zabránila, aby infekce unikla ven. Postele jsou neustále čistě povlečené, vše je v pohotovosti a v takovém stavu, že zdejší lůžka mohou zaplnit pacienti téměř okamžitě. Lůžek je zde 48, kapacita je možná až pro 78 lůžek.
Při mimořádných událostech je podzemní nemocnice v pohotovosti, například při povodních v roce 2002. Tehdy nakonec evakuovaní lidé z Karlína neskončili v podzemní nemocnici, ale na vysokoškolských kolejích na Strahově.
S podzemní nemocnicí se ale počítá i při případných rozsáhlých epidemiích. Bulovka je totiž nemocnicí, do které by dnes měli být převáženi všichni pacienti s podezřením na prasečí chřipku. V minulosti kvůli hrozící pandemii prasečí chřipky vyklidila infekční klinika pražské Nemocnice Na Bulovce dvacetilůžkové oddělení, ale připravena byla i na rozšířenou verzi ve které byla právě zahrnuta záložní podzemní nemocnice. Nakonec její využití nebylo potřeba.
Přestože je systém připravený a není důvod se domnívat, že by zdravotníci u nás případnou pandemii nezvládali, obavám z pandemie se ve skrytu nevyhne žádný infektolog. Ani při vzniku rozsáhlá epidemie by však nebyli samozřejmě přijímáni do nemocnice všichni nakažení pacienti. Podobně jako v období chřipky jen ti, kteří mají komplikace.
Podle pandemického plánu se předpokládá, že během hlavní vlny případné chřipkové pandemie u nás onemocní přibližně 30 procent populace, tedy více než tři miliony lidí. Polovina z nich by podle odhadů navštívila lékaře a jedno procento muselo do nemocnice. To představuje zhruba 30 tisíc lidí. Mnozí zdejší lékaři mají své zkušenosti i s pandemií hongkongské chřipky, která zuřila v letech 1968 a 1969. Nemocnice to tenkrát také zvládla a to na infekční klinice přijímali denně 50 lidí s chřipkou.
Podzemní nemocnice díky své atmosféře je velmi lákavé prostředí pro filmaře. Dobové prostředí bývá předlohou filmům, dokumentům a videoklipům.
Autor: Martin Šalek