Policie vám může do počítače nasadit červa. Nevíte o tom a nikdy se to nedozvíte

Policie vám může do počítače nasadit červa. Nevíte o tom a nikdy se to nedozvíte
Autor: Redakce|Popisek: Ilustrační foto
18 / 12 / 2014, 13:30

28.11.2014 / Problém policejních odposlechů a sledování je tu znovu. Seznamte se se zprávou za rok 2013, pokud jí ovšem pochopíte. Hrozí odposlechy i vám?
Zdroj: Parlamentní listy, Jan Hrbáček - šéfreportér týdeníku EURO

Ministerstvo vnitra ČR zveřejnilo na svých stránkách obsáhlý dokument pod názvem "Analýza odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR  za rok 2013". Pokud máte dostatek času na její pročtení, zjistíte následující:
"V rámci celé České republiky bylo v souladu s § 88 odst. 1, 5 tr. ř. v roce 2013 Policií ČR SKPV ukončeno celkem 6 689 nasazených úkonů, což představuje odposlechy a záznamy hovorů uskutečňovaných prostřednictvím mobilních a pevných telefonních stanic, komunikaci s využitím telefaxu i jiného telekomunikačního zařízení, včetně komunikace prostřednictvím sítě Internet (dále jen „linky“)." Ve zprávě se uvádí, že celkem se jednalo o 4258 osob, které byly některým z orgánů činných v trestním řízení odposlouchávány. 

V souvislosti s problematikou policejních odposlechů a sledování nás zaujal článek šéfreportéra týdeníku EURO Jana Hrbáčka, Policie vám do počítače nasadí červa a rázem ví všechno. A ani nepřizná, jak často to dělá, zveřejněný letos 25. listopadu na webu Parlamentních listů, ve kterém mj. uvádí:

"Málokdo ale ví, že zákon umožňuje policii i tajným službám instalovat do počítače, tabletu či mobilního zařízení program, který sleduje aktivity uživatele komunikačního zařízení a odesílá je policii či zpravodajským institucím. Laicky řečeno, program sleduje činnost vašich prstů, co právě na klávesnici nebo touchpadu píšete, na jakých webových stránkách surfujete, sleduje komunikaci na komunitních serverech, komunikaci e-mailem i to, jestli se uživatel nedívá z mobilu například na pornografické stránky.
Už delší dobu se přitom ozývá kritika, že počet úkonů souvisejících s odposlechy je příliš veliký a efektivita masivního prolamování se do soukromí příliš nízká. A kritické hlasy se ozývají i na téma zneužívání odposlechů k získávání kompromitujících materiálů, které se sem tam na veřejnosti či v médiích objevují."

Policie ČR se snažila v rámci "transparentnosti" zveřejnit co nejvíc údajů, nicméně pro čtenáře to je opravdu přemíra grafických znázornění, tabulek, analýz, trendů a zdůvodnění, přičemž se autorům poněkud vytratil smysl a účel této zprávy. K tomu uvádí Jan Hrbáček:

Ve stočtyřicetistránkové analýze se to hemží stovkami údajů, grafy, rozvrstvením sledované trestné činnosti po krajich, historickými porovnáními. Ale konkrétní údaje o tom, kolik policie například v loňském roce odposlouchávala či sledovala mobilů, smartphonů, tabletů či počítačů, se z analýzy nedozvíme.

Ti občané, kteří byli policií odposlouchávání, by měli být po ukončení řízení informováni o těchto odposleších. Vzhledem k nízkému počtu stížností (podle serveru ceskajustice.cz se jednalo o pouhých 15 stížností z celkem 9000 nařízených odposlechů) poslanec Daniel Korte (předseda Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací) došel k závěru, že orgány činné v trestním řízení tuto zákonnou povinnost neplní.  
A pokud lidé neví, že byli odposloucháváni, ani si nemohou stěžovat, protože to neví - situace připomíná román Hlava XXII  amerického spisovatele Josepha Hellera.

Odpovědná ministerstva mlží a mlží

O využití nových technologií včetně instalace virů a malwaru od policie do našich počítačů, mobilů a dalších zařízení se nikdo z nás nic nedozví a lze pochybovat, že o tom budou informováni poslanci, kteří budou nejdřív zahlceni údaji z výše zmíněné zprávy.

„V případech nařízení telefonních odposlechů vede Ministerstvo spravedlnosti statistku. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda soudního senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce,“ zareagovala například na otázky ohledně instalace „červů“ mluvčí Ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Na červy se na spravedlnosti prostě statistika nevede. „Operativně pátrací prostředky a podmínky použití jsou v gesci Ministerstva vnitra. Doporučujeme obrátit se s vaším dotazem tam,“ podotkla Hrochová.

Policejní prezídium nepřímo připouští, že zmiňované spywareové programy do vytipovaných zařízení instalovat může. „Provádění vámi dotazovaných činností je podmíněno zákonným prolomením práv a svobod, chráněných Listinou základních práv a svobod, zakotvených v ústavním zákonu. Pro činnost policie v rámci vedeného konkrétního trestního řízení může takový průlom udělat výhradně soudce v rámci oprávnění k použití operativně pátracích prostředků,“ uvedla k tomu mluvčí Policejního prezídia Petra Strašilová.

Z toho důvodu bude asi lepší počítat s tím, že každý z nás může být policií sledován. A možná se bude dobré zamyslet i nad tím, zda neexistuje riziko úniku kompromitujících informací z trestních spisů. Vždyť těm samým policistům sebral stát nemalé finanční prostředky a všichni hovoří v této souvislosti o bezpečnostním riziku, o tom jsme psali v našich článcích o platech příslušníků bezpečnostních sborů.

Psali jsme také:

Osobní bankroty policistů, hasičů i příslušníků vězeňské služby- ostuda a bezpečnostní riziko tohoto státu!

Příslušníci bezpečnostních sborů dostanou peníze zpět.

Policisty, hasiče a vězeňské dozorce ohrožují exekuce

Platy hasičů a policistů - mýty a fakta

Premiér a ministr vnitra vyjednali více peněz na platy pro policisty a hasiče

Jak je to s "navýšením" platů u bezpečnostních složek

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace