Autor fotografie: Se souhlasem Roberta Králíčka|Popisek: Poslanec Robert Králíček (ANO)
Včerejší interpelace na premiéra Petra Fialu (ODS) poodhalily informace o důležitém bodu středečního jednání vlády, který nebyl uveden v oficiálním programu. Poslanec hnutí ANO Robert Králíček se ptal na nominace pro orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb.
„Vážený pane premiére, včera jste na zasedání vlády zničehonic jmenovali kontrolní orgán pro kontrolu činnosti zpravodajských služeb. Původním záměrem vzniku této komise byla nominace odborníků z bezpečnostní komunity kontrolovat činnost tajných služeb. Vaše nominace jsou však ve většině případů čistě politické. Tento orgán bude moci vstupovat i do živých kauz a doplnit tak práci současných parlamentních komisí, které však mají omezené pravomoci,“ zahájil svou interpelaci na premiéra Fialu 29. února poslanec a člen Výboru pro bezpečnost Robert Králíček s tím, že tento bod nebyl v oficiálním programu vlády ani v následném dodatku: „Předpokládal jsem politickou diskusi i s opozicí, tak, aby opravdu vznikl odborný orgán, který by mohl právě eliminovat politizaci zpravodajských služeb, koneckonců již jsme to zažili při snaze ministra Rakušana instalovat do rozvědky pana Mlejnka.“
Podle zákona o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.) činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a tzv. Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Tento orgán se skládá z pěti členů volených na návrh vlády Poslaneckou sněmovnou na funkční období pěti let. Premiér Fiala ve své odpovědi uvedl, že orgán nezávislé kontroly je v zákoně od 1. ledna 2018, a že jeho vytvoření trvalo tak dlouho mj. kvůli vysokým formálním nárokům na jeho členy, které musely být ještě za vlády Andreje Babiše 1. července 2021 novelou zmírněny: „My se skoro po třech letech dostáváme k naplnění naší zákonné povinnosti a předložíme Sněmovně pět výrazných osobností, které naplňují ty požadavky. A samozřejmě, že všichni - a to odpovídám na vaši otázku – všichni mají, jsou držiteli stupně utajení "přísně tajné" a mají odpovídající zkušenosti.“
Zákon mj. zakazuje, aby se členem tohoto kontrolního orgánu stal někdo, kdo byl v posledních třech letech příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky. Funkce je neslučitelná s řadou ústavních funkcí, ale také například s postavením příslušníka nebo zaměstnance bezpečnostního sboru, vojáka z povolání nebo zaměstnance ozbrojených sil. „Není jednoduché najít lidi, kteří jsou ochotni podstoupit řadu omezení, která budou mít jako členové komise, a kteří současně splňují všechny ty podmínky a mají stupeň přísně tajné,“ řekl premiér a dodal, že vláda ve středu schvalovala pět jmen, z nichž jedno dostala od předsedkyně poslaneckého klubu ANO (Aleny Schillerové): „Pokud to tak není, tak se k tomu vraťme a pojďme se o tom bavit, ale my jsme tuto nominaci udělali s tím, že mezi těmito pěti lidmi je nominant i opozice.“
Poslance Králíčka zajímalo, proč nebyla s opozicí konzultována všechna jména s tím, že v minulém období vláda Andreje Babiše deset navržených jmen s opozicí konzultovala. „A co se týče toho jména, které jste zmínil, tak ten dotaz byl neoficiální směrem k paní předsedkyni, byl před více než rokem a my jsme to jméno nerozporovali, ale ani jsme nedostali zpětnou vazbu, zdali vaše vláda s tímto jménem počítá, protože pokud bychom si mohli vybrat vlastní jméno, tak věřím tomu, že vybereme jiného nominanta.“ Situace skutečně působí zvláštně – vláda bez předchozí konzultace nominací například ve Výboru pro bezpečnost zařadila bod na své jednání, přičemž pracovala se jménem, které bylo opozicí doporučeno před rokem, aniž by si tím ale byl premiér jistý („pokud to tak není“): „My jsme to dali do vlády v první chvíli, kdy jsme měli pohromadě těch pět jmen,“ vysvětlil premiér a dodal: „Debata už tady s vámi byla před rokem, tak nevidím důvod, proč bychom to měli zdržovat, dali jsme to na jednání vlády.“
Chybu spatřuje v tom, že se orgán nepodařilo obsadit v letech 2018–2021, což si vynutilo novelizaci, a nyní trvalo dva roky, než se podle přísných kritérií našlo pět jmen kandidátů, které bude schvalovat Poslanecká sněmovna. Poslanec Králíček ve své interpelaci řekl: „Za mě tyto kandidáty ve Sněmovně rozhodně nepodpoříme a budeme požadovat hned zítra zařazení tohoto bodu na plénum a chceme tento bod projednat i na výboru pro bezpečnost.“ Zazněla jména Navrátil a Stárek („jasní nominanti ODS“), Ivana Janů (KDU-ČSL) a Jan Kudrna (docent PF UK), který je podle premiéra zmíněným kandidátem doporučeným před rokem předsedkyní poslaneckého klubu ANO. Sněmovna bude rozhodovat o nominacích, které schválila Vláda. Politizace citlivého tématu kontroly zpravodajských služeb je výsledkem jejího postupu – své nominace nekonzultovala s opozicí, a ve věci lze tedy očekávat politické střetnutí.
Zdroj: Poslanecká sněmovna