Autor fotografie: Pixabay
Útoky kameny proti polské pohraniční stráži, snahy rozebrat či jiným způsobem překonat hraniční zábrany, ploty, žiletkové dráty. Podle vyjádření běloruské státní agentury (Belta) citující běloruské pohraničníky vede k zoufalým pokusům překročit hranici "lhostejnost a nelidský přístup polských úřadů." Jde o čitelnou snahu útočit na city na evropské straně. "Odpovědnost za vzniklou situaci leží jednoznačně na běloruské straně, nikoli na straně polské," uvedl pro Security Magazín místopředseda PSP ČR Jan Bartošek (KDU-ČSL).
V současné době je na polsko-běloruské hranici z běloruské strany soustředěno podle odhadů asi 2000 migrantů. Podle mluvčí polské pohraniční stráže jsou mezi nimi také běloruští důstojníci v civilu. Za migranty v pohraničním pásmu jsou vidět kordony běloruských pohraničníků a policistů. Celkový dojem je zřejmý: pro Lukašenka jsou migranti a jejich touha po lepším životě v Německu nástrojem. Píše se o tom dlouho, eskalující situace je Lukašenkovou odvetou za sankce Evropské unie, které na sebe přivodil necivilizovanou odpovědí na nepokoje provázející poslední běloruské volby.
Situace na polsko-běloruské hranici je nejen v důsledku toho poměrně přehledným příkladem tzv. hybridní hrozby. Máme informace o tom, jak a odkud probíhají lety do Minsku, které zřejmě tuto umělou migrační krizi "živí" migranty. Nikdo si nemůže myslet, že se ze severní Afriky a Blízkého východu dostávají migranti na polsko-běloruskou hranici přirozenou cestou a přirozeným způsobem se jich stovky a tisíce soustředí v jednom omezeném prostoru, kde pak bivakují v zimních podmínkách.
Z průběhu nepokojů na hranici samotné je více než zřejmé a již opakovaně doložené, že se jich aktivně různou formou účastní příslušníci běloruských ozbrojených sil. Vedou se nekonečné diskuse o tom, zda ploty a dráty na hranicích situaci řeší, nebo naopak zhoršují, a zda za problém může více Lukašenko, nebo Polsko svou neústupností, nebo Německo svou dřívější politikou otevřené náruče. Informace a nepochybně i dezinformace a jejich interpretace i dezinterpretace plní světová média.
"Odpovědět, zda Česká republika podporuje vyhlášení výjimečného stavu nebo konkrétní stavění plotů, či přijetí jakýchkoli podobně razantních opatření, jednoznačně nelze. To je na rozhodnutí polské vlády. Samozřejmě, že podporujeme ochranu vnějších hranic EU a tady bych mohl např. říci, že je možné uvažovat třeba o nějaké finanční pomoci, případně vyslání českých policistů, jako tomu bylo v případě situace na Balkáně," uvedl pro Security Magazín Jan Bartošek (KDU-ČSL) s tím, že nemá informace, že by o vyslání policistů polská strana požádala.
Nepožádala a v polských silách také je a, nedojde-li k nepředvídatelnému nárůstu počtu migrantů, zůstane efektivně odpovědět vlastními prostředky. Podpora finanční, politická, případně materiální je pak s vědomím, že polsko-běloruská hranice je také naší hranicí, věcí další.
Novináři na místě si stěžují na problematický přístup. V místě polská vláda vyhlásila výjimečný stav a volný pohyb novinářů omezuje. Přístupu polské vlády a pohraniční stráže ale lze rozumět, pokud si položíme základní otázku, co je jejich cílem, a naopak, jaké prostředky se v rámci hybridního působení nabízejí protivníkovi. Jde o precedens. Pokud se kdekoli na vnější hranici EU nechají evropské vlády citově vydírat situací, zejména situací uměle vyostřenou totalitním režimem, a umožní z humanitárních důvodů migrantům průchod, můžeme zřejmě na ochranu vnější hranice rezignovat zcela. Vlády by vyslaly v takovém případě do třetího světa signál, že do Evropy může přijít kdykoli kdokoli.
Má ochrana vnější hranice znamenat její neprostupnost? "Ano, v zásadě mají být vnější hranice neprostupné, ale pokud jde o nějaké konkrétní humanitární případy a někde umírají lidé, tak samozřejmě z principu věci musí převážit ochrana života, a pokud je to možné, pak těm lidem pomoci přesto, že principiálně hranici bráníme. To jsou otázky a situace, ke kterým je třeba přistupovat velmi opatrně," říká k tomu Jan Bartošek.
Nemálo komentářů opakuje vzletná vyjádření, že ploty nejsou řešením. Řešením rozhodně nejsou, jsou jedním z nástrojů ochrany hranice. A to nástrojem efektivním. A hraje se opět po několika letech intenzivněji o imigrační pravidla, o formu žádosti o mezinárodně právní ochranu. Opět je na stole otázka určení věku migrantů a odstrašujících případů "náctiletých dětí", osob ve skutečnosti ve vojenském věku, zažila Evropa již bezpočet. Humanitární situaci dvou tisícovek migrantů, které na své hranice dovezl režim Alexandra Lukašenka, může a musí řešit Bělorusko. Touha těchto lidí, která se u těch nejaktivnějších z nich projevuje násilím a útoky proti polským pohraničníkům, případně naučenými frázemi o evropské solidaritě a uprchlictví, dostat se do Německa nebo jiné bohaté západní země není argumentem. V Bělorusku není válka, Bělorusko tyto lidi vpustilo na své území, a Bělorusko také musí řešit jejich situaci.
"Odpovědnost za vzniklou situaci leží jednoznačně na běloruské straně, nikoli na straně polské. Pro posuzování konkrétních opatření polské vlády ale pro nás nestačí řídit se tím, co vidíme v médiích, museli bychom mít konkrétní informace a já předpokládám, že je česká strana nějakými standardními kanály mezi oběma administrativami dostává," uzavřel Jan Bartošek.