Polský parlament a prezident schválili změny zákona o holokaustu

Polský parlament a prezident schválili změny zákona o holokaustu
27 / 06 / 2018, 20:15

Obě komory polského parlamentu schválily změny kontroverzního zákona, který dosud umožňoval trestat až vězením slova o polské spoluúčasti na nacistických zločinech vůči Židům. Tresty vězení podle schválených úprav v zákoně nebudou. Novelizovaný normativní akt už podepsal prezident Andrzej Duda. Zákon platící od 1. března v původní podobě vyvolal značnou nevoli Izraele a Spojených států. Nejnovější polský krok Jeruzalém přivítal.

Premiér Mateusz Morawiecki nečekaně požádal parlament o zmírnění zákona dnes ráno. Jeho strana Právo a spravedlnost (PiS) se přitom snaží posílit bezpečnostní vztahy s Washingtonem a čelí kritice ze strany Evropské unie. Po schválení změn šéf vlády vyjádřil přesvědčení, že tento krok pomůže zlepšit vztahy s Izraelem.

Jeruzalém již polský postup ocenil. "Potěšilo mne, že polská vláda, parlament... a polský prezident rozhodli o zrušení odstavců..., které vyvolaly bouři a zděšení v Izraeli a v mezinárodním společenství," řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Je zřejmé, že holokaust byl bezprecedentní zločin, který spáchalo nacistické Německo na židovském národě, a to i na Polácích židovského původu," dodal.

Netanjahu a Morawiecki dnes večer také ve svých zemích přečetli společné prohlášení. "Myslíme si, že existuje společná odpovědnost vést svobodný výzkum, podporovat porozumění a zachovat vzpomínku na historii holokaustu," uvádí se v textu. "Vždy jsme souhlasili s tím, že termín 'polské koncentrační tábory/tábory smrti' je očividně chybný a snižuje odpovědnost Němců za zřízení těchto táborů," uvádí se v dokumentu.

Polští poslanci změny zákona v Sejmu schválili drtivou většinou hlasů, když se 388 zákonodárců vyslovilo pro zrušení trestněprávních postihů za slova o "polských" nacistických zločinech, zatímco jen 25 poslanců se vyslovilo proti zmírnění právního předpisu. Pět členů dolní komory se hlasování zdrželo.

Zákon doposud trestal pokutou nebo až třemi roky vězení používání slova "polský" ve spojení s nacistickými zločiny a holokaustem. Normě, kterou v únoru podepsal prezident Duda, kritici vyčítali, že brání v hledání historické pravdy a že znemožní diskusi o zločinech, jichž se na Židech za války dopustili někteří Poláci.

Polská konzervativní vláda tvrdí, že cílem zákona je zabránit poškozování dobrého jména země, a původní formulaci vysvětlovala snahou, aby Poláci ani polský stát již nebyli obviňováni z nacistických zločinů.

Podnětem k přijetí zákona bylo používání geografického označení "polský" i v souvislosti s nacistickými koncentračními a vyhlazovacími tábory na území okupovaného Polska, což roky popuzuje značnou část polské společnosti a politiků.

Morawiecki dnes vládní návrh změny bránil s tím, že "Polsko bude nadále bojovat za hledání pravdy" ohledně holokaustu. "Ti, kdo tvrdí, že Polsko je zodpovědné za zločiny druhé světové války, si zaslouží trest," řekl Morawiecki v parlamentu. Dodal ale, že je třeba jednat "v mezinárodním kontextu".

Schválení změn předcházela vzrušená parlamentní debata. Opoziční poslanci využili příležitosti k ostré kritice vládní strany za to, že vůbec zákon prosadila. Stefan Niesiolowski z opoziční Občanské platformy označil původní zákon za idiotský, zatímco Kamila Gasiuková-Pihowiczová z Moderní strany se ptala, proč vládní straně trvalo půl roku, než ustoupila od kroku, jenž poškodil vztahy Polska s nejdůležitějšími zahraničními partnery.

Poslanec Robert Winnicki z PiS dnešní ústupek označil za vstřícný židovským zájmům a hlasování označil za skandál.

Izraelské ministerstvo zahraničí už v únoru vyjádřilo naději, že text zákona se změní. Zklamání nad tím, že polský prezident zákon podepsal, vyjádřil tehdejší ministr zahraničí USA Rex Tillerson, který hovořil o nepříznivém ovlivnění svobody slova a akademického bádání. K uplatnění práva veta vyzýval Dudu i Kyjev.

 

Zdroj: ČTK

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace