Pomníky, zapomníky a Mariánský sloup. Má stát symbol násilné rekatolizace znovu na Staroměstském náměstí?

Pražští zastupitelé většinovým usnesením rozhodli, že na Staroměstském náměstí nebude stát Mariánský sloup, který byl v listopadu 1918 stržen. Je to tak správně?

Vášnivé diskuse okolo znovuobnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí znovu vzplály, když pražští zastupitelé se rozhodli zamítnout požadavek Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu. Ta si přeje dlouhodobě znovu instalovat Mariánský sloup na Staroměstské náměstí.

Zastupitelé však v tomto případě rozhodli správně. Mariánský sloup je symbolem násilné rekatolizace (protireformace) v českých zemích, která následovala po porážce českých stavů v roce 1620. Mnoho českých učenců se muselo potom uchýlit do exilu (například Jan Amos Komenský). Pokud by skutečně měla replika sloupu stát, tak jedině v lapidáriu, v muzeu či jiné podobné instituci, zkrátka na nějakém neveřejném místě.

Mariánský sloup totiž s sebou nese poměrně krutou symboliku, kdy se na 300 let staly v českých zemích neomezenými vladaří Habsburkové, kteří v roce 1620, resp. 1621 znovu uzákonili v Obnoveném zřízení zemském absolutismus a zrušili stavovský stát. Mnoho nekatolíků zaplatilo za svou vírou životem. Opětovná instalace sloupu by tak popřela smysl dějin, respektive vyrovnání s s nimi, což naopak tvrdí příznivci Mariánského sloupu.

Ti se domnívají, že právě tím, že sloup bude znovu stát na exponovaném pražském náměstí, dojde ,,automaticky" k vyrovnání se dějinami. Ale je tomu přesně naopak. Nebo chce snad někdo instalovat Stalinův pomník opět na Letné či Hitlerovu sochu před Pražský hrad, aby došlo k vyrovnání s tímto temným úsekem našich dějini? Asi těžko. Mariánský sloup zkrátka na Staroměstské náměstí nepatří, protože je antičeským symbolem útlaku a poroby.