Posílení práva na sebeobranu obětí před útočníky očima exmístopředsedy nejvyššího soudu Pavla Kučery

Posílení práva na sebeobranu obětí před útočníky očima exmístopředsedy nejvyššího soudu Pavla Kučery
Autor: pixabay.com|Popisek: Ilustrační foto
03 / 10 / 2014, 10:00

Jak se na možnost posílení práva na sebeobranu obětí před útočníky, kteří násilně vniknou do jejich příbytku, dívá bývalý místopředseda nejvyššího soudu JUDr. Pavel Kučera, vysvětluje v rozhovoru pro Security magazín.

O návrh změny trestního zákona, který by poskytl jistotu obětem, kterým agresor vnikl násilím do bytu nebo domu, že se mohou bránit jakýmikoliv prostředky a nebudou za to trestně stíháni nebo dokonce odsouzeni do vězení, jak jim v některých případech může hrozit při současné právní úpravě, se vede boj mezi zákonodárci v dolní komoře parlamentu už od minulého volebního období. Současní poslanci si novelu zákona přehazují jako horký brambor.

Psali jsme také: Posílení právní jistoty obětí při obraně před útočníky. Nekončící příběh.

Podporujete změnu zákona o nutné obraně. Proč?

Je třeba si uvědomit, že do zajištěného bytu nemá kdo co „lézt“. A když tam „leze“, měl by vědět, že se ohrožuje na životě. On tam „leze“ s vědomím, že něco ukradne, a když je přistižen, udělá vše pro to, aby nebyl zadržen.
Soudil jsem v polovině osmdesátých let zloděje, který vykrádal školky. Bral v nich videa, televize, magnetofony, které pak prodal za pár korun. Byl to zkušený recidivista, ale jeho styl byl velmi primitivní. Krumpáčem rozbil okno a byl uvnitř. Když jsem se ho při soudním přelíčení ptal, proč si vybral zrovna školky, odpověděl mi logicky: „Protože tam většinou nebejvá školník“. „A kdyby tam byl?“, ptal jsem se ho. „Tak jsem ho tím krumpáčem mlasknul taky“, odpověděl mi.
Neboli kdo vleze do nějakého bytu nebo jiného zajištěného prostoru, udělá vše pro to, aby nebyl chycen. A to by měl zákon zohlednit. Nejen dát větší možnosti obrany oběti. Novela zákona by měla mít také roli výchovnou. Když bude lupič vědět, že vniknout do bytu je rizikové, že si to může také odnést, počet vloupání se sníží. Někdo si to vyhodnotí jako příliš nebezpečné, nepřinášející tolik, aby riskoval. I ta prevence, snížení počtu vloupání do bytů a rodinných domků, je důležitá.

Psali jsme také: Bude mít občan právní jistotu při obraně před útočníky?

Někteří zákonodárci, soudci, státní zástupci tvrdí, že současná právní úprava zákona o nutné obraně je dostatečná. Jak si to vysvětlujete?

Jsou odtržení od reality. I ten kdo to říká, většinou ví, že dostatečná není. Ale ví, že tohle se říká, tak to říká. A většinou k tomu uvádí oblíbený příklad, který se také říká, že dítě někomu vleze na zahradu, aby ukradlo pár hrušek, a majitel ho zastřelí. Tento příklad se často uvádí, i když se vůbec netýká situace, kdy někdo násilím vnikne do zabezpečeného bytu. Takže do téhle diskuse nepatří.

Přečtěte si: Nutná obrana při napadení z pohledu orgánů činných v trestním řízení

Psali jsme také: Podaří se posílit právo na sebeobranu obětí před útočníky, kteří násilně vniknou do jejich příbytku?

Novela zákona se programově věnuje pouze situaci násilného vniknutí do zabezpečeného příbytku, aby nemohla být torpédovaná argumenty typu dítě na hruškách. Proč je podle vás tak těžké ji prosadit?

Vše je o osobách a jejich nasazení. Když bude proti ministryně spravedlnosti, soudci ústavního soudu a další, tak dokážou vytvořit atmosféru, že zákon neprojde. Je potřeba najít tahouna, který to bude neustále prosazovat i přes odpor některých autorit. Musí se hledat mezi politiky, kteří nejsou odtrženi od reality. Najít ty normální, kteří například vlastní rodinný domek a umí si představit, že jim najednou může zloděj v noci pochodovat po ložnici a že v takovém případě je dnes ve výhodě spíš zloděj.
Politik většinou prosazuje to, co lidé potřebují, až když na vlastní kůži pozná totéž, co poznávají ostatní lidé.
Situace, kdy násilník vnikne do bytu, je z pohledu nutné obrany nejjednodušší. V jiných situacích, při kterých soud řeší, zda šlo o nutnou obranu, je spousta nuancí, posuzování nutné obrany je pak mnohem složitější. Ale když lump násilím vnikne do prostoru, kde nemá co dělat, je situace celkem jasná. Posílení práva na obranu v případě násilného vniknutí do bytu by tedy bylo logické.

Přečtěte si také: Má v České republice občan právo účinně se bránit útočníkovi? A je to právo stejné ve všech krajích republiky?

Proč se tedy ke změně zákona ve prospěch obětí přepadených ve svém bytě za více než dvacet let po listopadu 1989 nikdo neodhodlal?

Nám se podařilo uvolnit legislativu, posílit právo na sebeobranu zhruba v letech 1995 až 96. Do té doby byla judikatura velmi přísná. Za komunistické vlády měla oběť minimální práva. Současná judikatura představuje velké posílení práv oběti na sebeobranu ve srovnání se situací před rokem 1989. Možnost posílit práva obětí ještě víc byla v devadesátých letech minulého století a v prvním desetiletí tohoto století neprůchodná. Ale stojí za to se o novelu posilující právo na obranu oběti přepadené v příbytku pokusit dnes. Současná situace je taková, že bránící se oběť má podle judikatury šanci vyváznout bez trestu. Ale ty nervy, které ji to stojí. Musíte počítat, že oběť, která se bránila útočníkovi má zkažené minimálně další dva roky života, kdy je vláčena po soudech a odvolacích soudech, než v ideálním případě vyvázne bez trestního stíhání.
Rozšíření nutné obrany v případě násilného vniknutí do příbytku by dalo oběti právní jistotu a zbavilo by ji mnohaletých soudních tahanic, při kterých musí bojovat za to, aby nebyla za svou obranu potrestána. Proto stojí za to bojovat za novelu zákona o nutné obraně.

Děkuji za rozhovor.

Psali jsme také: 

Trest smrti, ano či ne?

Křižácké tažení za zákaz držení zbraní obyvatel EU

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace