Autor fotografie: Pixabay
V úterý 9. března schválili poslanci v prvním čtení návrh ústavního zákona předložený skupinou senátorů, mezi nimi bývalého policejního prezidenta Martina Červíčka (ODS), který do čl. 6 Listiny základních práv a svobod vkládá větu: "Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon." Dnes se tímto návrhem zabýval sněmovní Výbor pro bezpečnost. Návrh bývá ve zkratce označován jako "ústavní právo na (střelnou) zbraň". Jeho skutečný význam je jiný: v Ústavě zakotvuje právo na obranu, a to i se zbraní v ruce. Ve zhoršující se bezpečnostní situaci jde o významný krok.
Výbor pro obranu dnes senátní návrh před druhým čtením v plénu Sněmovny podpořil. "Návrh zákona vyjadřuje nejen symbolickou, ale hlavně praktickou garanci práv českých občanů, kteří splní zákonem striktně dané podmínky pro nabývání vlastnictví, držení a nošení nejen zbraní, ale i jako doposud, rozličných sebeobranných prostředků. Nejedná se při tom o právo "na ozbrojování", jak se někteří snaží tvrdit, ale pouze o právo "na obranu zbraní". To vnímám jako velký rozdíl," uvedl místopředseda výboru a zpravodaj tohoto bodu MUDr. Jiří Mašek (ANO).
Podle předkladatelů spočívá význam změny mj. a především v tom, že symbolicky povyšuje právo na obranu na ústavní úroveň, což dá občanům možnost hájit svá práva i v rámci ústavní stížnosti u Ústavního soudu. Ač předkladatelé považují Českou republiku za relativně bezpečnou, reagují podle svých slov na rostoucí obavy v oblasti bezpečnosti. "Návrh je mimo jiné reakcí na tendence, které se objevují v některých evropských státech. V několika z nich dochází k vyprazdňování práva bránit se s nějakým předmětem, který může být použit jako zbraň, případně musí být dokazováno, že ten předmět zbraní není - typicky nějaká vycházková hůl, zákaz chladných zbraní v Belgii, jako jsou třeba nože," napsal senátor Zdeněk Hraba (STAN). Zároveň vysvětlil, že návrh rozhodně neznamená posílení práva vlastnit střelnou zbraň.
Senátní návrh je obecně vnímán jako přijatelný kompromis, na kterém panuje všeobecná shoda. První pokus o zakotvení "ústavního práva na zbraň" novelou ústavního zákona o bezpečnosti České republiky sice v únoru 2017 velkou většinou schválila Sněmovna, ale v Senátu se potřebná většina nenašla. Tehdejší návrh explicitně s právem nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo pracoval. Poslanec Pavel Růžička (ANO) následně podpořil aktuální druhý pokus slovy: "Chci ubezpečit zejména střeleckou komunitu a držitele zbraní, že já sám jsem přesvědčeným zastáncem ústavního zakotvení držení zbraní. Rád bych přitom viděl ustanovení, které by výslovně chránilo právo nabývat, držet a nosit zbraně v podobě, v jaké u nás nyní funguje už téměř 30 let. Tedy ne rozšíření současné úpravy, ale její ústavní ochranu naprosto jednoznačným způsobem. To představený návrh doplnění článku 6 Listiny nečiní, ale pokud není lepšího návrhu, byl bych ochoten podpořit alespoň takový, který se nabízí."
Zřejmě až praxe ukáže, do jaké míry návrh v případě, že projde legislativním procesem, může splnit jeden z účelů, který popisuje místopředseda Výboru pro bezpečnost Mašek: "Návrh ústavní novely nevznikl jen jako odpověď na bruselské zákazové direktivy, které ohrožují naše funkční zákony a vedou hlavně k odzbrojení potenciálních obětí, v situaci, kdy zločinci a teroristé si s pořizováním legálních zbraní hlavu nelámou."
Návrh je projednáván ve Sněmovně nedlouho po schválení novely zákona o zbraních, do kterého bylo díky iniciativě poslance Růžičky vtěleno dosud chybějící hodnotové ukotvení. Jde o větu: "Právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem," která alespoň na úrovni zákona přiznává občanům splňujícím zákonné podmínky právo na zbraň. A v kombinaci s projednávaným doplněním LZPS pak rozhodně o efektivní odpověď na kritizovanou evropskou směrnici i další snahy v tomto směru může jít.