Autor fotografie: Dollar Photo Club|Popisek: Ilustrační foto
Pracovní jednání výboru pro bezpečnost, které proběhlo dnes ve sněmovně, ukázalo velké rozdíly v pohledu na zákon o bezpečnostních agenturách. Podle poslanců by měl zákon reflektovat změny, které nastaly díky zhoršení bezpečnostní situace, což se nestalo. Ale to nejsou jediné připomínky.
Samotného jednání se kromě poslanců Výboru pro bezpečnost a Výboru pro obranu zúčastnili zástupci ministerstva vnitra, vedoucí oddělení obecní policie Milena Bačkovská a Ivo Chauer, zástupci Hospodářské komory Václav Nepraš, Vladimír Rambousek a Michal Bavšenkov. Dále pak představitelé mezinárodní asociace bezpečnostních manažerů ASIS CZ, její místropředseda Vadim Petrov a Tomáš Pauch.
Na začátku pracovního jednání se poslankyně Jana Černochová z ODS vyjádřila ke své představě obsahu jednání, kdy by se mělo bavit o koncepci zákona a ne jednotlivých pozměňovacích návrzích, což podpořil i poslanec vládního ANO, Bohuslav Chalupa.
Poslankyně Černochová: Ochranka by měla zvládat krizové situace a jednat s lidmi
Chalupa navázal na minulé jednání výboru, kdy jeho prioritou je zapojení bezpečnostních agentur do systému IZS, vzhledem k tomu, že ČR má málo policistů i vojáků a zde se nabízí až 50 000 členů bezpečnostních agentur k součinnosti při mimořádných událostech.
Podle poslanců Bronislava Schwarze a Václava Klučky je zákon jako takový nepochopen ostatními poslanci, přičemž bylo opět zdůrazňováno, kolik let se o zákonu již mluví a jedná. To ale podle Chalupy zákonu na kvalitě nepřidává a měl by řešit aktuální bezpečnostní hrozby.
Poslanec Chalupa: „Zákon se nesmí schvalovat jen proto, že se na něm dělá 10 let!“
Často skloňovaným slovem byla kategorizace, která je podle Černochové nebo Lanka zcela opominuta a její případné zařazení do vyhlášky k zákonu je zcela nedostačující a nevyhovující. Obvzláště v případě, kdy státní úředníci často ani vyhlášku nedodají. Vyhláška je navíc zcela závislá na ministerstvu a samotní poslanci prakticky nemají možnost ji ovlivnit.
Poslanec Korte z TOP09 považuje za důležité, aby zákon zabránil zasahování do soukromí ze strany detektivů. Rozladěn byl také tím, že zástupci ministerstva zatím na připomínky poslanců nereflektovalo.
Poslankyně Černochová shrnula přípravu úředníků na dnešní jednání jednou větou: "Odmítám dělat práci za ministerské úředníky!"
Výsledkem dnešního jednání je doporučení zúčastněných poslanců Výboru pro bezpečnost, aby přijal usnesení, ve kterém vyzve Vládu ČR, aby v souladu s ustanovením § 86, odst. 6 Jednacího řádu PS PČR vzala návrh zákona o bezpečnostní činnosti a o změně souvisejících zákonů (sněmovní tisk 495) zpět z důvodu koncepčních nedostatků a za účelem jeho přepracování ve smyslu připomínek, které poslanci na několika posledních jednáních vznášeli.
Konkrétně se jedná o tyto připomínky, kdy zákon:
- Neumožňuje a nevymezuje podmínky zapojení bezpečnostních služeb v krizových situacích (spolupráce s IZS) a nezaručuje pro tyto případy jejich způsobilost k ochraně občanů.
- Nerozlišuje faktickou různorodost jednotlivých činností v rámci druhu bezpečnostní činnosti „ochrana osoby a majetku“ do jednotlivých kategorií.
- Nestanovuje nároky na odbornost, zdravotní i psychickou způsobilost, resp. fyzickou výkonnost zaměstnanců tak, aby prakticky odpovídaly různým pracovním pozicím v souladu s jejich kategorizací a mírou odpovědnosti.
- Nestanovuje konkrétní osoby, ke kterým budou zpravodajské služby v licenčním řízení předávat informace, a nestanovuje hranice rozsahu těchto šetření. Odůvodnění rozhodnutí ministerstva vnitra o nevydání licence svým obsahem neumožňuje žadateli účinnou obranu opravnými prostředky tak, aby byla vyloučena možnost zneužití zpravodajských služeb;
- Neposkytuje ochranu občanům před zásahy do jejich základních práv a svobod ze strany provozovatelů služby soukromého detektiva, zejména nevymezuje dovolené prostředky používané soukromými detektivy a nezakazuje zjišťování některých citlivých údajů.
Shrnutí podle SECURITY magazínu
Zákon nedostatečně řeší spolehlivost a bezúhonnost zaměstnanců SBS – nereaguje na dramatickou změnu bezpečnostní situace a teroristické hrozby
Předkládaný návrh zákona nedostatečně řeší spolehlivost zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb, když za spolehlivého považuje každého, kdo v posledních třech letech nebyl opakovaně uznán vinným ze spáchání vymezeného okruhu přestupků resp. správních deliktů.
Ačkoliv na osobu provozovatele SBS jsou návrhem zákona kladeny výrazné požadavky ve vztahu k bezpečnostním zájmům ČR, u zaměstnanců tento požadavek návrh zákona nezavádí ani nejsou např. zjišťovány skutečnosti ve vztahu k probíhajícím, avšak dosud neukončeným trestním řízením zaměstnanců SBS, není vyžadováno žádné stanovisko orgánu státu (např. Policie ČR) k zaměstnání v bezpečnostních službách.
Navrhovanou právní úpravou tedy není dostatečně bráněno infiltraci soukromých bezpečnostních služeb osobami, které mohou představovat bezpečnostní rizika, i přes to, že sám provozovatel bude splňovat stanovené podmínky, tj. že neohrožuje zahraničně-politické nebo bezpečnostní zájmy ČR.
Tato koncepce zákona nereaguje dostatečně na hrozby vyplývající ze stávající bezpečnostní situace:
Pravidlo, že spolehlivost nejen provozovatele SBS, ale i osob, které sami bezpečnostní služby vykonávají, je orgány veřejné moci posuzována, je běžným v zahraničních právních úpravách, např. i na Slovensku. Ve spolehlivosti a bezúhonnosti chybí například trestní stíhání, nadměrné požívání alkoholu a omamných látek, viz. slovenský zákon o SBS.
Chybí kategorizace činností - zákon nerozlišuje pořadatele či vrátného od strážce jaderné elektrárny
Předkládaný návrh zákona zavádí pět druhů bezpečnostních činností, a to :
- ochranu osob a majetku
- službu soukromého detektiva
- převoz věcí nadměrné hodnoty
- technickou službu k ochraně osob a majetku
- bezpečnostní poradenství
Naopak například nerozděluje:
- vrátný (OZP)
- strážný v obchodním centru, pořadatel sportovních a kulturních akcí (neměl by být OZP, naopak vyšší odbornost, připravenost na spolupráci s IZS)
- strážný kritické infrastruktury, ozbrojená ochrana (zákon dbá pouze na provozovatele, ne na samotného strážce)
Nároky na zaměstnance provádějící samotný výkon bezpečnostní činnosti zůstávají totožné jako v dosavadní právní úpravě koncesované živnosti a neberou v úvahu pracovní pozici a míru odpovědnosti zaměstnanců, to ani tehdy, pokud se jedná o tak pro stát závažnou činnost jako je ochrana kritické infrastruktury.
Zákon nereaguje na potřebu zvýšené ochrany měkkých cílů před terorismem (podle zákona vrátný= strážce v obchodním centru) např. útok v obchodním centru Olympia v Mnichově 23. července.
Zákon nedostatečně rozlišuje nároky na vydání licence strážných a detektivů - detektiv na rozdíl od strážného zasahuje do soukromí občanů
Návrh zákona nedostatečně rozlišuje nároky na vydání licence a výkon soukromé bezpečnostní činnosti pro druhy bezpečnostních činností Ochrana osob a majetku a Služby soukromého detektiva, když mezi uvedenými činnostmi je zásadní rozdíl, zejména pokud se týká zásahu do soukromí třetích osob.
Zákon, pokud se týká nároků na oprávnění k provozování těchto bezpečnostních činností klade de facto mezi obě tyto činnosti rovnítko. Činnost soukromého detektiva může zároveň představovat závažný zásah do základních lidských a občanských práv garantovaných Listinou základních práv a svobod – zásah do práva na soukromí podle čl. 7, na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním či jiným zneužíváním osobních údajů podle čl. 10, na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 a do práva na tajemství zpráv podávaných telefonem podle čl. 13, jakož i dalších zákonů (např. telekomunikačního zákona). K prolomení těchto práv a svobod již v minulosti prokazatelně došlo (nepochybně dochází a docházet i bude), což byl i dle důvodové zprávy jeden z důvodů předložení návrhu zákona.
Zákon umožňuje, aby detektiv, který poruší právní předpisy, v budoucnosti pracoval u jakékoliv jiné detektivní agentury.
Zákon připouští velkou míru zásahu do soukromí zpravodajskými službami – rozšiřování kompetencí a vlivu tajných služeb
Navrhovaná právní úprava předpokládá, že ke každé žádosti o vydání licence bude vyžadována informace zpravodajských služeb a vyjádření Policie ČR k osobám uvedeným v žádosti o vydání licence, aniž by byl blíže vymezován okruh osob kterých se uvedený postup týká a co bude předmětem informace resp. vyjádření. Předávané informace ani jejich obsah nebudou neúspěšným žadatelům o licenci zpřístupněny s ohledem na jejich utajení.
Dle údajů uvedených v důvodové zprávě se tento postup bude dotýkat cca 6 500 subjektů a přinese pro státní rozpočet zátěž ve výši 30 milionů Kč v prvním roce účinnosti zákona resp. 20 milionů ročně v dalších letech.
Není dořešena kontrola zpravodajských služeb, a přesto tímto zákonem dochází k dalšímu rozšíření jejich kompetencí. Zpravodajské služby prověřují nejen žadatele, ale „i osoby mající vazbu na žadatele“ (viz. důvodová zpráva). To jsou zákazníci, dodavatelé, rodinní příslušníci? Například Slovensko stanovuje zákonem, kdo je prověřován.