Poslanec Kuchař: Monopol zrušme, ale senátní návrh o zdravotním pojištění cizinců je rizikem pro solidární systém. Jde také o bezpečnost

Poslanec Kuchař: Monopol zrušme, ale senátní návrh o zdravotním pojištění cizinců je rizikem pro solidární systém. Jde také o bezpečnost
Autor fotografie: foto: fb profil poslance Kuchaře|Popisek: Poslanec Jan Kuchař (STAN)
17 / 03 / 2023, 09:00

Seznam Zprávy publikovaly v úterý článek „Poslanec STAN brání monopol za 800 milionů, který tu zůstal po ANO“, v němž nařkly poslance Jana Kuchaře ze snahy udržet monopol dceřiné pojišťovny VZP na poli zdravotního pojištění cizinců. Oslovili jsme pana poslance se žádosti o rozhovor, v němž svůj pohled na problém vysvětluje. Říká, že jeho návrh je v souladu s programovým prohlášením vlády. Monopol jedné (ale ve skutečnosti dvou) společností chce otevřít pro až sedm dceřinek veřejných pojišťoven – cílem je udržet všechny prostředky v systému solidárního veřejného zdravotního pojištění. Téma má i významný přesah do oblasti bezpečnosti, azylové a migrační politiky.

Seznam Zprávy Vám vyčetly, že nedokážete srozumitelně vysvětlit, proč nesouhlasíte se zrušením monopolu VZP. Můžete uvést na pravou míru, jak to s monopolem Pojišťovny VZP ohledně cizinců je?

Rád bych hned zkraje řekl, že ten článek Seznam Zprávám se hodně nepovedl a redakce zjevně to téma buď nepochopila, nečetla ani moje materiály a asi ani nedohledala věci ze Sněmovny ani z výboru, nebo se prostě přiklonila k interpretaci, kterou jim dodala silná lobby soukromých pojišťoven. Vůbec nejde o obranu monopolu. Jde ve zkratce o to, že tahle nenápadná novela může rozvrátit celý český solidární zdravotní systém a děje se tak bez ohledu na veřejný zájem. Navíc na zákonu o pobytu cizinců. Tomu jsem se musel postavit.

Můžete to tedy vysvětlit detailněji? V čem je jádro sporu jednotlivých stran a v čem vidíte riziko návratu zpět před vznik monopolu, kdy cizince směly pojišťovat všechny pojišťovny na trhu?

Určitě. Za prvé, vůbec nepochybuji o tom, jestli se má zrušit monopol PVZP. To je zcela jednoznačné a já ničemu takovému nebráním a je jasné, že zrušen být musí.

Je ale otázkou, jak tento monopol zrušíme. Problémem je, že se na věc pohlíží jako na cestovní pojištění, což je v principu celkem zavádějící a v očích jakéhokoli občana znamená: „jedu na hory, zlomím si ruku, oni mi ji za zafixují, odjíždím, doma doléčím.“ Tohle pojištění ale v zákoně, jak je nyní navržen, musí být v režimu komplexního zdravotního pojištění. A to je ten problém.

Protože to pojištění je povinná záležitost k získání pobytového vízav jakékoli délce. A v tomto návrhu zákona je řečeno, že cizinec musí být pojištěn pro komplexní zdravotní péči.

To je důležitý moment. Pro mě to znamená otázku, proč máme otevírat naše veřejné zdravotnictví, které má sedm zdravotních pojišťoven, u jedné kohorty lidí, což jsou cizinci z třetích zemí, a vést je v jiném režimu než občany Evropské unie a České republiky. Náš systém je nastavený jako solidární systém. Přebytky z pojištění zůstávají bezpečně v systému a používají se na chod nemocnic, zdravotnické infrastruktury atd. a nemizí v kapsách akcionářů, či v zahraničí.

Jaký je tedy Váš návrh?

Můj pozměňovací návrh tedy je: pojďme zrušit monopol tím, že umožníme poskytovat komerční pojištění všem veřejným zdravotním pojišťovnám, protože ty jsou momentálně na českém trhu jediné, kdo komplexní zdravotní pojištění může poskytnout. Je třeba dodat, že pokud toto zavedeme pro soukromé komerční pojišťovny, musíme změnit zákon o jejich podnikání, protože ony jsou zřízeny jako pojišťovny pro odpovědnost, nikoli pro zdravotní péči. A v tomto ohledu si myslím, že můj návrh je blíž programovému prohlášení vlády než návrh senátní.

Často slyším argument, že i kdybychom trh pro sedm veřejných pojišťoven otevřeli, tak je to stále monopol. A já říkám ne. Veřejné zdravotnictví potřebuje ochranu a regulaci, stejně jako máme regulaci energetického trhu, vodárenského, atd. Nevidím jediný důvod, proč do systému máme vpouštětsoukromé subjekty, jejichž zisky na dividendách půjdou mimo český zdravotní systém.

Současný senátní návrh by znamenal totiž změnu režimu podnikání komerčních pojišťoven na českém trhu, a to díky téhle nenápadné změně zákona o pobytu cizinců, a následný odtok peněz z českého zdravotnictví. Z toho si snadno vyvodíte, jakým zájmům ten návrh asi slouží.

Co by vlastně taková situace mohla způsobit v reálných důsledcích?

V ten moment se nám rozpadá solidární systém zdravotnictví. Soukromé komerční pojišťovny začnou tlačit na cenu úhrady, případně ji budou zvedat, protože budou chtít přednost pro své klienty. A dostaneme se úplně do jiné situace, podobné pojištění v USA, v Británii, v Kanadě. Kdo platí, jede, kdo neplatí, zůstává v utlumeném režimu.  A v jakém systému pak budou čtyři miliony státních pojištěnců? Bude stát odvádět pojištění do soukromého systému? Anebo jeho pojištěnci zůstanou ve veřejném systému, dnes to činí asi 2000 korun měsíčně za osobu, a tím pádem necháme čtyři miliony občanů v nižší úrovni péče. Oni si sami rozhodnout nebudou moci.

Senátní návrh týkající se pojištění cizinců k tomuto směřuje. V prvním kroku zavádí pojištění komplexní zdravotní péče, kterou budou moci poskytovat soukromé komerční pojišťovny. A vznikne také paralelní registr zdravotně pojištěných. Zákonem pro pobyt cizinců bychom vytvořili kompletní systém zdravotního pojištění na komerční bázi. A je pak jen otázkou času, kdy se tento systém ozve stejně jako u cizinců, že chce pojišťovat i české občany, pod rizikem arbitráží.

Jste pro zrušení monopolu, přesto: měla zákonná úprava a tvrzená monopolizace od roku 2021 pozitivní dopady? Kromě otázky monopolu vnímáme jako časopis zaměřený na bezpečnost, že je zde i bezpečnostní problém (rusky mluvící organizace navázané na zprostředkovatele práce v ČR, vysoké provize za realizaci pojištění, dluhy vůči zdravotnickým zařízením a tím více než 500 mil. Kč ročně v šedé zóně, mafiánské praktiky těchto skupin, negativní dopady na pracovní i klasickou migraci). Vnímáte v kontextu problému i tato rizika?

Zákonná úprava z roku 2021 pozitivní dopady měla. Zůstala ale na půl cesty a to se snažím vyřešit svým pozměňovacím návrhem. Je ale třeba vést k tomu širší diskusi, a ta – vzpomeňte si - neprovázela ani zavádění takového nastavení minulou vládou. A mimochodem, monopol tu není, existují dva subjekty, dvě pojišťovny, které mohou toto pojištění poskytovat. Kromě PVZP je tu také pojišťovna Vitalitas pod Oborovou zdravotní pojišťovnou. Jsou tedy dvě firmy na trhu monopolem? To je spíše otázka na ÚOHS. Podle mě dvě firmy již monopolem nejsou, a naše situace tedy je trochu jiná, než jak se veřejně říká.

Má to i bezpečnostní aspekt. Fungovaly tu běžně různé ruské, ukrajinské a jiné mafie, které vyřizovaly pobytová víza společně s tímto pojištěním. A ten, kdo vyřizoval vízum jako svůj byznys, přihlásil se do některé ze soukromých pojišťoven jako jejich „makléř“, a rovnou cizince pojišťoval. Byly tam velké provize, byla to obrovská šedá ekonomika, která vlastně na konci nezaručovala zaplacení lékařům a zdravotnickým zařízením. A mizely miliony. Jen za rok 2021 se to odhaduje na 30-50 milionů korun nedoplatků, převážně v nemocnicích. Uzavřené pojistky nekryly péči komplexně, spousta z nich byla fiktivní, nebo s nízkými limity krytí.

Návrh senátora Jirsy ale s navýšením počítá..

Ano, v návrhu pana senátor Jirsy je limit zvýšen přes 100 tisíc eur, a určitě nebude mnoho případů, které to přesáhnou. Ale pořád platí, že komerční pojišťovna bude kasírovat celou pojistku, a zaplatí jen provedený úkon. To je to podstatné. Naproti tomu veřejná pojišťovna má za úkol generovat peníze i mimo vlastní úkon. To znamená, že těch cca 50 tisíc pojištěnců-cizinců dnes přispívá do českého solidárního systému veřejného zdravotnictví, a tak by to bylo i podle mého návrhu.

Otázka bezpečnosti je nadmíru důležitá. Soukromá komerční pojišťovna si za makléře vezme kohokoli, kdo pro ni sežene pojistky a podle toho ho ohodnotí. Jakým způsobem ty pojistky sežene a v jakém režimu pracuje a jestli spolu s tím vyřizuje i víza, to nikdo neví. To dnes není možné. PVZP je sice komerční pojišťovna, ale 100% vlastněná veřejným subjektem. Nelze zde vyplácet libovolné provize ani dividendy. Otevření systému pro soukromé komerční pojišťovny by muselo provázet zřízení nějaké brzdy týkající se například i právě provizí.

Zmínil jste výši nedoplatků, která je obsažena také v podkladových materiálech k pozměňovacím návrhům. Z jakého období tato čísla jsou?

Jak jsem řekl, jde o částku asi 30-50 milionů, a je to úhrn ročních nedoplatků za rok 2021. Není to přesné číslo, protože ne všichni údaje do systému zanesli, ale jde o tuto sumu za jeden jediný rok. A jsou to nevymahatelné peníze. Ti cizinci v České republice už mnohdy nejsou, nejde to vymáhat, nikdo to nikdy nezaplatí. Respektive jsme to zaplatili my všichni z veřejného zdravotního pojištění.

Dovolte mi k tomu vysvětit i kontext. Důležitým tématem je nastavení způsobu, jak zdravotní pojištění cizinců předplácet. Pokud cizinec dostane na dva roky vízum, měl by si na dva roky zaplatit pojištění. V současných cenách jde o cca 50 tisíc korun, které musí zaplatit, protože pak dostane vízum. Takže se bavíme o tom, že by platil například čtvrtletně, na tři měsíce dopředu. Zůstával by v režimu předplacení. A v okamžiku, kdy by přestal platit, šla by informace na policii, celní úřad, ministerstvo vnitra, že daný člověk už nemá předplaceno, aby byl vyzván k zaplacení, nebo aby se zkoumalo jeho vízum, zda zde má právo zůstávat. To je technická věc v systému a otázka nějakého rejstříku, který může fungovat třeba pod ministerstvem zdravotnictví podobně jako ÚZIS, který zvládá 10 milionů pojištěnců, takže 50 tisíc cizinců by zvládl také.

Omezilo by se tím riziko, že se sjedná pojistka, vystaví faktura, jde se na vízové oddělení. Ale faktura pak není uhrazena. Člověk se ocitne v nemocnici, která provede úkon, a na konci je pak pojišťovna, která řekne, že pojistné nebylo uhrazeno.

Slýcháme, jak soukromé komerční pojišťovny skvěle zvládají pojištění třeba automobilů. Odhlédnu-li od toho, že jejich rejstřík vykazuje samozřejmě nedostatky, člověk není věc. A lékaři, na rozdíl od autoservisu, složili přísahu. Pokud přivezu rozbitého člověka, lékař přísahal, že mu pomůže, a otázku úhrady zjišťuje až poté. To autoservis nedělá.

Současně v tomto ohledu platí, že pokud bychom se vydali cestou mého návrhu, budou pojištění poskytovat dceřiné společnosti veřejných pojišťoven, které mají smlouvy se všemi zdravotnickými zařízeními. Významně to sníží administrativu. Změna je jen v kódu, úhrada nejde za matkou, ale za dcerou. V senátním návrhu zákona není řešeno, že by komerční pojišťovny měly mít uzavřené smlouvy s poskytovali zdravotní péče.

Tématem je také pojištění dětí cizinců, a to ve vazbě na azylový zákon. Lze problém dětí cizinců a jejich účast ve veřejném zdravotním pojištění řešit odděleně od monopolizace pojištění cizinců, nebo jsou to spojené nádoby?

Mé dva návrhy jsou, pokud to zestručním: prvním rušíme monopol. Druhý se pak týká právě dětí do 18 let, které by měly být v režimu komerčního pojištění.

A to proto, že návrh zákona o azylu počítá s tím, že by děti do 18 let, které by dostaly azyl v ČR, vstoupily do systému veřejného zdravotního pojištění. A tam já vidím riziko spočívající v tom, že veřejné zdravotní pojištění je nárokové. Pojištěnec může přestat platit, pojišťovna to pak bude vymáhat, ale on má nárokovou péči. Pokud bude někdo utíkat ze své země do Evropy a bude vědět, že pro své dítě získá v České republice nárokovou zdravotní péči, půjde tedy raději do České republiky. Komerční báze, běžná ve všech zemích, má zastropovaný limit na 120 tisíc eur. Já říkám, abychom pojišťování dětí neřešili v azylovém zákoně vůbec, a vyřešme ho v pobytovém zákoně cizinců. Dětem do 18 let lze dát slevu, cokoli, to už je věcí parametrů a věcí politickou. Ale zásadní je, aby šlo o nenárokové pojištění, tedy nebude-li zaplacené, nebude ho možné čerpat. Na rozdíl od veřejného systému.

Doposud jsme neviděli žádný argument, proč by byl špatně váš návrh, že by mohly pojišťovat pouze dceřiné společnosti pojišťoven. Vy argumenty protistrany znáte?

Jediný argument, který mi byl řečen, a nebyl nikdy doložen, zněl, že Evropská komise by považovala můj návrh, který je omezen na sedm pojišťoven, jako monopolní. To je pro mě absolutní paradox. Zmiňoval jsem to na začátku. Pokud by toto EK považovala za monopol, nota bene v regulovaném oboru, pak si tedy musíme říct, jestli ve veřejném zdravotním pojištění také máme monopol. Protože tím se nám rozpadá celý zdravotní systém a nemůžeme to dále dělat tak, jak to děláme třicet let.

Systémy v okolních zemích jsou mnohem dražší, nepokrývá všechny úkony, a i proto sem jezdí hodně lidí z Německa nebo Rakouska k zubaři, apod. My se jistě můžeme bavit o tom, jestli ČR má, nebo nemá mít soukromé zdravotní pojištění. Ale bavme se o tom otevřeně a veřejně a nevkládejme zárodky zcela nového systému do zákona o pobytu cizinců, a neobhajujme to výroky o tom, že sem pojišťoven je monopol. To je pro mě nepřijatelné.

Vnímáte jako problematické některé další zákony a legislativní návrhy týkající se zdravotnictví a migrační politiky?

Zmínili jsme zákon o azylu. I tam jsem poslal pozměňovací návrh. Přestože se na mě pan ministr vnitra zlobí. Ale já vidím jako problém vkládat pojištění cizinců do jiného zákona než do toho pobytového. Pokud chceme mít sjednocenou legislativu, tak nevidím důvod, proč mají být v azylovém zákoně řešeny jen děti do 18 let a ještě jinak než v zákoně pobytovém. Vyřešme to celé správně. Pokud například vznikne nějaká mimořádná situace, jako teď s Ukrajinou, vždy do toho stát může vstoupit a říct, že poskytuje jinou podporu než standardní podle zákona. Například říci, že uprchlíci budou mít rok v našem systému hrazený. Ale to jsou mimořádné situace, které nelze vkládat do systému natrvalo, protože to je pak snadno zneužitelné. Vnímám jako riskantní, že by do České republiky přednostně směřovali lidé, kteří by jinak dali přednost Maďarsku, Německu či jiné zemi, ale převáží to, že jim Česká republika nabídne lepší podmínky zdravotní péče. Nejsem si vědom, že by jakákoli země v našem regionu poskytovala nárokovou zdravotní péči způsobem, jakým je formulován návrh, který kritizuji.

Pokud se vrátím k problému monopolu, dodám, že například Izrael má dnes čtyři nebo pět zdravotních pojišťoven, které mohou poskytovat komerční připojištění. A právě v Izraeli se pojistilo téměř 70 % lidí nad rámec svého zákonného pojištění, a to proto, že zde je solidární efekt pro celý systém. Pokud lidé nebudou do budoucna cítit, že jejich připojištění bude kromě toho, že získají péči navíc, znamenat také to, že jejich peníze zůstanou v systému, který je díky tomu bytelnější, nebudou tolik motivováni, aby se připojistili. Aby nebyli v pozici, že budou soukromé zdravotní pojišťovně platit o tisíc korun měsíčně víc, a pojišťovna pak za 1500 zaplatí dentální hygienu – mnozí si řeknou, že si takový úkon raději zaplatí přímo sami. Zcela by tam chyběl solidární efekt. Když lidem řeknete, že nevyčerpané peníze zůstanou v systému, přesvědčíte jich více.

Pozitivum monopolu, na které jste se ptal, bylo především v tom, že byla jistota, že bude zdravotní péče uhrazena. Myslím, že odstranění monopolu způsobem, který navrhuji, je vhodné, protože tato jistota zůstane zachována. Současně připravíme platformu pro komerční připojištění českého občana, a to je správná cesta.

Tagy článku