Poslanec Lank chce vrátit zákon o SBS k dopracování

Poslanec Lank chce vrátit zákon o SBS k dopracování
Autor fotografie: Dollar Photo Club|Popisek: Ilustrační foto
20 / 04 / 2016, 09:45

Tento zákon má upravit podmínky podnikání a vstup subjektů na trh, který podle aktuálních údajů Unie soukromých bezpečnostních služeb zaměstnává 46 005 zaměstnanců. Trh, na kterém se pohybuje 6 706 subjektů, které získaly koncesní povolení na základě živnostenského zákona.

Přinášíme Vám plné znění projevu poslance Martina Lanka (Úsvit) z dnešního zasedání sněmovny:

Tento zákon má upravit podmínky podnikání a vstup subjektů na trh, který podle aktuálních údajů Unie soukromých bezpečnostních služeb zaměstnává 46 005 zaměstnanců. Trh, na kterém se pohybuje 6 706 subjektů, které získaly koncesní povolení na základě živnostenského zákona.

Tyto subjekty mezi sebou dlouhodobě soupeří hlavně cenou a my se jim nemůžeme divit. Stačí se podívat na způsob, jakým vypisují veřejné zakázky některá naše ministerstva, kdy často jediným hodnotícím kritériem je cena! Jako příklad mohu uvést Ministerstvo kultury, které vypsalo výběrové řízení s názvem „Poskytování služeb fyzické ostrahy a pultu centralizované ochrany v objektech Ministerstva kultury a jeho příspěvkových organizací a státních fondů“, nebo Ministerstvo zemědělství s výběrovým řízením „Zajištění bezpečnostních služeb“. V obou případech byla cena zvolena jako klíčový hodnotící parametr a vítězné nabídky představují přibližnou hodinovou sazbu za jednoho pracovníka v některých případech až 85 Kč.

Firmám podnikajícím v soukromé bezpečnostní činnosti tedy nezbývá, než nabízet co nejnižší ceny, které, po odečtení ostatních provozních nákladů, jsou často vůbec pod úrovní nákladů na minimální zaručenou mzdu pracovníka ostrahy.

Mimochodem MPSV na rozdíl od ostatních ministerstev uznalo minimální cenu fyzické ostrahy ve výši 130,10 Kč bez DPH, cokoliv je pod touto cenou, by mělo být považováno za mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

Jak se tedy firmy dostávají na tyto ceny? Mnoho bezpečnostních agentur zaměstnává osoby se zdravotním postižením a mají tedy nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Pak sice státní instituce mohou po zadání zakázky tvrdit, že postupují s péčí řádného hospodáře, ale nízká vysoutěžená cena, kterou se zadavatelé chlubí, je samozřejmě navýšena o tento státní příspěvek, který se už však do nákladů veřejné zakázky neuvádí.

SBS zaměstnávají podle odhadu 6 000 osob se zdravotním postižením a je obecně známé, že mnoho z těchto osob tento příspěvek státu nikdy neuvidí a ten naopak činí značnou část zisku těchto firem.

V zákoně o soukromé bezpečnostní činnosti tedy stále chybí kategorizace jednotlivých činností ve spojení s jasnými požadavky na zdravotní způsobilost zaměstnanců vykonávajících např. fyzickou ostrahu.

Pokud se toto neupraví, bude i nadále docházet k tomu, že v době kdy celá Evropa čelí aktuálním a konkrétním hrozbám terorismu, budou objekty státu a kritické infrastruktury hlídat osoby se zdravotním postižením, případně důchodci. A mě by samozřejmě zajímalo, jak v okamžiku nebezpečí tyto osoby zajistí bezpečnost třetích osob pohybujících se ve střežených, často veřejně přístupných, objektech.

Nechci diskriminovat osoby se ztíženým společenským uplatněním, ale je potřeba jasně definovat, jaké zdravotní požadavky se pro výkon činnosti bezpečnostních služeb požadují.

Dále návrh zákona dle mého neefektivně brání dosavadnímu zneužívání výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu, jež dosud nebyla vůbec regulována. Povinnost registrace výkonu ostrahy pro vlastní potřebu, a tudíž dodržování základních zákonných podmínek výkonu bezpečnostní činnosti, stanovuje zákon pouze pro výkon vlastní ostrahy pracovníkem se zbraní. Nebere tak vůbec v potaz samotný celkový rozsah činnosti a zejména počet osob vykonávajících bezpečnostní činnosti, byť neozbrojených. Nadále by tak subjekty bez jakékoli regulace a dodržování minimálních standardů mohly vykonávat ostrahu velkých objektů, kde si pro účely splnění podmínky ostrahy pro vlastní potřebu pouze administrativně pronajmou jednu místnost, nebo by mohly dodávat služby ostrahy formou poskytování agenturních zaměstnanců.

Souhlasím pak také s paní kolegyní Černochovou, že míra zapojení tajných služeb je nepřiměřeně vysoká, hrozí jejich zneužití nebo naopak zahlcení a domnívám se rovněž, že přijetím zákona v této podobě bychom dovolili, aby stát zacházel již příliš za hranici soukromí občanů.

Navrhuji tedy vrátit tento zákon navrhovateli k dopracování ve smyslu výše uvedených připomínek tak, aby jeho přijetí opravdu znamenalo zkvalitnění trhu SBS a my nemuseli tento zákon ihned po přijetí novelizovat, což by narušilo právní jistotu subjektů trhu SBS.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace