Poslanec Ondráček k možnému odebrání pravomoci strážníkům měřit rychlost

Poslanec Ondráček k možnému odebrání pravomoci strážníkům měřit rychlost
Popisek: Ilustrační foto
26 / 06 / 2016, 09:30

V souvislosti s chystanou novenou zákona o obecní policii zazněla v Poslanecké sněmovně, ale i v médiích informace, že bude snaha odebrat strážníkům pravomoc měřit rychlost jízdy, a tuto ponechat pouze dopravním policistům Policie ČR. Jako odůvodnění bylo konstatováno, že strážníci často jen „buzerují“ řidiče a vybíráním pokut si vylepšují rozpočet obce.

Aby bylo možno udělat si objektivní úsudek na dané téma, je třeba říci si jaký je současný stav. Na každém územním odboru (bývalém okrese) Policie ČR pracuje u dopravní policie v průměru 30 policistů, samotnému dohledu nad silničním provozem se však věnuje maximálně třetina nebo čtvrtina z nich. Policisté mají k dispozici nejméně jeden přenosný radar a jedno vozidlo v civilním provedení se zabudovaným radarem. Na každý den je pro dohled velena jedna až dvě hlídky. Radar však neužívají každý den. Pokud policisté zjistí porušení rychlosti jízdy, řeší to s řidičem takřka vždy na místě. Takto vybrané pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. 

V územním obvodu mnoha okresů funguje několik městských či obecních policii. Některé z nich jsou i vybaveny přenosnými radary. Ze zákona smí strážníci obecních a městských policií měřit rychlost jízdy pouze na místech schválených Policií ČR. Policisté dávají souhlas nejen na konkrétní místa, která vycházejí z potřeb BESIP, ale i na dny a časy kontrol. Pokud tedy někdo tvrdí, že strážníci měří někde „za bukem“ nebo na místech, kde to není potřeba, je třeba se obrátit na Policii ČR, protože ta k tomu vydala souhlas. Při měření rychlosti přenosným radarem je řidič většinou ihned zastaven a přestupek bývá projednán na místě. Na základě žádostí obcí, a se souhlasem dopravní policie, byly na některých rizikových místech instalovány průjezdové radary. Ty také obsluhují strážníci. U průjezdových radarů je přestupek zadokumentován. Vyhodnocení a zpracování provádí také strážníci. Ti potřebné údaje odešlou správnímu orgánu k projednání. Ten vyzve osobu, na níž je vozidlo registrováno, k projednání. Dovolím si tvrdit, že drtivá většina končí pouze uložením pokuty, bez bodového postihu. Obě tyto pokutu jsou příjmy do rozpočtu města.
Co by nastalo, pokud by bylo strážníkům odebráno oprávnění k měření rychlosti? Policie ČR by možná převzala některé přenosné radary a obsluhu průjezdových radarů. Určitě by však neměla personální kapacitu tuto techniku využívat. Hypotetická četnost měření v daném územním obvodu by se určitě snížila, což by u neukázněných řidičů vyvolalo dojem, že oni změřeni nebudou. Objem dopravními policisty uložených pokut, které by byly příjmy do státního rozpočtu, by se rozhodně nijak zásadně nezvýšil. Data z průjezdových radarů by i u Policie ČR musel někdo zpracovat a poté odeslat správnímu orgánu k projednání. Ten někdo však u policie také není. Znamenalo by to potřebu nejen vytvoření nových pracovních míst, ale také zvýšení rozpočtových výdajů na mzdy. Přestupky by i nadále projednával správní orgán obce a vybrané pokuty by i nadále zůstaly příjmem obce. Jiným řešením by bylo průjezdové radary zcela zrušit. To by bylo také řešení, které by mnozí uvítali, ale opět by to vedlo k dopravní nekázni. Statistiky totiž jasně potvrzují, že dopravní kázeň se v místech průjezdových radarů výrazně zvýšila.

K často uváděnému argumentu, že strážníci jen „buzerují“ bych řekl: Ano, možná „buzerují“, ale jen toho, kdo porušuje zákon, a to je v pořádku. Osobně jim za to děkuji. Protože i díky nim se na našich silnicích nepozabíjíme navzájem.

Autor: Zdeněk Ondráček, poslanec, předseda podvýboru pro Policii ČR, obecní police a SBS

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace