Poslanec Pavel Růžička (ANO) předložil sněmovnímu Výboru pro bezpečnost několik pozměňovacích návrhů k projednávané novele zákona o zbraních. Požádali jsme ho o odpovědi na několik otázek, které se tzv. malé novely zákona o zbraních (č. 119/2002 sb.), jíž jsou do českého práva implementovány požadavky kritizované Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, týkají.
- Cílem tzv. malé novely, tedy novely stávajícího zákona o zbraních, je přejmout do českého právního řádu požadavky vyjádřené novelizovanou zbraňovou směrnicí EU č. 2017/853. Český zákon přitom patří celoevropsky k těm přísnějším a díky němu Česká republika dle různých autorit splňuje valnou většinu nových požadavků automaticky. Říkáte, že směrnice vnáší v řadě ohledů principy, které jsou české zbraňové legislativě i praxi cizí. Které to jsou?
Já bych zde nechtěl komentovat obsah zbraňové směrnice EU, ale chtěl bych tady jasně říci, co děláme pro to, abychom implementací této směrnice do českého práva nediskriminovali držitele zbraní.
Je jasné, že se se zbraňovou směrnicí Evropské unie v České republice budeme muset vypořádat, ať chceme nebo nechceme. Určitě nesdílím myšlenku, že by se kvůli této směrnici mělo z Evropské unie vystupovat, ale je nutné najít v národním právu takové varianty, aby čeští držitelé zbraní nebyli danou směrnicí jakýmkoli způsobem poškozeni.
Přijmutím pozměňujících návrhů se jednoznačně vylepšila původní vládní novela, která se zaměřovala na implementaci směrnice. Jedná se například o zachování zbrojního průkazu s platností na deset let. Budou povoleny tlumiče hluku výstřelu a nebudou zakázané noktovizory. Všichni držitelé zbraní budou moct mít nadále velkokapacitní zásobníky, nikdo jim je nebude brát. Po nabytí účinnosti tohoto zákona ten, kdo si bude chtít koupit velkokapacitní zásobník, zažádá o povolení na nabývání a bude moci mít těchto zásobníků, kolik bude chtít. K žádnému omezení nedojde. Další důležitou věcí bude amnestie. Po nabytí účinnosti zákona po dobu šesti měsíců, nejpozději do 31. července 2021.
Jsem rád, že se mi podařilo vložit pozměňující návrh do novely tohoto zákona, a to § 1 ve znění ,,právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem“.
Smyslem tohoto článku je současnou právní úpravu hodnotově ukotvit a zejména poskytnout interpretační vodítko pro výklad potencionálně problematických nových ustanovení týkajících se nově zaváděné kategorie zbraní A-I a podmínek jejich nabývání, držení a nošení.
Současná legislativy je založena na tom, že zákon přesně stanoví, jaké podmínky musí zájemce o držení zbraní splnit. Po jejich splnění má pak nárok na vydání zbrojního průkazu, kdy následně smí držet a nosit zbraně. Správní úřady splnění podmínek pouze kontrolují, ale rozhodnutí jsou již spíše formálními úkony bez možnosti správního uvážení. Vydání příslušných rozhodnutí se mohou občané dovolat i soudní cestou. Byť to tak zákon nestanoví výslovně, existující zákonná úprava de facto vychází z existence práva držet a nosit zbraně, jehož výkon je nicméně podmíněn splněním zákonem stanovených podmínek. Navrhované ustanovení tento princip do zákona vnáší explicitně.
- Jeden z vašich pozměňovacích návrhů ukládá orgánům veřejné moci, které zakazují vstup do svých prostor se zbraní, povinnost umožnění uložit zbraň v souladu se zákonem. Málokdo z občanů, kteří zbraně nenosí, si uvědomuje, že absence takové povinnosti dosud mohla vést k nežádoucím situacím, které byly v důsledku zcela protichůdné požadavku na vyšší bezpečnost. O co přesně jde, resp. dostal jste se vy osobně někdy do takové neřešitelné situace, kdy jste potřeboval do chráněného prostoru vstoupit, ale neměl jste možnost zbraň uložit bezpečně?
Já jsem nikdy neměl potřebu si někam zbraň brát, ale ano, máte pravdu. Většina lidí si neuvědomuje, že v současnosti v řadě budov orgánů veřejné moci, kde se vyžaduje bezpečnostní prohlídka při vstupu, nemá člověk možnost zbraň uložit. V horším případě dochází k uložení zbraně, jež je v rozporu se zákonem.
Můj návrh se zaměřuje na situace, kdy je vstup do objektu beze zbraně vynucován čistě prakticky. Nedává povinnost u orgánů veřejné moci, kde se bezpečnostní prohlídky při vstupu do budovy neprovádějí, ani se nedotýká soukromých osob například v nočních klubech.
Návrhem bych chtěl zamezit situacím, jež jsou z bezpečnostního hlediska vysoce nežádoucí, a přesto k nim dochází. Když například držitel zbraně zjistí, že při vstupu do objektu je povinná prohlídka bez umožnění uložení zbraně v souladu se zákonem, jedná protizákonně a nechá ji třeba uvnitř automobilu. Tím vzniká nebezpečí krádeže a možný přesun zbraně na černý trh atd.
Další situací, ke které dochází, je možnost uložení zbraně u bezpečnostního pracovníka – zaměstnance orgánu veřejné moci nebo zaměstnance bezpečnostní agentury. Takovéto nabídky uložení zbraně jako možná alternativa je rovněž protizákonná. Ani jeden ze zaměstnanců není oprávněn zbraň převzít a častokrát ani nemají ponětí o základech bezpečného nakládání se zbraněmi.
- Dalším ze svých pozměňovacích návrhů chcete umožnit držiteli evropského zbrojního pasu, v němž je zaznamenáno oprávnění nosit zbraň skrytě, aby mohl svou zbraň na území ČR dočasně dovézt, držet a nosit, což má úzkou vazbu na svobodu pohybu osob v rámci EU. Od kterých evropských států lze v tomto ohledu očekávat podobný přístup?
Návrh směřuje k možnosti navázání bližší spolupráce, co se týče individuální bezpečnosti, se Slovenskem, Polskem, Litvou, Estonskem a do určité míry s Rakouskem. Otevře se rovněž možnost bližší spolupráce se Švýcarskem a Finskem, a to v souvislosti s návrhem zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky.
Vzhledem k legislativní i praktické blízkosti Polska a Slovenska se nabízí také otázka bližší spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky, v tomto ohledu však tvoří překážku zásadní odlišnost maďarské právní úpravy. Naopak nelze opominout určitou legislativní podobnost chorvatské úpravy, kde pravidelně tráví dovolenou velké množství českých občanů.
- Na výboru jste narazil s návrhem umožnit zákonným zástupcům osob do deseti let věku vést děti k bezpečnému zacházení se zbraněmi a střelivem. Věříte, že se vám na plénu PS podaří kolegům vysvětlit, že takové opatření nemůže být v žádném ohledu rizikové, ale že naopak může velmi přispět k celkově zodpovědnému přístupu mladých lidí ke zbraním, beze strachu, předsudků a s respektem?
Mým cílem je, aby zákon prošel jako celek, což je v současné době velice důležité. Vzhledem k tomu, že můj pozměňovací návrh Výbor pro bezpečnost nepřijal, budu tento postup respektovat a na plénu se k němu nepřihlásím.