Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Protiraketová obrana v Evropě bude také pod velením NATO. Tyto operace v bezprostřední blízkosti ruských hranic způsobí okamžitou odvetnou reakci.
Varšava 8. července (zvláštní zpravodajové ČTK) - Vojáci Spojených států budou podle generálního tajemníka organizace Jense Stoltenberga základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě. Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba.
Rozhodnutí podle Stoltenberga ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. "Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí," uvedl generální tajemník NATO s tím, že tak učinili "prakticky všichni".
Stoltenberg poznamenal, že rozhodnutí o posílení v oblasti o celkem asi 3000 až 4000 vojáků, kteří budou na určitou dobu "rotovat" z různých zemí, je založeno na doporučeních vojenských odborníků.
"Je to něco nového, přelomového. Je to založeno na velmi podrobné vojenské analýze," upozornil Stoltenberg. Nikdo v NATO ale podle něj o podobném kroku neuvažoval až do událostí na Ukrajině. "Je to obranná, proporční odpověď na kroky Ruska na Ukrajině a na (ruskou) nelegální anexi Krymu," zdůraznil generální tajemník NATO.
Součástí posílení východního křídla NATO bude i větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku, uvedl dnes Stoltenberg.
Vojenští plánovači také mají pro říjnové jednání ministrů obrany zemí NATO připravit podklady k diskusi o tom, jak posílit alianční přítomnost ve vzduchu a na moři v oblasti Černého moře. "Žádalo to více spojenců, ale konkrétnější budeme moci být v říjnu," poznamenal generální tajemník aliance.
Summit NATO současně ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany, znamená to, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.
Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Moskvy.
Od května je v provozu americká základna protiraketového systému Aegis v Rumunsku na letecké základně Deveselu. Stavba další obdobné základny, která má také být součástí systému, v severopolském Redzikowu byla zahájena v polovině května. Hotova má být v roce 2018.
Kromě těchto základen protiraketový systém zahrnuje také radar včasné výstrahy v Turecku a čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách. Jednotlivé prvky jsou propojeny se střediskem velení a kontroly na americké základně v německém Ramsteinu.
NATO opakovaně ujišťuje, že štít není namířen proti Rusku, ale má sloužit obraně. Moskva tomu nevěří a prohlašuje, že projekt ohrožuje ruskou národní bezpečnost.
Odborník na mezinárodní vztahy Alexandr Fedorovski, který musel před sovětským režimem emigrovat do USA, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl:
"Koncentrace vojsk NATO na hranicích Ruska nikde a nikdy nevedla ke zmírnění napětí. V případě historické paměti ruského obyvatelstva to vyvolalo a jistě ještě vyvolá odvetnou vojensko-politickou reakci ruského vedení a přehodnocení společenské psychologie podle algoritmu „nepřítel před branami“. Příjezd tří amerických tanků během čtyřiadvaceti hodin do rumunské Konstance zajisté nezůstal bez povšimnutí ani v Kremlu, ani v ruském generálním štábu. Pro USA, které mají třiadvacet tisíc základních bitevních tanků, to není tak moc. Na druhou stranu to není tak málo, aby to ruští generálové mohli ignorovat.
Koncentrace vojenské techniky a lidských zdrojů NATO v bezprostřední blízkosti ruských hranic způsobí okamžitou odvetnou reakci. Tohle všechno rozhodně nedělá svět bezpečnějším. Zejména ne tehdy, když se objeví zcela nové systémy vysoce přesných zbraní a „jestřábi“ se už nijak nebojí vyvolat regionální „konvenční“ konflikt. Nesmíme být naivní. Nehledě na všechna prohlášení ruské vojenské doktríny, tak pokud začnou její ozbrojené síly ustupovat, ruské vedení bez váhání použije taktické jaderné hlavice. A to i v Evropě. Přinejmenším z toho důvodu, že to bude vyžadovat státní bezpečnost Ruska.
Neptejte se mě na skutečné příčiny, které nutí americké vedení k tak kontroverzním akcím, ale věřte, že snaha přilepit nálepku „Krym“ na ruskou politiku vůči pobaltským státům je něco jako pokus o „vystavení stopky zajícovi“. Skutečné důvody toho všeho bude pravděpodobně nutno hledat v zámoří. Řekněme, že jde o žalostný stav americké ekonomiky a financí, anebo – připusťme nepřípustné – o tajný převod amerického vojenského potenciálu do starého světa v očekávání bezprostřední geofyzikální katastrofy, která postihne severoamerický subkontinent ve více či méně vzdálené budoucnosti."