Městský soud v Praze včera zastavil řízení ve věci obžaloby Víta Bárty, bývalého předsedy strany Věci veřejné a ministra dopravy. Bártovi bylo kladeno za vinu, že měl vynést na veřejnost odposlechy bývalého primátora Prahy Pavla Béma a jemu blízkého lobbisty Romana Janouška, pořízené BIS v roce 2007. Po bezmála sedmi letech soud konstatoval, že nebylo prokázáno, že by Bárta skutek spáchal. Obžaloby byl zproštěn současně i spoluobviněný Jan Petržílek, bývalý policejní důstojník, který kromě ohrožení utajované informace čelil obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Podle obžaloby podané státním zástupcem loni v listopadu měl Bárta získat Bémovy a Janouškovy odposlechy v roce 2009. Tím se měl Bárta dostat k utajovaným informacím, které Bezpečnostní informační služba (BIS) získala s využitím zpravodajské techniky. BIS odmítla, že by nahrávky, s nimiž v roce 2012 pracoval deník Mladá Fronta Dnes, unikly od ní.
Jde o dnes již klasické odposlechy, jejichž některé pasáže zlidověly. Janoušek s Bémem se v nich důvěrně oslovovali Mazánku a Kolibříku. Obsah jejich rozhovorů odhalil lobbistův vliv na různé oblasti rozhodování vedení hlavního města Prahy, mj. v otázce obsazení postu šéfa regionální pobočky VZP.
Jan Petržílek loni pro Český rozhlas uvedl, že hlavním důvodem průtahů v celé kauze nebylo zpracování znaleckých posudků a složitost věci, ale „snaha, aby se zprošťující rozsudek mohl svést na to, že svědci si už nic nepamatují a proto jsem nemohl být odsouzen, tedy aby vyšetřující orgány nemusely přiznat své fatální pochybení.“
Podle Městského soudu v Praze byly shromážděné důkazy nedostatečné. Kromě toho vyjádřil názor, že není pravděpodobné, že by další řízení mohlo přinést důkazy nové, a to právě s odkazem fakt, že trestní stíhání Bárty a Petržílka bylo zahájeno již v roce 2013. Mezi vrácením věci k došetření a jejím zastavením proto zvolil druhou možnost.
Oba obvinění jakoukoli vinu od začátku popírali. Jediné důkazy, které je s kauzou spojovaly, byly podle soudu výpovědi dvou utajovaných svědků. Jeden z nich byl pracovníkem BIS a nahrávky měl v roce 2007 pořídit, druhý měl záznamy nahrát během vánočního večírku do Bártova počítače. Podle soudu jsou obě výpovědi nevěrohodné a nelogické, přičemž stavět obvinění na svědectví utajovaných svědků označil za neslučitelné se zásadami spravedlivého procesu a porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Městský soud zpochybnil i relevantnost dalších státním zástupcem v přípravném řízení provedených důkazů a označil je za „velmi nepřímé“. Státní zástupce může proti rozhodnutí soudu do tří dnů podat stížnost. Zda tak učiní, není známo.