Angela Merkelová sice úspěšně obhájila vítězství, ale politická konstelace se může výrazným způsobem proměnit.
Zisk 33% může sice znamenat relativní úspěch, zvlášť když druhá SPD získala jen 20%, jak se podle průzkumů očekávalo, nicméně Merkelová, která se pravděpodobně stane již počtvré spolkovou kancléřkou, to nebude mít v řadě ohledů jednoduché.
V prvé řadě již SPD oznámila, že přechází do opozice, což se tak trochu dalo čekat, ale na druhé straně tím padá možnost pokračování velké koalice z let 2005 - 2009 a 2013 - 2017, která by měla silný mandát ve spolkovém sněmu. ,,Spěšný" odchod do opozice, který ohlásil Martin Schulz, však tomuto scénáři neodpovídá. Merkelová tak s zřejmě povládne s Liberálními demokraty (FDP) a Stranou zelených. Není to však zdaleka jediná varianta dalšího povolebního vývoje.
Je třeba říct, ře spolkový sněm zažije poměrně velkou změnu, protože se do něj dostala protiimigrační strana AfD, s níž to v jednu chvíli nevypadalo dobře. Třetí místo ve volbách je však vynikající výsledek, přičemž AfD stáhla k sobě nemalou část zklamaných voličů Merkelové. Ti dali jasně najevo, že migrační politika a politika ,,otevřených dveří", již Merkelová dlouho razila, prostě na veřejnosti selhala.
I když německá i zahraniční média horují nad tím, že do německého parlamentu se dostala ultrapravicová a xenofobní strana, mohou ze to ,,vděčit" Merkelové, která AfD svou nepodařenou migrační politikou nadneseně řečeno dostala do parlamentu. Druhým dechem také musíme říct, že i když Merkelová vyhrála opět volby, jedná se o její nejhorší výsledek CDU/CSU pod jejím vedením. Přeskupení politických sil po volbách tak může ,,hrát" proti Merkelové. Ani příští koalice se totiž nebude rodit lehce a Merkelová to velmi dobře ví. Ta musí opět dokázat, že je mistryní kompromisu, což se jí zatím víceméně dařilo. Jisté také je, že i když se Merkelové podaří po těchto volbách sestavit funkční vládu, bude kancléřka ještě pod větším tlakem než dříve.
Tagy