Povinností demokratických politiků je chránit svobodu, řekl Kiska

Povinností demokratických politiků je chránit svobodu, a proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami. V dnešním televizním projevu to při příležitosti 50. výročí invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa řekl slovenský prezident Andrej Kiska. Hlava slovenského státu také připomenula oběti invaze z roku 1968 a následnou takzvanou normalizaci, která v tehdejším Československu postihla řadu lidí.

"Je povinností dnešních demokratických politiků chránit naši svobodu, možnost rozhodovat o naší budoucnosti bez obav z toho, že naše rozhodnutí zlomí hrubá síla. Proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami a stejným respektem ke svobodě, právům lidí a k demokracii," uvedl Kiska. Dodal, že takové spojence má země v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, dvou pilířích prosperity a bezpečnosti Slovenska.

Události spojené s invazí do Československa v roce 1968 přirovnal Kiska k příšernému a nepředstavitelnému filmu. "Největší operace v dějinách Varšavské smlouvy se vydařila, do rána obsadili celou republiku. Žádné kontrarevolucionáře nenašli, zato však v zemi, kde se do té doby šířila naděje na svobodnější život, zabili desítky nevinných obětí," řekl.

Slovenský prezident připomněl, že po podpisu takzvaného moskevského protokolu československými představiteli, jenž obsahoval mimo jiné opatření po obsazení Československa, došlo k potlačování svobody tisku, projevu či víry.

"Na pracovištích se rozběhly potupné prověrky, desetitisíce zaměstnanců byly šikanovány, vyhazovali je z práce, jejich děti nesměli studovat. Mnozí šikovní a vzdělaní lidé emigrovali. Moc převzali bezcharakterní jedinci opírající se o sovětské bodáky," řekl Kiska. Zároveň vybídl veřejnost, aby s mladší generací hovořila o období okupace Československa.

Projev Kisky byl předtočen ve středoslovenském městě Sliač. Kiska tam předloni spolu s bývalým českým politikem Michaelem Kocábem, který na začátku 90. let stál v čele parlamentní komise dohlížející na odjezd sovětských vojáků z Československa, odhalil památník odsunu okupačních vojsk.

Pellegrini: Srpen 1968 byl snahou postavit se rozdělení světa

Události srpna 1968 jsou dramatickým příběhem naděje malého národa postavit se tehdejším pravidlům geopolitického rozdělení světa a vytvořit svobodnou a sociální společnost postavenou na důstojném životě jednotlivce. K 50. výročí vojenské invaze do Československa to napsal slovenský premiér Peter Pellegrini v komentáři, který dnes otiskl list Hospodárske noviny. Odpoledne slovenský premiér v projevu při otevření výstavy fotografií k okupaci řekl, že v osudnou noc lidé v Československu zažili pocit bezmocnosti a strach.

"Srpen 1968 patří mezi ty historické události, které je potřeba následujícím generacím připomínat. Tragické události se dotkly každé rodiny a v paměti našich rodičů a prarodičů zůstávají navždy zapsané jako memento, aby se nikdy nic podobného neopakovalo," uvedl Pellegrini.

Předseda slovenské vlády dodal, že události roku 1968 jsou také dramatickým příběhem, který odhaluje řadu charakterů veřejně činných lidí a ve kterém se myšlenka budování socialismu s lidskou tváří střetla se zradou a mocenským cynismem.

Alexandera Dubčeka, někdejšího vysokého komunistického funkcionáře a tvář pražského jara, jehož cílem bylo uvolnění poměrů v Československu v 60. letech, označil Pellegrini za nositele obrodné společenské změny a za jednu z nejvýznamnějších postav slovenské historie. "Jeho rozhodování v té době bylo složité, ale vždy zohledňovalo zájem národa a společnosti. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší historie a zaslouží si náš respekt a úctu," uvedl Pellegrini.

V komentáři slovenský premiér rovněž vyjádřil vděk těm, kteří vojenskou okupaci v roce 1968 nepřijali pasivně, ale prokázali velkou míru odvahy a čelili vojenské agresi přímo v ulicích.

Pellegrini se v rámci vzpomínkových akcí zúčastnil také otevření výstavy dobových fotografií Josefa Koudelky a slovenského fotografa Ladislava Bielika. "Naše země dnes prožívá jedno z nejsvobodnějších a nejúspěšnějších období své existence. O to víc máme důvod vzpomínat na dobu, kdy tomu tak nebylo. Z těchto událostí se musíme poučit a budovat takové mezinárodní vztahy, které jsou založeny na vzájemném respektu," řekl Pellegrini.

Předseda slovenské sněmovny Andrej Danko v projevu na zmiňované výstavě zase označil okupaci Československa za násilný akt sovětské moci a satelitů Moskvy, který je třeba odsoudit. Danko rovněž uvedl, že vojenská invaze reagovala na demokratické reformy, které Československu okolní svět záviděl.

Invaze způsobila ztrátu ideálů, zničila životy, píší Slováci

Zničené rodiny, osudy a životy, ztráta ideálů a tanky obnažily podstatu režimu. K 50. výročí invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa to píše slovenský tisk. Noviny podrobně informovaly o událostech z roku 1968 a otiskly také dobové fotografie.

"Mnozí se v tu srpnovou noc neprobudili jen ze spánku, ale i z iluzí o tom, že komunistickým lídrům šlo o něco jiného než jen o moc. V momentě, kdy tanky překročily hranice, bylo jasné, že režim, který povolí tento druh násilí proti vlastním občanům, se před ničím nezastaví," napsal list Sme. Dodal, že ty, kteří byli odvážní a okupaci nenazvali bratrskou pomocí, režim degradoval na nepřítele.

Ani po 50 letech ale není demokracie v bezpečí, píše Sme. "Už nám ji nemusejí rozdrtit ruské tanky. Můžeme o ni přijít postupně, z podobného principu, jako o ni přicházely generace před námi: skupina mocných si vytvoří stát ve státě. Umlčí kritické hlasy a ty, kteří upozorňují na zneužívání moci, onálepkují za nepřítele národa," píše list.

"Obrovský šok, zoufalství, nejistota. Na konci léta 1968 se všem Slovákům ze dne na den změnil život. Přibližně půl milionu vojáků střežilo rozhlas, televizi a kontrolovali chod země. Došlo i na střelbu a ztráty na životech," napsal nejčtenější slovenský list Nový čas.

List Pravda uvedl, že před půlstoletím se rozplynul sen o socialismu s lidskou tváří, tedy snah o uvolnění poměrů v komunistickém Československu. "Následující dvě desetiletí život ve společnosti poznamenala nesvoboda a tvrdá normalizace," napsal.

List Denník N soudí, že svoboda, kterou přineslo prvních osm měsíců roku 1968, byla sice omezena, ale následky z její ztráty po okupaci pociťujeme dodnes. "Navzdory tomu, že jsme byli okupovanou zemí, ve skutečnosti jsme se od roku 1969 okupovali sami. Byli to Češi a Slováci, kdo (byť pod dohledem Moskvy) společnost kulturně a morálně zdevastovali," uvedl list.

Podle něj generace odchovaná tehdejší normalizací byla v Česku i na Slovensku po roce 1989 dlouho u moci a někteří se jí stále drží. "Je to generace, která přijala lež jako životní východisko a která pravdu považovala za nepraktickou zátěž, kterou na sebe naloží jen romantičtí zoufalci a blázni," uvedl Denník N.

List Plus jeden deň poukázal také na následky vojenské invaze. "Po srpnu 1968 začalo období temna a útlaku, když se ne o všem mohlo mluvit a už vůbec ne dělat. Normalizace, která poznamenala zejména 70. léta minulého století, nás uzavřela uvnitř Československa," napsal deník.

 

Zdroj: ČTK