Autor fotografie: Flickr.com|Popisek: Říšský sněm
Požár Říšského sněmu (Reichstagu) v roce 1933 byl jednou z klíčových událostí z hlediska dalšího postupu nacistů proti opozičním silám a parlamentu.
Požár byl nahlášen ve 22 hodin 27. února 1933. Zlikvidován byl po 1,5 hodině a napáchal značné škody. Na místo po krátké době dorazili Hermann Göring a ze společné večeře Adolf Hitler, Joseph Goebbels, vicekancléř Franz von Papen a kníže Heinrich Günther von Hohenzollern. Göring požár považoval za signál ke spuštění komunistického puče. Druhý den oficiální agentura Preussische Pressedienst (Pruská tisková služba) napsala, že tento „čin žhářství je nejnestvůrnějším teroristickým činem vykonaným bolševismem v Německu“.
související: Musím zničit Židy a muslimy, hřímal ,,neonacista-podivín" na vozítku Segway
Adolf Hitler se stal kancléřem měsíc předtím a na jeho popud prezident Paul von Hindenburg rozpustil Říšský sněm a vypsal předčasné volby na 5. března. Hitler je chtěl využít k zvýšení své moci v parlamentu, kde do té doby měla NSDAP jen třetinu hlasů. Ve volební kampani NSDAP zdůrazňovala údajné akutní riziko komunistické revoluce a kvůli ní nutnost přijmout zmocňovací zákon, který měl v Hitlerových rukách soustředit moc. Po požáru Říšského sněmu Hitler mj. mohl urychlit zákaz jedné ze silných opozičních stran - Komunistické strany Německa (KPD).
Na místě činu byl s nepoužitými podpalovači chycen nizozemský komunista Marinus van der Lubbe, brzy byli zadrženi a obviněni i další komunističtí funkcionáři. V červenci byli ze založení požáru obviněni van der Lubbe, Němec Ernst Torgler a tři Bulhaři Georgi Dimitrov, Blagoi Popov a Vasil Tanev, všichni komunisté. Proces se konal v Lipsku (odtud užívaný název Lipský proces) a předsedal mu soudce Reichsgerichtu dr. Wilhelm Bürger. Van der Lubbe vypovídal první den procesu, třetí den vypovídal Dimitrov, který odmítl soudně ustanoveného obhájce a hájil se sám. Ve své výpovědi ze zapálení sněmu obvinil vysoké funkcionáře NSDAP. V průběhu procesu se opakovaně dostal do otevřeného sporu s Göringem, zvláště 4. listopadu, kdy vedl křížový výslech Göringa.
související: Před 75 lety se konala konference, která rozhodla o konečném řešení Židů. Dohodu nacisté stvrdili koňakem
V rozsudku soudce Bürger souhlasil s obžalobou v tom, že komunisté připravovali plán na zapálení a zničení budovy Říšského sněmu, ale nenašel dostatek důkazů toho, že čtveřice obviněných měla něco společného s požárem nebo s uvedeným komunistickým plánem. Odsouzen byl pouze Van der Lubbe. Torgler byl po ukončení procesu okamžitě zadržen gestapem do tzv. ochranné vazby, zatímco tři Bulhaři byli vykázáni do Sovětského svazu, kde je přivítali jako hrdiny.
Paul von Hindenburg (vlevo) jmenoval Adolfa Hitlera Hitlera 30. ledna 1933 kancléřem
V září 1933 uspořádali v Londýně němečtí komunističtí emigranti proces s mezinárodní porotou, který uznal všechny obžalované v Lipsku nevinnými a za hlavního viníka označil Göringa. Jeden z organizátorů procesu, šéf komunistické propagandy Willi Münzenberg poté napsal knihu The Brown Book of the Reichstag Fire and Hitler Terror, ve skutečnosti měl být jejím autorem československý komunista Otto Katz.
Říšský ministr Hermann Göring se soudního procesu s obviněnými komunisty osobně účastnil
Van der Lubbe, který tvrdil, že jednal sám bez spolupracovníků, byl popraven 10. ledna 1934. Stíhání Van der Lubbeho definitivně symbolicky zastavila německá prokuratura až v lednu 2008 jako důsledek kroků podniknutých jeho bratrem k očištění jména oběti už v roce 1967, ale nezbavila ho formálně obvinění z toho, že požár skutečně založil. Historici se na tom, že skutečně měl podíl na založení požáru, shodují.
Na každý pád požár Říšského sněmu byl spouštěcím mechanismem následných nacistických čistek, zákazu ostatních politických stran a vyřazení parlamentu vydáním tzv. zmocňovacích zákonů. V březnu 1933 tak Hitlera už prakticky neměl kdo reálně ohrozit.
psali jsme:
V České republice znovu vyšel Mein Kampf. Je to propagace nacismu?
Zdroj: Wikipedia