foto: Redakce
FOTOGALERIE / V pražských Holešovicích si včera hasiči spolu s policisty i s vojáky aktivních záloh a celým IZS vyzkoušeli stavění protipovodňových bariér.
Hlavní město Praha cvičením prověřovalo koordinaci všech složek, které se podílejí na stavbě protipovodňových opatření, a také, zda jsou schopny při stavbě dodržet dané časové lhůty. Jednalo se největší podobné cvičení od roku 2011, které se připravovalo od loňského prosince.
Cvičení Holešovice 2016 se uskutečnilo na levém břehu Vltavy od Hlávkova mostu po budovu LightHouse u Libeňského mostu. Šlo o etapu 0004 Holešovice, Stromovka, která patří k nejdelším v Praze. Její vybudování bylo dokončeno v roce 2005 za celkovou částku 691 milionů korun, přičemž celá její délka činí 2538,9 metrů.
Při cvičení se postavilo v pěti úsecích celkem 1 171,8 metrů protipovodňových zábran. Podílelo se na něm 350 cvičících a náklady se pohybují okolo 1 100 000 Kč. Rozsahem šlo o cvičení, při němž bude realizována výstavba nejdelšího souvislého úseku mobilních protipovodňových hrazení za posledních deset let.
Mobilní bariéry jsou uloženy ve 105 kontejnerech o celkové hmotnosti 671 tun ve střeženém centrálním skladu pražských technických služeb v Dubči. Zajímavostí je, že mobilní protipovodňové zábrany mohou postavit i dobrovolníci, protože každý kontejner je určen na předem stanovené místo a je v něm i návod na jeho stavbu.
„Vzhledem k délce veškerých protipovodňových opatření v hlavním městě Praze je cílem cvičení také prověřit dostatečnost naplánovaných sil a prostředků k výstavbě jednotlivých úseků protipovodňové ochrany. Musíme si uvědomit, že v době povodně, mezi 2. a 3. stupněm povodňové aktivity, je najednou potřeba 500 osob provádějících výstavbu mobilních hrazení. Celkem za povodně je na výstavbu protipovodňových opatření potřeba cca 850 osob. Stejně významnou část protipovodňových opatření tvoří i pro občana téměř neviditelná opatření na kanalizační síti, která zajišťují Pražské vodovody a kanalizace. Bez těchto opatření by byly protipovodňové stěny naprosto neúčinné,“ uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast bezpečnosti Libor Hadrava.
Celková délka všech protipovodňových opatření (zemní valy, pevné betonové stěny a mobilní hrazení) na území hlavního města Prahy je po dokončení všech etap cca 19,255 km, z toho mobilní opatření 6,795 km. V současnosti se prověřuje možnost realizace protipovodňové ochrany Trojské kotliny, s hlavním cílem ochránit pražskou ZOO.
„Jednou z nejdůležitějších činností v době povodně je plnění všech požadavků na informovanost jednotlivých složek, právnických a fyzických osob o konkrétní situaci a prováděných povodňových opatřeních. Proto se během cvičení procvičily i informační toky, zejména mezi operačním střediskem krizového štábu hl. m. Prahy, Hasičským záchranným sborem, Krajským ředitelstvím policie hlavního města Prahy, Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy, Krajským vojenským velitelstvím Praha a městskými částmi,“ uvedl vedoucí oddělení krizového managementu Magistrátu hl. m. Prahy Daniel Barták.
Pod všemi protipovodňovými opatřeními jsou vybudovány vodotěsné železobetonové, štětovnicové či jílocementové stěny do hloubky nepropustného podloží, v některých místech až 12 metrů hluboké. Protipovodňová opatření hl. m. Prahy jsou zařazena do 2., 3. a 4. kategorie vodních děl. Je na nich pravidelně prováděn technickobezpečnostní dohled a jejich funkčnost je každoročně prověřována cvičeními výstavby protipovodňových opatření v jednotlivých etapách. Celkové náklady na výstavbu protipovodňových opatření hlavního města Prahy přesáhly 3 miliardy Kč.
Podle Bartáka by se příští rok mohlo v Tróji konat noční cvičení. "Do protipovodňové linie nám zasahuje i tunelový komplex Blanka," vysvětlil vedoucí, nejspíš se tak bude během cvičení uzavírat i tunel. Trója je posledním místem, kde se opatření zatím nezkoušela.
Při povodních v roce 2013, kdy protékalo Prahou „jen“ 3096 kubíků za vteřinu, ochránily historické centrum metropole právě protipovodňové zábrany. Vltava ale zaplavila starou Hostivař, Libeň, Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu Prahy část Troje a Císařský ostrov. Další škody napáchal Botič. Škody se v Praze vyšplhaly ke dvěma miliardám korun.
Současná protipovodňová opatření jsou provedena tak, aby město ochránila před účinky takové povodně, která zasáhla Prahu v roce 2002, tehdy byl průtok Vltavy neuvěřitelných 5160 kubických metrů za vteřinu. Zábrany mají další rezervu ve výši třiceti centimetrů. Při největší historické povodni v Praze v roce 1890, kdy byl značně poškozený Karlův most, protékalo 3975 kubíků za vteřinu.
Zdroj: MHMP, ČTK, redakce
Fotogalerie: MHMP
Tagy