Pravda o syrském Chán Šajchúnu. Kdo útočil sarinem?

Pravda o syrském Chán Šajchúnu. Kdo útočil sarinem?
15 / 01 / 2018, 12:00

Při této události zemřelo přes 80 lidí, z toho nejméně 20 žen a 30 dětí. Oficiální západní zdroje a západní MSM okamžitě obviňovaly Syrské arabské ozbrojené síly (SAOS) z použití chemických zbraní, jmenovitě sarinu. O dva dny později, 6. dubna, reagovaly USA odpálením 59 střel Tomahawk, z nichž každá byla vyzbrojena cca 455 kg výbušnin. Cílem bylo vojenské letiště syrského letectva Shayrat, ze kterého startovaly stíhací bombardéry Su-22 útočící na zmíněnou oblast. Syrská i ruská odpovědná místa použití sarinu SAOS popírají.

Co se v Chán Šajchúnu 4. dubna 2017 opravdu stalo? Narativ oficiálního Západu známe, nelze mu uniknout. Podívejme se na odlišná vysvětlení – provenience rovněž západní, ale ta, věnující se spíše faktům.

Scott Ritter, bývalý vedoucí analytik US Marine Corps Rapid Deployment Force a později zbrojní inspektor OSN, ve svém článku pro The American Conservative z 29/6/2017, si vzal na pomoc Aristotela a jeho teorii čtyřech příčin jsoucna: 

látková (causa materialis)
- látka, ze které je předmět
tvarová (causa formalis)
- vlastní tvar předmětu
účinná (causa efficiens)
- příčina působící, kdo jsoucno zhotovil
účelová (causa finalis)
- za jakým účelem

Causa materialis. Ti, kdo obviňují SAOS, jsou jako prokurátor snažící se dosáhnout odsouzení vraha aniž by znal vražednou zbraň. Human Rights Watch (HRW) obviňuje SAOS na základě analýzy snímků střepin předaných jim organizací White Helmets. Má se jednat o zbytky sovětské chemické bomby KhAB-250 zvláště upravené k doručení nervového agentu sarin. Závěry HRW budí několik pochybností. Zaprvé – neexistuje nezávislé ověření, že předměty jsou to, co HRW tvrdí, nebo, že byly fyzicky přítomny v Chán Šajchúnu, a již vůbec ne, že se tam ocitly výsledkem působení syrského letectva. Navíc, puma KhAB-250 nikdy nebyla sovětskou nebo ruskou vládou vyvážena, což činí tvrzení, že se nachází ve výzbroji syrského letectva krajně nepravděpodobné. Sarin je těkavá chemikálie, jejímž vojenským posláním je způsobovat ztráty přímým působením na základě šíření v aerosolové formě. Aerosol se musí šířit v relativním klidu, puma svržená z prudce letícího letadla by musela být vybavena brzdícími mechanismy, jakými jsou přídavná křídla a brzdné padáky. Chemická munice není určena k přesnému ničení cílů, z toho důvodu je používána hromadně. Konkrétně, KhAB-250 byla konstruována tak, že má být doručena na cíl bombardérem TU-22 v počtu 24. Puma využívá výbušný náboj, který odpálí při nárazu, následkem čehož praskne plášť bomby a kapičky chemikálie se uvolní do vzduchu. Výbuch náboje není nikterak silný a většina bomby se zachová na místě.

Pokud byla syrským letectvem použita tato nebo jiná chemická puma, v okolí místa dopadu by následně existovalo značné množství fyzických důkazů útoku. Skutečnost, že tento typ důkazů nebyl nalezen, nasvědčuje tomu, že syrské – ani žádné jiné letectvo – vzdušnou bombu obsahující sarin nepoužilo.

Causa efficiens. Zásah organizace White Helmets (autorů to snímků střepin bomby) může být sám o sobě označen za příčinu účinnou, tj. kdo jsoucno narativu zhotovil. Organizace White Helmets (WH) vznikla současně s nepokoji v Sýrii jako odnoži Arabského jara 2012. Tvrdí o sobě, že jsou neutrální, ale – jako humanitární záchranná jednotka – šíří protirežimní témata a vyzývají k zahraniční intervenci, která by odstranila režim Bashara al Assada. Podle WH samých jsou dobře financováni a cvičeni západními NGO a vládami. Např. USAID přispěl jen od roku 2016 do června 2017 23 milióny USD. Vlastní záchranná činnost WH je řízena britskou společností May Day Rescue (mající blízko k Foreign Office), jejíž rozpočet činí desítky miliónů USD věnovaných západními vládami, opět převážně USA a VB. May Day Rescue dohlíží na všeobecný výcvikový program, jehož absolventi dosahují nejnižšího stupně LIGHT či LEVEL ONE Urban Search and Rescue (USAR). Záchranáři na této úrovni pátrají na povrchu a provádějí první pomoc na povrchu nalezeným postiženým. V žádném případě nejsou oprávněni, vybaveni ani schopni provádět záchranné operace v nebezpečném prostředí (již vůbec ne za přítomnosti sarinu v ovzduší). WH šíří o sobě do světa videa, která sami vyrábějí. Denním chlebem pro WH je nafilmovaná záchrana batolete z pod ruin zodolněného betonu rozbombardované budovy. Provádějí při tom úkony, které jsou nejen technicky nevhodné, ale životně nebezpečné všem přítomným, zejména pak zachraňovaným obětem (používání pneumatických kladiv, dokonce bagrů v nejbližší blízkosti zasypaných postižených apod.) Buď se jedná o teatrální předvádění se, či o lež. To vše je markantně zřejmé ze snímků akcí WH 4/4/2017 v Chán Šajchúnu. Od zmateného použití ochranných pomůcek (buď neexistujících nebo použitých způsobem, který pomůckám znemožňuje funkčnost) po zacházení s obětmi při dekontaminaci; všechno bylo operačně špatně. Všem přítomným by to způsobilo ještě větší újmy.

psali jsme: Protivládní rebelové v Sýrii mají chemické zbraně a Západ to moc dobře ví, řekl ruský diplomat

Tyto závěry Scotta Rittera zcela potvrzuje Dr. Theodore A. Postol (emeritní profesor vědy, techniky a národní bezpečnostní politiky Massachusettského technického institutu). Konkrétně rozebírá okolnosti snímků a dalších důkazních materiálů, ze kterých vycházela Zpravodajská zpráva Bílého domu (ZZBD), na jehož základě prezident Trump nařídil odvetu střelami Tomahawk. „Tato … protizpráva … předkládá údaje jednoznačně ukazující, že předpoklady ve ZZBD, totiž, že nedošlo k narušení místa činu úniku sarinu, nejsou správné. Tato nehorázná chyba vzbuzuje otázky kolem jakéhokoliv dalšího tvrzení ZZBD,“  píše Postol v úvodu své protizprávy, a dodává: „důsledek tohoto závěru je zřejmý – ZZBD nebyla sestavena kompetentními zpravodajskými odborníky…“ Postol ve své zprávě dokonce tvrdí, že kráter na zemi – ve  ZZBD braný jako důkaz použití KhAB-250 – byl pravděpodobněji způsoben „municí položenou na zem, nežli shozenou z letadla.“ Logicky tedy, protivládními ozbrojenci.

Causa formalis. Poté, co jsme definovali předmět (neexistenci chemické zbraně) a způsob, jakým bylo předmětné jsoucno vytvořeno (amatérské divadlo WH), přesuneme se k příčině tvarové, tedy o co se jedná. Nejlépe je to vyjádřeno výsledky forenzního šetření vzorků údajně odebraných  obětem chemického útoku i z místa tohoto útoku. Institucí pověřenou prováděním tohoto šetření byla The Organization for the Prohibition of Chemical Weapons (OPCW). Ta došla k závěru, že v Chán Šajchúnu byla použita látka sarin či „substance podobná“ sarinu. Problém je ovšem v tom, že OPCW není v pozici, aby mohla k tomuto závěru dojít. Jedním ze zásadních aspektů forenzního vyšetřování je dodržování prokazatelného řetězce úkonů („chain of custody“) se všemi vzorky, které jsou posuzovány. To si vyžaduje souvislý postup od sběru vzorků (musí být dokumentováno a podpořeno svědectvím), zapečetění vzorků a jejich dokumentace, zajištění jejich přesunu do laboratoře, rozlamování pečetí pod dohledem a konečně zpracovávání vzorků  - vše pod kontrolou (v tomto případě) OPCW. Nedodržení byť jediného z popsaných bodů řetězce znamená kompromitaci vzorku – krátce, vzorek je bezcenný, neexistuje. OPCW sama připouští, že v Chán Šajchúnu nikdy nebyla. Místo toho vyšetřovací tým prohlašuje, že využil “stran se znalostí a vztahy s předmětnou oblastí“. Vzorky byly získány „nevládními organizacemi“, které rovněž poskytly osoby k podání svědectví plus videa a snímky. Nevládní organizaci, kterou OPCW využila nebyla žádná jiná, než WH.

Causa finalis. Tento bod popisuje vlastní cíl jevu, účel za jakým jsoucno existuje. Existují v zásadě dvě vysvětlení událostí v Chán Šajchúnu. Jedno, šířené vládami USA, VB, Francie, a podporované organizacemi Bellingcat a WH (oboje placené a organizované zmíněnými vládami): SAOS provedly chemický útok tím, že na cíl letecky doručily a spustily jednu chemickou bombu. Jiné vysvětlení předkládají vlády RF a SAR – toto vysvětlení dokazuje ve svém článku rovněž Seymour Hersh: Syrské letectvo provedlo konvenční útok na vojenský cíl, z něhož se po zásahu nezamýšleně uvolnil do vzduchu toxický mrak ze skladovaných chemikálií. Není pochyb, že vlastní smysl existence WH – odstranění Assada a změna režimu v Sýrii – jde zcela v souladu s počínáním této organizace v „Případu Chán Šajchún“.

Tolik v rychlosti Scott Ritter.

Stručně dodávám několik dalších poznámek.

WH se svým cílem netají, představují jednu ze stran konfliktu. Volně se pohybují mezi silami opozice – a to i Ahrar al Sham (dříve Jabhat al Nusra), jinými slovy al Qaida v Sýrii, prokazatelně udržují pracovní, když ne rovnou přátelské vztahy s některými jihadisty. O případu „sarin“ referovala, pořídila důkazy a seznámila svět s vlastními závěry. To vše bylo oficiálním Západem přijato jako pravda. Tedy, Washington dospěje k závěru, že „Assad musí jít“, za tím účelem vytvoří organizaci – WH, která prohlásí, že „Assad musí jít“, a na základě tohoto prohlášení Washington dospěje k názoru, že „Assad musí jít“. V reálném světě snad dokonalejší definice kruhem nikdy neexistovala.

Seymour Hersh nemohl svůj článek publikovat v USA; nakonec ho otiskl německý Welt am Sonntag 25/6/2017. Mnohé informace, které Trump´s Red Line uvádí přinesly i další zprávy, některé jsou unikátní, hlavní síla je však shrnující charakter článku. Mimo jiné se v něm píše následující.

Ruští zpravodajci si v Sýrii s americkými kolegy rutině vyměňují podstatné informace. Nebylo tomu jinak ani před leteckým útokem 4. dubna. CIA byla ruskou stranou informována, že Syrské letectvo provede letecký útok konvenční bombou na speciální cíl v Chán Šajchúnu. Hershův zdroj (vysoce postavený poradce dříve pracující pro DD a CIA) mu řekl: „Hlavním důvodem proč Rusové Washington informovali o útoku na tento konkrétní cíl bylo zajistit, že na místě nebude přítomen žádný Američan, ani jejich spolupracovník. Rusové se chovali správně.“ Oddíl Bomb Damage Assessment americké armády po útoku stanovil, že předmětná budova byla zasažena jednou 500kg konvenční bombou. Žár a síla bomby způsobila sérii sekundárních výbuchů. Neboť v přízemí budovy byly skladovány mimo jiné pesticidy, hnojiva a další průmyslové chemikálie došlo k úniku toxického mraku. Tolik tedy americká armáda v místě.

Hershův zdroj se vyjadřuje i odposlechu, když transkript telefonického rozhovoru zaznamenává slova generála Syrského letectva před útokem: „…jedná se o speciální zbraň a bude potřeba zkušeného pilota k řízení útočného letadla“. Zdroj mluví o tom, že důvodem útoku na budovu byla schůzka jihadistů (proto ruské varování CIA), bylo tedy nutno cíl zasáhnout správně a ve správný čas – proto speciální zbraň a zkušený pilot. Washington však považoval generálova slova za důkaz o chemické bombě. Zdroj dodává: „Většině Američanů nedošlo, že kdyby byl Assad odsouhlasil tento chemický útok, Rusové by na něj byli desetkrát naštvanější, než kdokoliv na Západě. Ruská strategie boje proti ISIS v sobě zahrnuje spolupráci s Američany, a kdyby to byl Assad pokazil, byl by Rusy strašně rozhněval, což by pro něj mělo nedozírné následky. Ve chvíli, když konečně v té válce začíná vyhrávat? Děláte si ze mě srandu?“

Absurditu této představy podtrhuje skutečnost, že po létech mantry americké zahraniční politiky: „Assad musí jít,“ 30. března 2017 Rex Tillerson a Nicky Haley následovali svého presidenta a oficiálně indikovali, že USA: „…již netrvají na odchodu presidenta Assada.“ To, že by Assad rozhodl o tři dny později k vojensky nesmyslnému použití 1 bomby sarinu proti 80 civilistům překračuje hranice vtipu. 

psali jsme: OPCW: V Sýrii vraždil sarin, kdo jej použil nevíme

Shodné postoje vyjadřují i další autoři a zdroje. Philip Giraldi, bývalý důstojník CIA a dnes výkonný ředitel Rady pro The National Interest, píše v The American Conservative dne 24. dubna 2017  a 25. dubna 2017 o frustraci personálu CIA v Sýrii. Bývalí kolegové mu řekli: „Myslíme si, že se to stalo přesně tak, jak říkají Rusové.“

Pak je zde ještě časová otázka příjmu postižených v místních nemocnicích. Příloha č. 2 zprávy Joint Investigative Mechanism, společného projektu OPCW a OSN, popisuje, že 57 pacientů bylo přijato v 5 nemocnicích ještě před dobou náletu. Pozoruhodné je, že nikdo zodpovědný se nad touto skutečností nezamyslel.

Světová veřejnost včetně mne samého jsme 4. dubna 2017 ráno v Chán Šajchúnu nebyli, a nemáme znalosti na posouzení technických dat. Otázka příčiny účelové, tedy motivu, je však zřejmá. Syrský president Bashar al Assad neměl jediný důvod chemickou zbraň (navíc takovým způsobem, na takovém místě, v takovém čase a za takových okolností) použít. Naopak široká „protiassadovská koalice“ (Saudská Arábie, Izrael, al Qaida, ISIL) ano. Jejich cíl – přivedení USA k rozumu – byl naplněn.

Závěrem je možno konstatovat. Kdyby byl Bílý dům počkat 14 dnů, nebo alespoň týden, mohl tvrdit, že před odvetou střelami Tomahawk měl k dispozici jednoznačné zpravodajské závěry o charakteru útoku na Chán Šajchún. Během dvou dnů je však mít nemohl, a tak se mu podařilo usvědčit sebe sama ze  lži bez ohledu na to, co se v Chán Šajchúnu skutečně stalo.

Donald Trump se však stal alespoň na hodinu hrdinou a miláčkem svých washingtonských nepřátel.

  


Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více

 

Autor: Ing. Petr Pelz, bezpečnostní poradce

Tagy článku