Autor fotografie: Elektracentrum (CC BY-SA 4.0)
Karel Ležatka je druhým právníkem skupiny Rail Invest, která vlastní Ostravské opravny a strojírny (OOS), a jež nyní otevřeně bojuje se státem vlastněnou společností ČD Cargo, a.s. tím, že nosí podání proti ČD Cargu jak na policii, tak do Poslanecké sněmovny, ale i na Drážní úřad. Ležatka mimo jiné vyčítá Cargu, že postupuje netransparentně mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek. Vypadá to ale, že sám je specialistou na zakrývání majetkových podílů svých klientů a netransparentní postup.
Jméno Karla Ležatky je spojeno se společnostmi a kauzami jako Petrcíle a Nová Huť, Chata Kopřivná, prodej FC Opava švýcarské společnosti TICC GmbH či nejnověji koupě Jánských Koupelí na Opavsku. Tento advokát je specialistou na vytváření podnikatelských skupin s nejasnými vlastníky a v řadě kauz vystupuje na místo nich jako zakladatel nebo vlastník. Modus operandi je pokaždé stejný – zakrýt skutečné majitele strukturou s akciemi na jméno.
Kauza Petrcíle
Jak se podařilo zjistit z veřejných zdrojů, právník Ležatka od května 2003 od května 2005 vystupoval jako jediný akcionář společností PETRCÍLE s.r.o. a Českomoravské železárenské a.s., obě nyní v likvidaci. Ležatka zřejmě zakrýval skutečného majitele společnosti PETRCÍLE - ostravského podnikatele Radima Masného, ten totiž v médiích vlastnictví společnosti popíral. Jakým způsobem se Ležatka k akciím dostal není doposud zřejmé. Společnost byla od května 2000 vlastněna offshorovou firmou Central European Consultants. Společnost Petrcíle proslula svým sporem s Fondem národního majetku o vlastnictví 15 procent akcií zprivatizované společnosti Nová Huť, které jim přislíbila vláda Václava Klause (akcionáři měli nejprve nabýt 1 procento akcií s tím, že získají opci na dalších 14 procent akcií v případě, že se společnosti bude ekonomicky dařit).
Ve společnosti Petrcíle se Ležatka v roce 2003 prokázal na valné hromadě akciemi jako jediný akcionář, ačkoliv za firmu prý od roku 2000 jednal právě Radim Masný. V říjnu 2003 založil Ležatka další firmu Chata Kopřivná, do té poté Radim Masný a Vladimír Pavlík převedli 70 procent akcií společnosti Petrcíle a 100 procent akcií Českomoravské železárenské. Kdo vytvořil tuto strukturu? Evidnetně právě Ležatka.
Na valné hromadě této společnosti v roce 2004 Ležatka rozhodl o změně akciových podílů a navyšování základního jmění, čímž se mu ze společnosti podařilo vytěsnit původního vlastníka Petra Nádvorníka, který si v tu dobu odpykával sedmiletý trest za machinace s akciemi společnosti Čechofracht. Na téže valné hromadě bylo rozhodnuto, že 30 procent akcií zůstane společnosti Českomoravská železárenská, 48,8 procenta akcií bude držet Radim Masný, který od r. 2000 za firmu jednal, ale popíral, že by byl vlastník, a současný hradní kancléř Vratislav Mynář bude spolu s jistým Vladimírem Pavlíkem držet každý po 10,6 procentech akcií. Zároveň Ležatka rozhodl, že Mynář bude jmenován do dozorčí rady společnosti Českomoravské železárenské.
V květnu 2005 společnost Petrcíle, Chata Kopřivná i Českomoravskou železárenskou ovládla kyperská společnost Zuglite Investments, za kterou stál podle veřejně dostupných informací Pavel Tykač. Podle uzávěrek mělo být původním akcionářům vyplaceno 9,4 milionů korun, server Motejlek.com ale tehdy přinesl informaci, že Masný, jakožto skutečný majitel uvedených společností měl od skupiny Pavla Tykače inkasovat přibližně 800 milionů korun.
Kauza Percíle skončila v roce 2008, kdy soudy rozhodly, že stát nemá této společnosti platit odškodné za zmařenou opci 14 procent akcií přislíbených vládou, ale že má stát prodat akcie za tehdejší tržní hodnotu, stanovenou na 850 milionů korun. V témže roce se k Tykačovi přidal Petr Kellner a nabyté akcie si rozdělily napůl, aby je obratem prodali Arceoloru za 6,5 miliardy.
O kauze Petrcíle se spekuluje jako o možném důvodu zamítnutí žádosti kancléře Mynáře o vydání prověrky.
Kauza FC Opava
Od června do října 2017 Ležatka oslovil vedení města Opavy s nabídkou na koupi FC Opava. Ležatka zastupoval švýcarskou společnost TICC GmbH, za kterou měl údajně stát čínský investor. Opavou se tehdy podle zákulisních informací začala šířit fáma, že za nabídkou ve skutečnosti stojí Radim Masný. A tak na jednání zastupitelstva opozice záměr napadla, neboť za švýcarskou společností oficiálně stála osoba Martina Netta, zřejmě „bílý kůň“, jenž se angažoval v dalších více než 160 firmách, a švýcarské úřady s ním nedoporučovaly spolupracovat, na což upozornil například tehdejší zastupitel Marek Veselý (ODS). Primátor Opavy nakonec připustil, že koncového investora nezná, a že vždy jednal jen s Ležatkou. Z obchodu tak sešlo.
Zastupování bratrů Šuškových – vytvoření Rail Investu
V prosinci 2007 Ležatka společně s advokátem Vítem Rybářem oba naráz v jeden den zakládají společnosti Rail Invest a Financial Found, ty měly tehdy nedohledatelné akcie na majitele. Od dubna 2008 se společnost Rail Invest stává stoprocentním vlastníkem společnosti Ostravské opravny a strojírny, kterou do té doby vlastnili bratři Peter a Rudolf Šuškovi. Vytvořením Rail Investu a přebráním podílů v OOS tak Ležatka umožnil těmto bratrům zakrývat jejich majetkové podíly v OOS. To potvrzuje i mediální výstup Petera Šuška v roce 2010, když novinářům při akvizici společnosti Traťová strojní společnost novinářům uvedl, že je v OOS pouze ředitelem. Ležatka, kterému identita konečných vlastníků musela být známa, se vyjádřil, že nedostal mandát se k čemukoliv vyjadřovat.
Paradoxem je, že Ležatka, který nyní ČD Cargu „vyčítá“, že zakázku na zpětný leasing vagónů dostala podle něj neznámá slovenská společnost SMK (mimochodem dcera silného slovenského hráče, firmy Budamar), založil v roce 2010 firmu Financial Found, která získala v témže roce miliardovou zakázku na zpětný leasing tisícovky nákladních železničních vozů od ČD Carga. Hospodářské noviny tehdy v této souvislosti psaly, že jde o zcela neznámou ostravskou firmu, kterou ale patrně vlastní bratři Šuškové. Podle některých informací mělo zakrytí této majetkové struktury sloužit k finančním transferům ve prospěch „spřátelených“ křesťanskodemokratických politiků, kteří OOS pomohly se zajištěním lukrativních státních zakázek. Těch zakázek, které ČD Cargo pod novým vedením, které již nechtělo tolerovat nekvalitně odváděnou práci, nyní OOS odpírá a označilo je za nespolehlivého dodavatele.
Skupina Rail Invest přitom v tomto roce získala část vagonky Legios v Lounech. Sám Ležatka vystupoval v insolvenčním řízení s touto společností (nyní pojmenovanou Heavy Machinery Services) ve prospěch právě této skupiny, když napsal ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, že jeho klient má zajištěn „dostatek zakázkové náplně v segmentu výroby a oprav železničních kolejových vozidel, deklaruje plnou připravenost dále rozvíjet technické výrobní a opravárenské kapacity a zejména využít lidský potenciál k pokračování a prohloubení výroby“, a to přestože už v této době byla skupina Rail Invest umístěna na blacklist dodavatelů ČD Cargo a z vývoje situace bylo zjevné, že společnost rozhodně nemá zajištěný dostatek zakázek, což řeší právě právními a mediálními útoky na ČD CARGO.
Ski areál Kopřivná a Jánské Koupele
Kromě výše uvedených aktivit se Ležatka od roku 2012 prezentuje jako spoluvlastník hotelu a lyžařského areálu Kopřivná. Ležatka měl do společnosti Chata Kopřivná vstoupit v roce 2004 spolu se svým obchodním partnerem Petrem Haasem. Tato společnost měla podnikovou chatu, která nutně potřebovala rekonstrukci. Původním majitelem byl i Radim Mastný, a jak bylo uvedeno již výše, společnost držela 70 procent akcií firmy Petrcíle.
Společně s firmou Chata Kopřivná získali Ležatka a Haas i Ski areál Kopřivná, ležící pod Pradědem. Ležatka veřejně vyprávěl, jak první sezónu zahájil tím, že na parkovišti navigoval návštěvníky a jeho žena prodávala v místním bufetu a Haas byl v pokladně na vleku.
Od roku 2004 Ležatka s Haasem investovali do lyžařského areálu kolem 200 milionů korun. Ležatka uvedl, že použil rodinné úspory a většinu financí, kterou za poslední léta vydělal. Na tomto místě ponechme stranou, zda je vůbec reálné, aby rodinné úspory Ležatkových dosahovaly desítek milionů korun, část byly zřejmě půjčky.
Ležatka se následně stal vůdčí osobností, prosazující postupné propojování středisek pod Pradědem. Byl vytvořen systém, kdy si stačí koupit jednu permanentku, a ta platí i v okolních ski areálech. Právník Ležatka si nato měl pochvalovat v tisku, že společný odbavovací systém funguje skvěle, celé je to na čestné slovo, aniž by existovala nějaká písemná smlouva.
V roce 2017 majitelé Ski areálu Kopřivná investovali dalších cca 150 milionů korun. Na 110 milionů vyšla nová šestisedadlová lanovka, nejmodernější v České republice a 40 milionů stála nová sjezdovka a nová sněžná děla. Karel Ležatka pro média uvedl, že ski areál je jeho srdeční záležitost, a proto se rozhodli pro modernizaci, aniž by využili dotačních peněz. V prosinci 2019 miliardář Petr Otava ze skupiny Metalimex získal polovinu Ski areálu Kopřivná, druhou polovinu nadále drží právník Ležatka. Společnost k dubnu 2018 dosáhla obratu 97 milionů korun, nyní údajně počítá ztráty v desítkách milionů kvůli zkrácené sezóně z důvodu pandemie.
V březnu letošního roku se Ležatka stal vlastníkem zdevastovaného areálu bývalých lázní Jánské Koupele na Opavsku. Médiím sdělil, že plánuje investici převyšující půl miliardy, s níž mu má mimo jiné údajně pomoci maďarský investor se zkušenostmi v lázeňství. Areál původně vlastnil Tomáš Berdych. V Jánských Koupelích byly v květnu započaty klempířské práce a práce na zabezpečení budov před neoprávněným vstupem.
Investor, podnikatel, advokát, nebo bílý kůň?
Karel Ležatka působí dost nečitelně. Médiím se prezentuje jako investor, který se podílí na realizovaných či plánovaných investicích v objemu 850 milionů korun do Ski areálu Kopřivná a do Jánských Koupelí. Mimoto ale zcela nelogicky, zvláště když jako podnikatel spravuje tak rozsáhlou investici, nadále vykonává samostatnou advokátní činnost, přijímá běžné případy, a mimo to působí i jako firemní právník pro bratry Šuškovy přes společnosti Financial Fund a Rail Invest. Je normální, aby podnikatel, který údajně vlastní stamilionové majetky a spravuje stamilionové investice, jen tak sedl do auta a pro bratry Šuškovy jel osobně do Polska hledat odcizené vagony, jak uvedl Ležatka v jednom z rozhovorů? Aby nadále pro bratry Šuškovy a jejich firmy řešil běžnou agendu a nevěnoval se vlastnímu byznysu?
Ležatka kdysi uvedl, že v roce 2004 získal společnost Chata Kopřivná, ta měla v majetku horský hotel a skiareál Kopřivná. Blíže k tomu vysvětlení neposkytl. Jak to ale vypadá, tak tato společnost sloužila Radimu Masnému a dalším k „zaparkování“ akcií společnosti Petrcíle před jejich prodejem Pavlu Tykačovi. V této záležitosti Ležatka vystupoval jako najatý právník, nikoliv jako společník. Nebyl žádný důvod pro to, aby mu tato společnost zůstala „za prsty“ včetně lukrativního lyžařského areálu. Tato skutečnost a pozdější angažmá Ležatky ve prospěch Radima Masného vyvolává otázku, zda Ležatkovi Ski areál Kopřivná vůbec někdy patřil a zda tedy nepůsobil pouze jako „bílý kůň“.