Před 97 lety skončila první světová válka

Před 97 lety skončila první světová válka
Autor fotografie: „Bundesarchiv Bild 104-0472A, Flak-MG-Stellung“ od Bundesarchiv, Bild 104-0472A / CC-BY-SA 3.0. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 de via Wikimedia Commons |Popisek: Německo mělo na počátku války převahu díky moderní technologii a strategii
11 / 11 / 2015, 15:45

Téměř před sto lety, 11. listopadu v 11 hodin skončil nejhorší válečný konflikt, který do té doby lidstvo zažilo - první světová válka.

První světová válka si vyžádala devět milionů životů vojáků, dalších 21 milionů bylo zraněno. Ztráty byly na všech stranách - Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko, Francie i Velká Británie ztratily nejméně milion svých lidí. Ztráty ale byly i na straně civilních obyvatel. Na důsledky války, hladomoru a nemocí zemřelo 5 milionů civilistů. Dosud nevídané oběti na životech způsobilo také zapojení nových zbraní a technologií. Lidstvo si oddechlo až po čtyřech letech válečných hrůz, v magické datum 11. dne 11. měsíce v 11 hodin roku 1918. Tehdy ještě nikdo netušil, že za dvacet let se mezinárodní konflikt bude opakovat v ještě obludnějších rozměrech.

Za spouštěč první světové války je považován atentát na dědice rakousko-uherského trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, který byl zavražděn 28. června 1914 v Sarajevu. Rakousko-Uhersko bylo odhodláno vyřešit problém se Srbskem a slovanskými národy jednou pro vždy, ale svůj úmysl odložilo kvůli Rusko, které naopak podporovalo Slovany.

Nicméně ve chvíli, kdy habsburskému mocnářství nabídlo pomocnou ruku Německo, konkrétně císař Vilém II., Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku. Stalo se tak na den přesně od útoku na následníka trůnu. Po té už nastal rychlý sled událostí, který vtáhl do hry další mocnosti. K Rusko se přidala Francie a s Německem si vyhlásila válku 3. srpna 1914. Německo naopak zatáhlo do války Velkou Británii a to ve chvíli, kdy německá armáda napadla jejího spojence - Belgii. Přes neutrální Belgii totiž chtěla německá armáda postupovat do Francie. Do války se zapojily i asijské země - na straně tzv. Dohody (Velká Británie, Rusko a Francie) Japonsko a naopak Turecko, respektive Osmanská říše, na straně Německa a Rakouska-Uherska. Oběma mocnostem pomohl také vstup Bulharska na jejich stranu. Itálie naopak zradila dřívější spojenectví a přidala se k Dohodě. Ke konci války pomohlo Dohodě i Řecko.

Vypuknutí konfliktu bylo kupodivu v mnoha zemích oslavováno. Napětí v Evropě už nebylo možné déle udržet a mnohé národy si představovaly, že právě jejich země zvítězí, získá lepší postavení nebo jako i v případě Čechů a Slováků, získá samostatnost. Část slovenské inteligence počítala s osvobozením Slovenska Rusy a připravovala vznik česko-slovenského státu. Z českých zemí v prosinci 1914 emigroval budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

V roce 1917 vznikla česko-slovenská zahraniční vojska, tzv. Československé legie, nejprve v Rusku, později v prosinci 1917 ve Francii  a v dubnu 1918 v Itálii. Legie bojovaly po boku Dohody s cílem „zasloužit“ Čechům a Slovákům vznik samostatného státu. Československé legie se vyznamenaly hlavně v červenci 1917 u ukrajinské vesnice Zborov, kde porazily rakousko-uherskou armádu. V bitvě u Bachmače porazili Němce a donutili je uzavřít příměří.

Právě podzim roku 1917 ale nevypadal pro budoucí československé zájmy ani trochu příznivě. Německo podpořilo ruské bolševiky a v Rusku došlo k tzv. Říjnové revoluci, po které následovalo uzavření míru a zrušení východní fronty. Veškerá pozornost Německa a Rakouska-Uherska se tak mohla soustředit na západní válečnou frontu. 

Přesto československé vojsko v Rusku dál pokračovalo ve své činnosti, legionáři se totiž odmítli odzbrojit. Československá vojska obsadila téměř celou Transsibiřskou magistrálu a dobyla všechna velká města na Sibiři. Jednotlivé země Dohody díky statečnosti a úspěchům legionářů začaly uznávat Československou národní radu včele s Masarykem.

I přes černé scénáře a nenadálý vývoj v Rusku se nepodařilo Německu západní frontu pokořit. Definitivní zlom nastal v bitvě u Arden 26. září 1918 a pak již bylo jen otázkou času, kdy Německo i Rakousko-Uhersko kapituluje. Stalo se tak právě 11. listopadu 1918, kdy rakousko-uherský císař Karel II. podepsal, že se vzdává zásahů do státních záležitostí, čímž de facto přestala habsburská říše existovat. V ten samý den kapitulovalo i Německo.

Ze světového míru a nového uspořádání Evropy se ale národy dlouho neradovaly. Pokořené Německo znovu povstalo v nacistických plánech a rozpoutalo druhou světovou válku.

Zdroj: history.com, Wikipedia

 

 

Tagy článku