Představuje nový americký prezident Donald Trump bezpečnostní riziko?

Na otázku, zda představuje nový americký prezident Donald Trump bezpečnostní riziko je snadná a uspokojující odpověď: ne. Přesto je tato otázka na místě. Už během předvolební kampaně zaplňovali někteří evropští politici a jejich média v Evropě veřejný komunikační prostor obavami o naši bezpečnost.

A v šíření strachu pokračovala i po volbách.

„Američané se ocitli v hrozivé situaci, když prezidentem zvolili labilního nesnášenlivce, sexuálního predátora a chorobného lháře. Donald Trump je všehoschopný,“ napsal v komentáři k americkým prezidentským volbám Jonathan Freedland v britském levicovém listu The Guardian. „NATO má v jeho podání fungovat jako mafie: pokud někdo neplatí, nebude mít na obranu nárok. Ruský prezident Vladimir Putin, na kterého Trump nahlíží jako na hrdinu, víc než to nepotřebuje. Ruský diktátor si jistě uvědomí příležitost k ovládnutí jednoho nebo více pobaltských států a k rozšíření své říše. Prezident Trump jeho mužnost bude obdivovat.“

Tolik nepravd v několika řádcích a šíření poplašných zpráv je i na neoficiální tiskový orgán evropských levičáků silná káva.

Vztah s NATO

Obdobně jako u jiných témat, také v zahraničněpolitických otázkách říká Trump to, co si myslí mnoho Američanů.

Na prvním místě je to americká podpora Severoatlantické aliance. Snad ani jediný členský stát NATO neinvestuje požadovaná 2 procenta HDP na svou obranu. Takže v roce 2015 převzaly Spojené státy 72 procenta vojenských výdajů aliance. To je nepoměr, na který experti upozorňují už delší dobu. Tato nerovnováha neměla dosud žádné politické následky. Americké elity akceptovaly, byť se skřípěním zubů, že musí platit tak vysokou cenu za své postavení supermocnosti.

A nyní přichází Trump a ptá se – proč? Proč mají američtí daňoví poplatníci platit Evropanům jejich bujný sociální stát, jehož koncepci Američané sami zpochybňují? Evropa si neplatí své armády tak jak by měla a spoléhá na Ameriku.

Trump chce, aby se v Severoatlantické alianci dodržovala pravidla. Mezi ně patří i způsob financování. Původně platila Evropa jednu polovinu rozpočtu a USA druhou. Ostatně větší příspěvek žádal na Evropě už také prezident Obama, ale zřejmě ho jeho evropští přátele nebrali vážně.

Od samého počátku bylo nesmyslné tvrzení, že Trump rozpustí NATO, jak tvrdili někteří kritici. Nikdy nezpochybnil smluvní závazky Ameriky vůči svým spojencům. Trump v televizní debatě řekl, že Clintonová vypouští lži, pokud o něm tvrdí, že podkopává závazky vůči spojencům v NATO.

Trump jen zastává pochopitelný názor, že kdo se nechová odpovědně, nemá nárok na obranu. Kdo neplní povinnosti člena NATO, nemá ani právo na členské výhody. Na tom není nic mafiánského. Naštěstí si je toho vědoma i česká vláda a přislíbila nápravu.

Posílení obrany

Také není pravda, že Trump bude obdivovat ruského prezidenta až ten prý využije příležitost a rozšíří svou říši o pobaltské státy.

Jeden z nejvlivnějších poradců Donalda Trumpa, bývalý respektovaný starosta New Yorku Rudy Guiliani, s nímž se počítá zřejmě na některou vládní funkci, prezidentův postoj jasně sdělil v rozhovoru pro Českou televizi: „Znovu se vrátíme k protijadernému štítu pro Polsko a Českou republiku, zvýšíme počet příslušníků armády na 550 tisíc místo Obamou plánovaného snížení počtu na 420 tisíc. Umístíme víc jednotek do NATO a pošleme je až k hranicím s Ruskem. Budeme vyjednávat s Putinem jako Reagan, a to z pozice síly, nikoliv tak hloupě, jak to dělali Obama s Hillary.“

Pozornost jaderným zbraním

Odpůrci Donald Trumpa osočovali, že chce snížit bezpečnost v Asii, Japonsku a Jižní Koreji, protože letos 27. dubna prohlásil, že „Spojené státy musejí být připraveny nechat jednotlivé země, aby se o sebe postaraly", i kdyby to znamenalo, že budou mít jaderné zbraně.

Prezident Trump sice nebagatelizuje agresivní síly jakými jsou Čína, Írán nebo Rusko, ale doporučuje Japonsku a Jižní Koreji, aby se neohlížely na systém kontroly jaderného vyzbrojení a samy se postaraly o svou bezpečnost vlastním jaderným arzenálem. Japonsko platí beztak za zemi, jež je schopna si vyrobit jaderné zbraně. Jižní Korea je na tom podobně. Podle seriózních průzkumů si většina tamních obyvatel myslí, vzhledem k jaderné hrozbě Severní Koreje, že by si země také měla pořídit jaderné zbraně. Tak proč to vše musí platit americký daňový poplatník?

Ovšem hned v noci po svém zvolení telefonicky uklidnil jihokorejskou prezidentku, že USA svým závazkům dostojí.

Právo na obranu

Americká tradice nošení zbraní se datuje od 17. století, kdy si osadníci původních kolonií často museli zajišťovat vlastní ochranu. Takže druhý dodatek americké ústavy deklaruje právo vlastnit zbraň. To je však různým způsobem v různých státech regulováno. V důsledku federalizace existuje totiž asi 20 tisíc zákonů týkajících se zbraní.

V posledních 25 letech se sice zvýšil počet zbraní v USA o 150 milionů a přesto počet vražd poklesl za toto čtvrtstoletí o polovinu. Omezení prodeje tedy nemá smysl. Podle některých názorů naopak nošení zbraní zabraňuje zločinnosti. Kriminálníci se nebojí, že budou dopadeni, ale že budou zastřeleni.

Statistika naznačuje, že mnoha zločinů způsobených střelnou zbraní se nedopustili jejich samotní vlastníci. V řadě případů střelci zbraň ukradli nebo koupili na černém trhu.

„Ctím druhý dodatek ústavy,“ prohlásil Trump několikrát během své volební kampaně. Je sice pravda, že každoročně umírá v USA 30 tisíc lidí na následky poranění střelnou zbraní, ale vždy nejde o teroristé činy. Jedná se většinou o sebevraždy, o nešťastné náhody, o nezodpovědnost. A tak se o tomto tématu bouřlivě diskutuje.

Administrativa amerického prezidenta bude napříště požadovat licence u všech osob, které prodávají střelné zbraně. Ať už se jedná o kamenné obchody, internet nebo bleší trhy. Úřady budou častěji a důkladněji provádět kontroly původu zbraní, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) o 50 procent posílí počet pracovníků pověřených kontrolami a najme více než 230 nových vyšetřovatelů a dalšího personálu.

Kongres letos na jaře projednával zákon No-fly-no-buy, podle kterého ti, kteří nesmí létat, protože jsou na listině teroristů, nesmí ani vlastnit zbraň. Tento záměr pochválil i Donald Trump. Ovšem tento zákon by například masakru v gayklubu v Orlandu nezabránil, protože vrah měl zbraň zcela legálně, dokonce sloužil jako ozbrojená ochranka a podezřelý z terorismu se nezdál ani vyšetřovatelům FBI.

Žádná izolace

Kdo podrobně analyzuje Trumpovy proslovy k zahraniční politice, nemůže konstatovat, že je nový americký prezident isolacionista. Na to má moc dobré poradce. Spíš se dá říci, že vychází z politiky takových amerických prezidentů, jakým byl například Andrew Jackson. Jejím základním atributem je omezení angažmá v zahraničí pouze na podporu nebo obranu amerických životních zájmů. V případě, že jsou ohroženy, pak je nepřítel identifikován a zcela zničen. Tento Trumpův postoj tedy nelze zaměňovat za isolacionismus, který je někdy chápán jako snaha USA vyvléci se z veškerých mezinárodních vazeb.

Trumpovy sliby o ušetřených miliardách i lidských životech jeho voliči rádi slyší. Pro ostatní ovšem znějí zlověstně. Mohly by světem otřást nevratným způsobem, jen proto že Amerika nechce nadále nést náklady za roli světového četníka. Jakmile by vzniklo mocenské vakuum, rychle by jej někdo zaplnil. A to by mohlo být pro nás nebezpečnější než si vůbec dovedeme představit.

Autor: Karel Sedláček