Ústavní soud vydal přelomové rozhodnutí, které může poslat na svobodu desítky odsouzených nebo obviněných na základě důkazu pachové identifikace. Ve svém důsledku to může vést i k zákazu této sporné metody usvědčování údajných pachatelů.
Metoda pachových stop byla dlouhodobě terčem ostré kritiky a vrhá nové světlo na mediálně známé případy, jako je kauza Nečesaný (údajné přepadení kadeřnice), Žondra (přepadení tenistky Kvitové), nebo Balhar (vražda pošťačky, a další - ve kterých byly pachové stopy užity v podstatě jako jediný důkaz.
„Jen taková metoda pachové identifikace, která je provedena v souladu s aktuálním vědeckým poznáním, je ústavně konformní,“ uvedl v úterý Ústavní soud v Brně.
Mezi nejostřejší kritiky metody pachové identifikace patří spolek Šalamoun, díky jehož aktivitě došlo k testům policejních psů a s určením pravděpodobnosti, jakou má pachová stopa vypovídající hodnotu.
Testy policejních psů provedla Česká zemědělská univerzita s výsledkem, že důkaz pomocí pachových stop zcela jasně nedoporučuje. Stanovisko Ústavního soudu tak lze vykládat jako odkaz na aktuální vědecké zkoumání, kterým je zpráva České zemědělské univerzity.
„Verdikt Ústavního soudu považujeme za přelomový,“ řekl Security Magazínu místopředseda spolku Šalamoun Václav Peričevič a dodal, že vypovídající hodnota pachových stop je jen o málo větší, než jako když si hodíme mincí.
Může to budit dojem, že si policie zvláště v mediálně sledovaných případech usnadňuje práci a vychází vstříc veřejné objednávce dopadnout pachatele co nejdříve, nehledě na důkazy.
V českých věznicích sedí odhadem asi stovka vězňů, k jejichž odsouzení „posloužily“ pachové stopy jako jediný důkaz, který byl doplněn často vágním tvrzením soudu o „uceleném řetězci důkazů nepřímých“. Ty však byly často i mnohem vratší než výše zmíněné pachové stopy. Jako doplněk k pachovým stopám bývá používána například i „výpověď spoluvězně“. Ta však může být motivována zištnými záměry „svědka“.
V některých zemích Evropské unie je důkaz pomocí pachových stop nepřípustný a není uznán ani jako doplňující.
V praxi to vypadá tak, že pes vedený psovodem čichá k pachovým konzervám. Jeho volba však může být ovlivněna mnoha faktory a je sporná zvláště v případech, kdy psovod ví, která konzerva je „ta správná.“
Verdikt Ústavního soudu o „aktuálním vědeckém poznání“ však může mít ještě širší rozměr, než jen zásadní zpochybnění pachových stop. Aktuálním vědeckým poznáním může být i za určitých okolností i znalecký posudek, a to tehdy, pokud je odbornost znalce větší, než u jeho předchůdců.
To by mohlo znamenat například průlom v kauze Kramný (vražda v Egyptě), kdy jsou k dispozici nové posudky, které zcela zpochybňují ty, na jejichž základě byl Kramný odsouzen.
Ústavní soud vynesl přelomový výrok o pachových stopách v případu Straňák a Šimon, odsouzených za vraždu jen na základě pachových stop. Vrchní soud se bude muset jejich případem zabývat znovu, tentokrát veřejně a musí zohlednit nové vědecké poznatky.
Autor: hop
Tagy