Autor fotografie: Screenshot YouTube|Popisek: Michal Murín
Byl z toho skandál. Možná si ještě vzpomínáte, že po jednání s předsedou vlády vystoupil v médiích tehdejší ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michal Murín. Sdělil, že Andrej Babiš mu coby jeho přímý nadřízený v rozhovoru mezi čtyřma očima sdělil, že buď z místa šéfa GIBS odejde sám a bude to v klidu, anebo pokud neodejde sám, bude to se skandálem. Murínovo mediální vystoupení má nečekanou dohru. Stalo se „zapeklitým“ právním oříškem.
Nejprve se Murínovým vystoupením zabývalo Městské státní zastupitelství v Praze. To došlo k nečekaném závěru, že pakliže hovoří ředitel GIBS s médii, není v danou chvíli ředitelem – úřední osobou. Závěr nyní přezkoumává pražské vrchní státní zastupitelství. Hraje se přitom o Murínovy služební výsluhy.
Ty na základě dokumentu Městského státního zastupitelství (MSZ) v Praze značky 2 KZN 40/2018-17, který má securitymagazin.cz k dispozici, odvolanému řediteli GIBS náleží. Ředitel by o ně přišel pouze v případě spáchání trestného činu, který sice zastupitelství de facto nepřímo potvrdilo, ačkoli to má háček.
psali jsme: Proč GIBS „zapáchá“? Murínovi nevěří žalobci a podřízení před ním musí mlčet
MSZ reagovalo ve svém vyjádření na trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Činu se měl Murín dopustit právě tím, že poskytl informace médiím, kde veřejně reagoval na vystoupení premiéra v demisi Andreje Babiše – tedy na kritiku svojí osoby ze strany nadřízeného funkcionáře, což odporuje postavení ředitele GIBS a úkolům, které má tento orgán plnit.
Výklad MSZ nejprve sice obhajuje činnost Murína s tím, že se nedopustil zneužití pravomoci úřední osoby, ale vzápětí uvádí: „neboť bývalý plk. JUDr. Michal Murín tím, že zveřejnil informace z jednání mezi ním a jeho přímým nadřízeným, tedy předsedou vlády v demisi, nevykonával svou pravomoc úřední osoby ve smyslu ustanovení § 329 trestního zákoníku, tudíž ji ani nemohl vykonávat v rozporu s příslušnými právními předpisy.“ Doslova to sděluje státní zástupkyně Martina Adámková.
Čili to znamená, poukazuje právní expert doc. Jan Brázda, že je-li jakýkoli šéf GIBS ve funkci (Murín tou dobou ještě byl), v momentě, kdy hovoří s médii, se na něj nevztahují žádné právní předpisy. A to přesto, že objektem takového trestného činu je zájem státu na řádném výkonu pravomoci úředních osob, který je v souladu s právním řádem.
MSZ: Nešlo o úřední jednání
MSZ se hájí, že při posuzování otázky, byly-li naplněny zákonné znaky daného trestného činu, je současně nezbytné, aby daná úřední osoba (Murín) takovým jednáním skutečně vykonávala úkoly, práva a povinnosti pro ni vyplývající z příslušných ustanovení zákona – v daném případě zákona o Generální inspekci bezpečnostní sborů – skutečně v rozporu s právními předpisy. „Tato podmínka v daném případě splněna nebyla,“ konstatuje státní zástupkyně Martina Adámková.
Říká tím tedy podle Brázdy, že jestliže jedná ředitel GIBS s premiérem, tedy svým nadřízeným, nejde o úřední jednání.
„V popisované jednání plk. JUDr. Michala Murína nelze tedy spatřovat naplnění zákonných znaků trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby ani žádného jiného trestního činu,“ doplňuje Adámková s tím, že podané trestní oznámení lze nicméně obsahově posoudit i jako stížnost na Murínovo chování. A to by podle ní měl vyřídit jako tehdejší Murínův nadřízený Babiš. „Vyřízení stížnosti není totiž v působnosti státního zastupitelství,“ uzavírá Adámková.
psali jsme: Osud šéfa GIBS Murína ve světle kauzy Beretta
Její postup nyní přezkoumává Vrchní státní zastupitelství v Praze na základě žádosti o přezkum, v níž je uveden nesouhlas s výkladem MSZ, jež obhajuje činnost Murína s tím, že se nedopustil zneužití pravomoci úřední osoby, „jelikož dle sdělení státní zástupkyně tím, že zveřejnil informace z jednání mezi ním a jeho přímým nadřízeným nevykonával svou pravomoc úřední osoby, tudíž ji nemohl vykonávat v rozporu s příslušnými právními předpisy.“
Právníci nesouhlasí
Podle žádosti o přezkum, kterou podal právě Brázda, jenž byl i náměstkem bývalého policejní prezidenta, v součinnosti s Mobbing Free Institutem, je výklad žalobkyně Adámkové, kterým si Adámková ve své písemnost protiřečí, v kolizi jak s trestním zákoníkem, tak se zákonem o státním zastupitelství.
„Plk. JUDr. Murín vystupoval na jednání s předsedou vlády v demisi jako ředitel GIBS. A jako s ředitelem GIBS s ním Ing. Babiš nepochybně jednal. Svým jednáním, tedy poskytnutím informací z uzavřeného jednání médiím, plk. JUDr. Murín s nejvyšší pravděpodobností rozhodoval o subjektivních právech svého nadřízeného, což potvrdila následná mediální kampaň.“
Podobnost s Komárkem
Ve věci se angažuje i Odborová aliance Integrovaného záchranného systému (OA IZS). Případ současně připomíná kauzu bývalého elitního detektiva ÚOOZ Jiřího Komárka.
Krajský soud v Praze zrušil Komárkovi roční podmínku za zneužití pravomoci. Toho se měl dopustit, když v televizi řekl, že policejní prezident Tomáš Tuhý je podezřelý z „brutálního úniku informací“. Označený skutek podle soudu není trestným činem. Komárek byl prý přesvědčený, že jednal ve veřejném zájmu.
Při jednání s premiérem ale Murín nevystupoval jako fyzický osoba, ale jako plukovník, jako ředitel GIBS, poukazuje Brázda. „A nade vší pochybnost ho i laická veřejnost na základě informací z médií vnímala jako ředitele GIBS,“ uzavírá právník s tím, že žijeme v právním státě, kde státní moc slouží všem občanům. „Domníváme se, že postup a zejména výklad a právní názor JUDr. Adámkové jsou v rozporu s Ústavou ČR a Listinou základním práv a svobod.“
Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více