foto: flickr.com (CC BY-ND 2.0) /Pražský hrad
Co si myslí prezidentští kandidáti o právu na soukromé nošení legální zbraně, zbraňové legislativě obecně či jaký je jejich názor na spornou směrnici EU o regulaci zbraní? Tyto a další odpovědi najdete ve velké anketě s prezidentskými kandidáty.
Otázky pro prezidentské kandidáty, volby leden 2018
1. Souhlasíte s právem slušného, prověřeného občana na legální soukromou zbraň, na její nošení a případnou obranu sebe a svých blízkých?
Mirek Topolánek:
Souhlasím, protože Česká republika je bezesporu demokratickou zemí s úctou k svobodám jednotlivce, která ctí individuální práva svých občanů. Pokud se tedy jakýkoliv občan svobodně rozhodne pro vlastnění zbraně a splní všechny zákony stanovené předpoklady pro její získání, nesmí mu být toto právo odepíráno.
Michal Horáček:
Ano, sám tohoto práva využívám.
Pavel Fischer:
Každý občan v zemi, která garantuje svobody a respektuje právní stát, má mít právo nosit zbraň a rozhodnout o jejím použití.
Jiří Hynek:
Ano, občan, který splní podmínky naší legislativy, má takové právo mít. A dlouhodobě bojuji za to, aby takové právo lidé měli a nepřišli o něj. Pro to udělám vše.
Petr Hannig:
Ano. Velice důrazně s tím souhlasím
Marek Hilšer:
Ano, v mezích současné právní úpravy.
Jiří Drahoš:
Ano. Nosit a používat zbraň může v ČR může každý člověk s platným zbrojním průkazem, pokud přitom dodržuje pravidla daná zákonem. K tomu, aby průkaz obdržel, musí být náležitě prověřen, a to způsobem, který mi přijde dostatečný a správný.
Miloš Zeman:
Souhlasím. Evropa čelí islámskému terorismu, lidé mají mít možnost se bránit.
2. Je dle Vašeho mínění současná česká platná legislativa v oboru zbraní a střeliva funkční a přiměřená, popřípadě žádá dle Vás změn a jakých?
Mirek Topolánek:
Česká legislativa, upravující práva legálních držitelů zbraní, je přísná, ale férová a nic bych na ní neměnil. Nikdo jí nezneužívá, trestných činů spáchaných s legálně drženou zbraní je naprosté minimum a stejně jako klesala kriminalita, tak i kriminalita páchaná s legálně drženou zbraní má dlouhodobě sestupnou tendenci. Například v letech 2015 a 2016 se jednalo o pouhé 0,07 a 0,06 % z celkové kriminality. Proč měnit něco, co funguje? V oboru zbraní a střeliva patří Česká republika ke světové špičce a může být právem považována za vzorem pro ostatní země.
Michal Horáček:
Náš zákon o zbraních je jeden z nejlepších v Evropě. Proto mě pobouřilo, když nám EU svou směrnicí nutí něco horšího.
Pavel Fischer:
Zákon č. 119/2002 Sb. je dostatečný. Česká právní úprava je přísnější, než požaduje evropské právo. Není potřeba žádná významnější změna.
Jiří Hynek:
Stávající právní úpravu považuji za funkční a přiměřenou. Je relativně přísná, a to je dobře. Změny nepovažuji za nutné. Považuji za důležité zachovat stávající stav, protože bezúhonný, netrestaný, zdravotně a odborně způsobilý občan není pro stát bezpečnostním rizikem. Naopak, stát by se měl o takové lidi opírat.
Petr Hannig:
Je naprosto přiměřená a jedna z nejlepších v EU
Marek Hilšer:
Současná česká platná legislativa je vyhovující.
Jiří Drahoš:
Nevidím žádné zásadní důvody ke změně.
Miloš Zeman:
Domnívám se, že zásadních změn není třeba.
3. Jaký je Váš postoj k tzv. "zákazové", tedy protizbraňové směrnici EU, (tj. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, dále v textu jen "směrnice")?
Mirek Topolánek:
Zmíněnou směrnici EU je možné bezpochyby označit za nepovedenou a škodlivou pro Českou republiku. Je bytostním zájmem každého státu, aby si mohl stanovit vlastní pravidla pro oblast nabývání a držení zbraní. Existují sice specifika, jako jsou společné registry legálních zbraní, jednotné standardy pro znehodnocení zbraní apod., která mají ratio, ale v tom musí panovat jednoznačná shoda všech členských států EU a Česká republika má tuto problematiku dostatečně ošetřenou ve svých zákonech už dnes. Žádné další omezování legálních držitelů zbraní v České republice nepovažuji za efektivní a správné. To, že někteří evropští politici nazývají současné snahy o omezování legálních držitelů zbraní za boj s terorismem, považuji za výsměch.
Michal Horáček:
Viz předešlá odpověď.
Pavel Fischer:
Některé dopady revidující směrnice budou významné. Na druhou stranu revidující směrnice nemá vliv na vnitrostátní právní předpisy upravující vydávání zbrojních průkazů, zbrojních licencí, nošení zbraní, lov nebo sportovní střelbu, vydávání povolení pro provozování střelnic apod.
Jiří Hynek:
Jsem jednoznačně proti. Není důvod slušným občanům omezovat jejich práva. Směrnici považuji za zbytečnou, škodlivou a od počátku proti ní důrazně vystupuji.
Petr Hannig:
Jsem zásadně proti této EU směrnici, která staví občany jednotlivých států do pozice lovné zvěře pro teroristy. Navíc jde zcela proti duchu našich tradic, myslivců, sportovních střelců atd.
Marek Hilšer:
Hlavním přínosem směrnice je propojení evidencí držitelů zbraní i samotných zbraní a zavedení jednotného systému značení zbraní ve členských státech při ponechání legislativ jednotlivých členských států. S těmito úpravami souhlasím.
Jiří Drahoš:
Úpravu této směrnice EU považuji za poněkud problematickou. Chvályhodná je snaha omezit rizika nekontrolovaného pohybu zbraní po EU, na druhé straně myslím příliš omezuje možnost si určité druhy zbraní, doposud legálních, legálním způsobem pořídit. Podle některých europoslanců ovšem hrozila úprava ještě přísnější a výsledná podoba je určitý kompromis – členské státy mají možnost výjimek. Je otázka, jak bude takový prostor možno reálně využívat.
Miloš Zeman:
Jde o nesmyslnou směrnici, která ohrožuje možnost občanů se účinně bránit při teroristickém útoku.
4. Splní dle Vašeho soudu tato směrnice svůj účel - tj. potření terorismu?
Mirek Topolánek:
Rozhodně nesplní. S terorismem nelze bojovat tak, že zakážeme lidem, po splnění všech jasně definovaných a vcelku složitých a náročných zákonných podmínek, vlastnit zbraň. To je evidentní nesmysl. Kriminalita páchaná s legálně drženou zbraní není v současné době problémem a terorismus není zpravidla páchán tak, že si útočník dojde požádat o zbrojní průkaz nebo má legálně vlastněnou zbraň. Nelogicky chceme omezovat ty, kteří jsou poctiví, ctí zákony a právo, místo toho, abychom přijali taková opatření, která budou směřovat k omezení černého trhu se zbraněmi. Pokud budou členské státy EU trvat na absurdním omezování legálních držitelů zbraní, ztratí nejenom už tak velmi pošramocenou reputaci, ale především důvěru lidí v myšlenku a instituce EU, což nevyhnutelně povede i k ztrátě legitimity celé EU. Mám v dobré paměti důvody, které vedly k tzv. zbraňové amnestii už za vlády Václava Klause v roce 1996 a samozřejmě v tomto duchu na ně navázaly i další, a to včetně mojí vlády v roce 2009 a moc dobře jsme věděli proč.
Michal Horáček:
Nesplní. Teroristé si zbraně opatří bez ohledu na zákony.
Pavel Fischer:
Dle dostupných statistik nebylo prokázáno, že teroristické činy jsou páchány legálně drženými zbraněmi. Jen malé procento trestné činnosti je vykonáno legálně drženou zbraní, většinou však jde o selhání jedince. Z toho vyplývá, že další zpřísnění zákona o držení a nabývání zbraní nutně nezabrání teroristickým činům. Naopak, dalším podobným omezením by byla odebrána možnost bránit se těm občanům, kteří vlastní zbraň k sebeobraně.
Jiří Hynek:
To je nesmysl. Teroristé nepáchají své činy legálně drženými zbraněmi. Směrnice leda zkomplikuje život slušným občanům a ve svých důsledcích zhorší bezpečnostní situaci v Evropě.
Petr Hannig:
Tato směrnice naopak udělá z občanů snadné cíle pro teroristy, neboť nebude nikdo, kdo bude moci z civilistů jejich řádění zastavit rázným ukončení jejich krvavých činů.
Marek Hilšer:
Zejména u automatických střelných zbraní by lepší evidence mohla přinést nějaké výsledky, ale velký význam v potírání terorismu bych od směrnice neočekával.
Jiří Drahoš:
Terorismus jistě nebude potřen žádným jednotlivým opatřením, to je úkol pro intenzivní a komplexní program celé unie. Jestli k tomu alespoň přispěje, to ukáže čas. Dobrým pravidlem legislativy EU u důležitých předpisů je jejich „povinná“ revize po určité době – prověřuje se, nakolik splnily původní účel a za jakou cenu. Tak vznikne přirozený důvod pro případné úpravy. V tomto konkrétním případě ale mnozí uznávají, že ti opravdu aktivní a nebezpeční teroristé si zbraně pořizují spíše na ilegálním trhu, a tak se vyhýbají i sebepřísnějším pravidlům.
Miloš Zeman:
Nesplní. Situaci zhorší. Slušní občané budou omezeni ve svých právech a teroristé si zbraně opatří jinou cestou.
5. Měla by Česká republika akceptovat a převzít tuto směrnici?
Mirek Topolánek:
Neměla. Protože bychom neměli ustupovat z naší precizní legislativy a nesmyslně narušovat nastavený systém, který funguje. Přijetí směrnice bylo nelogicky uspěchané a dle mého názoru absentovala širší odborná diskuse nad jejími dopady do legislativy členských států EU, a proto bychom měli bránit její implementaci. Relevantní politici naší země musí znovu otevřít diskusi na půdě EU a ukázat ostatním zemím osmadvacítky, v čem přesně vidíme její škodlivost. Každý, do jisté míry, cizorodý zásah do našeho zákona o zbraních může vyvést z míry tak dlouho hledanou a potřebnou rovnováhu mezi právy nabývat a držet zbraň a povinnostmi které musí občan pro uplatnění svého práva bezezbytku splnit.
Michal Horáček:
Ne.
Pavel Fischer:
Asi ano, ale bylo by dobré dojednat co nejméně úprav našeho zákona.
Jiří Hynek:
V žádném případě ne. Evropská komise tuto směrnici prosadila jako směrnici vnitřního trhu, ač tato směrnice nemá s vnitřním trhem nic společného. Tento postup považuji ze strany EK za podvod.
Petr Hannig:
Rozhodně Ne. Radši z EU vystoupit.
Marek Hilšer:
Vzhledem k výše uvedenému nevidím důvod pro odmítání směrnice.
Jiří Drahoš:
Pokud se nepodařilo najít spojence pro ponechání otevřenějších možností určité druhy zbraní vlastnit, těžko lze učinit něco jiného. Je tu jeden problém – sice se podařilo prosadit, že současní držitelé nově zakázaných zbraní je mohou držet i nadále, ale nikdo už je nemůže získat nově. Dvojí režim. Nicméně je to pro současné držitele lepší, než kdyby museli zbraně rovnou odevzdat. Tady asi zdravý rozum aspoň částečně zafungoval.
Miloš Zeman:
Neměla. Je třeba s tímto nesmyslem aktivně bojovat.
6. Jaký je Váš názor na tzv. "ústavní právo na zbraň", (tj. Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.)?
Mirek Topolánek:
Po podrobném seznámení se s návrhem novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky je nutné si otevřeně přiznat, že nepovede k zabránění přijetí zmiňované směrnice EU o zbraních, což vědí i střelci, se kterými jsem o tom nedávno na střelnici diskutoval. Ačkoliv jsem proti častým a nadbytečným zásahům do našeho ústavního systému, nevidím důvod nepřipustit, že by stát mohl nějakým způsobem deklarovat vůli zachování určitého statusu quo v oblasti legálního držení zbraní. A proč by to nemohlo být zrovna ústavním zákonem, když jsou všechny jiné vyjednávací možnosti vyčerpané? Tím by stát i de facto dokazoval, že má zákony natolik vycizelované, že nic nebrání v budoucnu připravit takovou navazující legislativu, která by vedla k možnosti aktivněji zapojit legální držitelé zbraní, samozřejmě v případě jejich zájmu, do bezpečnostního systému státu. Policista nemůže být na každém rohu, to si všichni dobře uvědomujeme, a jestliže zde existuje skupina lidí, která prošla složitými a tvrdými zkouškami odborné způsobilosti pro získání zbrojního průkazu, kdy jimi projde odhadem pouhá jedna třetina žadatelů, i odborným praktickým výcvikem, nemám důvod tomuto systému zapojení občanů do systému obrany naší země nevěřit a hledat v tom problém. A jak jsem odpověděl i v předešlé otázce, jedna z cest je i znovuotevření debaty o zbraních na evropské půdě.
Michal Horáček:
Podle mého není nutné. Tuto roli dostatečně plní existující zákon.
Pavel Fischer:
V ústavě není třeba dělat žádné další úpravy. Ozbrojené složky jako Armáda České republiky a Policie České republiky jsou dostatečně kompetentní pro obranu státu.
Jiří Hynek:
Je škoda, že Senát tuto novelu zamítl. Měli bychom se k této záležitosti jednoznačně vrátit. Senátoři, kteří hlasovali proti této novele, hlasovali proti lidem. A v důsledku pro zhoršení bezpečnostní situace u nás.
Petr Hannig:
ANO. Jsem zcela a rozhodně pro toto ústavní právo.
Marek Hilšer:
Současná právní úprava v ČR je vyhovující. Návrh ústavního zákona "ústavní právo na zbraň" považuji za populistický krok.
Jiří Drahoš:
V minulém volebním období jeho autoři tvrdili, že návrh příliš nesouvisí se směrnicí, nicméně dalo se to tak chápat. Nejsem si jist, že to je správný způsob, jak se unijní úpravě bránit, protože ani ústavní zakotvení ji „nepřebije“. A použít zbraň například k zabránění teroristickému útoku je možné již dnes. Podle právních odborníků, kterým důvěřuji, na účely, které si od něho sněmovna slibovala, stačí současná legislativa.
Miloš Zeman:
Tento návrh jsem veřejně podpořil.
Vratislav Kulhánek, vyčleněn ze systému:
„Děkuji za zaslané dotazy. Nicméně namísto odpovědí na jednotlivé body si vám dovoluji nabídnout souhrnný komentář pana Vratislava Kulhánka:
"Současné znění zákona je dle mého soudu v pořádku. Citlivě však vnímám, jak velmi často je toto téma využíváno v zájmu nejrůznějších zájmů, zejména politických. Naposledy jsme toho byli svědky v politické kampani před volbami do Poslanecké sněmovny. Navíc mediálně umocněnými hrozbami souhrnně nazývanými nebezpečí terorismu. Musím rozhodně prohlásit, že jsem zásadně proti zneužívání jakéhokoliv tématu pro krátkodobé, často osobní zájmy. Naše definice svobody a demokracie je zakotvena v platné Ústavě ČR. Musíme se naučit tuto svobodu bránit. Ale nikoliv díky pár jedincům se zbraněmi, ale jako společný zájem všech občanů, kteří důvěřují svému státu a jeho silovým složkám."
Odkaz na Petici proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU - www.peticezbrane.cz/cs/?p=ke-stazeni.html
Tagy