Prezident Trump rozhodl o co nejrychlejším stažení amerických vojáků ze Sýrie. Turecko provokuje ve vodách kolem Kypru

Ministr obrany Spojených států Mark Esper v neděli oznámil, že prezident Trump nařídil co nejbezpečnější a nejrychlejší stažení zbývající tisícovky amerických vojáků ze Sýrie. Spojené státy v zemi ponechají jen malý kontingent na hranicích s Jordánskem. "Americké síly by mohly uvíznout mezi dvěma bojujícími armádami, což je neudržitelná situace," řekl. Tím v zásadě končí pětiletá podpora syrským Kurdům a jejich arabským spojencům v boji proti Islámskému státu, jehož porážku již Trump dříve oznámil, ale proti jehož bojovníkům stále Američané cvičí (některé) své spojence právě na jordánské hranici. Ke stažení zbývajících vojáků ze Sýrie dochází v situaci intenzívní turecké operace a prohlubujícího se konfliktu, do kterého se podle posledních zpráv zapojí také Asadova syrská armáda, jejíž jednotky se přesunují na sever země.

Podle Espera neměli Američané na výběr, když Erdogan Trumpovi před týdnem oznámil, že je rozhodnut provést vojenskou operaci. "Kurdové byli dobrými partnery, ale neslíbili jsme jim bojovat za ně proti Turkům," řekl. Kurdové se v zápětí obrátili o pomoc na syrskou a ruskou vládu. Asad jim, nepochybně s ruským souhlasem, vyšel vstříc. Tento vývoj někteří komentátoři od začátku krize předvídali. Trump se vyjádřil svým oblíbeným způsobem: na Twitteru, kde kritikům vzkázal, že jestliže jiní chtějí bojovat na jedné straně proti druhým, ať bojují.

Demokratický senátor Menendez ze senátního výboru pro zahraniční vztahy označil kroky americké vlády za chaotické a riskantní a vedení zahraniční politiky na Twitteru za ohrožení životů amerických vojáků i civilistů. "Získají tím jedině Islámský stát, Írán a Rusko," dodal.

Od začátku krize se diskuse točí právě kolem americké (ne)přítomnosti v oblasti. Mnozí zastávají názor, že kdyby Spojené státy nedaly k Erdoganově operaci souhlas a podpořily svůj postoj rozmístěním jednotek, k invazi by nemohlo dojít, zejména ne k použití těžkých zbraní. Když dostal stejnou otázku Esper, totiž zda si myslí, že by Turci americké jednotky v Sýrii napadli, odpověděl: "Nevím, jestli ano, nebo ne."

V pátek bylo postavení amerických jednotek v Sýrii tureckým dělostřelectvem intenzívně ostřelováno. Granáty dopadaly stovky metrů od Američanů, ale podle jejich vyjádření nebyly v okolí žádné relevatní cíle a jejich pozice byla Turkům velmi přesně známa. Podle všeho tedy šlo o svérázný "vzkaz" Američanům, a Trump mu svým nedělním rozkazem vyhověl. Podle amerického ministra obany však není jisté, zda nešlo o omyl, a zopakoval, že Turecko bylo k operaci rozhodnuté bez ohledu na to, jak by reagovali Američané.

Což je poněkud zvláštní, protože první zpráva o zřízení bezpečnostní zóny na severu Sýrie je z ledna letošního roku, a Erdogan explicitně za autora nápadu označil Trumpa. A je více než pravděpodobné, že proto také premiér Andrej Babiš na konci září tuto iniciativu podpořil. Jak jinak než hrubou silou mělo Turecko na cizím území obývaném převážně Kurdy, kteří jsou vůči Turecku dlouhodobě nepřátelští, se to mělo stát, je ale těžké říci.

Podle republikánského předsedy zahraničního výboru Kongresu Eliota Engela by měly nyní Spojené státy a jejich partneři v NATO zvážit vyloučení Turecka z NATO. To je ovšem problém, který se periodicky vrací již dlouhé roky. Washingtonská smlouva umožňuje státům z organizace vystoupit, ale neobsahuje žádný nástroj, jimiž by členové mohli členský stát vyloučit. V dosud proběhnuvších krizích, například při turecké invazi na Kypr, tak došlo k ochlazení vztahů, ale konkrétní opatření byla přijímána na bilaterální úrovni.

Tak či onak, Američané nyní ze Sýrie odejdou. Prezident Trump mj. obhajoval jejich stažení v emotivním projevu, kde popisoval své pocity a reakce pozůstalých, když vojenská letadla přivážejí padlé americké vojáky zpět do vlasti. Hovoří opakovaně o nesmyslných a nekonečných válkách. Mezitím bylo ovšem oznámeno rozmístění 2800 amerických vojáků v Saúdské Arábii v reakci na rostoucí napětí s Íránem a po nedávném útoku proti ropným vrtům. Jde o stíhací perutě, letouny včasné výstrahy a protiletadlové systémy, včetně baterie střel Patriot. Což bylo mimochodem předmětem údivu, protože tyto zbraně nemohou působit proti dronům a podobným pomalým a nízko letícím cílům.

Turecko mezitím provokuje také evropské státy a snaží se u Kypru dostat k ložiskům zemního plynu v sektorech, kde mají licenci na těžbu francouzské a italské společnosti Total a Eni. Do oblasti vyslalo množství válečných lodí, a odpovědí bylo vyplutí francouzské fregaty, ofiálně k účasti na společném řecko-kypersko-francouzském cvičení; přidat by se měla také fregata italská. Řecký ministr obrany Nikos Panagiotopoulos řekl: "Nenaznačuji, že bychom měli jít do války. Jen říkám, že Evropa musí nějakým způsobem ukázat, že takové (turecké) chování nemůže tolerovat, že existují červené čáry. Fregaty vyslané Francií a Itálii do bloku 7 jsou prvním krokem. Musíme počkat a uvidět, jaký bude toto odstrašení mít účinek."

Máme tedy v severní Sýrii velmi dynamický konflikt, v němž proti sobě směřují pravidelná turecká armáda se svými paravojenskými arabskými spojenci, z nichž někteří jakoby z oka bojovníkům Islámskému státu vypadli (a také se tak chovají), a syrská pravidelná armáda, která bude obsazovat regiony dosud pod správou Kurdů, a s jejich souhlasem. K tomu pokračuje saúdsko-íránský konflikt, do něhož se naopak Spojené státy zapojují odhodlaně. A turecké provokace ve Středozemním moři, kolem Kypru, jehož část Turecko okupuje od roku 1974.

Turecko se v žebříčku Global Firepower umístila pro letošní rok na 9. místě. Disponuje 735000 vojáky, z toho 355000 pravidelné armády; 207 stíhačkami, 207 bitevními letouny, 94 bitevními vrtulníky. Má 3200 tanků, 9500 dalších obrněných vozidel, 1120 samohybných děl, 1272 tažných děl a 350 raketometů.

Syrská armáda drží v roce 2019 50. příčku. Měla by mít 142 tisíc vojáků, 200 stíhacích a 133 bitevních letounů, 28 bitevních vrtulníků, na 5035 tanků a 5170 dalších obrněných vozidel, 500 samohybných děl, 2210 kusů taženého dělostřelectva a 700 raketometů.

Kurdské síly v Sýrii, SDF a YPG, mají na 40 tisíc vojáků, ne více než 10 tanků a 400 různých vozidel, především lehkých upravených civilních.

Zdroje: cyprus-mail.com, pjmedia.com, www.timesofisrael.com

Tagy