Prezidentova alarmující vyjádření. Má pochybnosti o kvalitě činnosti bezpečnostních sborů?

Prezident Petr Pavel se vyjádřil k potřebě sledování aktivit v ruské komunitě s cílem zajistit bezpečnost českých občanů. Jeho obavy o kvalitu monitoringu podporují zjištění novinářů, že činnost bezpečnostních složek není v této oblasti dostatečná.

Vyjádření prezidenta Pavla pro Rádio Svoboda o nutnosti zvýšit dohled tajných služeb nad ruskými občany žijícími na Západě vyvolalo řadu reakcí. Některé rekce byly souhlasné, některé negativní. Velmi ostře se vyjádřila například předsedkyně Nadačního fondu pro boj proti korupci, jehož zakladatelem je ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, Maria Pevčichová. A doslova vodou na mlýn byla prezidentova slova pro ruskou propagandu, která jeho poměrně logické vyjádření dovedla až do absurdní představy výstavby koncentračních táborů pro Rusy.

Bez ohledu na to, zda prezidentova slova byla diplomatická a vhodně zvolená, vzbuzují jistou míru obav a pochyb. Pokud totiž byla myšlena zcela vážně (a o tom nepochybuji), pak zvýšený dohled nad ruskými občany nefunguje a zpravodajské služby nepracují dobře. A to může být skutečně velkým problémem.

Že tomu tak asi je, svědčí několik informací, které byly v nedávné době publikovány v otevřených zdrojích. Ministerstvo zahraničních věcí ČR zveřejnilo vnitrostátní sankční seznam, který umožňuje zablokovat konkrétním občanům majetek a zakázat jim vstup na území České republiky. Na tomto seznamu je pouze jedna osoba, a to moskevský patriarcha Kirill, u kterého ani nepředpokládáme, že by cestoval do ČR nebo zde vlastnil majetek. Tento jediný záznam v seznamu však nekoresponduje se zjištěním novinářů (nikoliv tajných služeb). Například podle již zmíněné Marie Pevčichové působí v České republice rodina Borise Obnosova, zbrojaře a výrobce raket, jimiž vybavuje ruskou armádu. Obnosovův zeť Rostislav Zorikov vlastní dům na Žižkově v hodnotě asi 140 milionů korun, nebo penthouse v Hlubočepích v hodnotě zhruba 26 milionů korun.

Je s podivem, že ve více jak 13 tisících firmách s ruskými vlastníky, které jsou registrovány v České republice, nenašla česká kontrarozvědka jedinou osobu, která by splnila podmínky zařazení na sankční seznam. Ve více jak 60 firmách, registrovaných v České republice, lze nalézt vztahy na osoby, které jsou vedeny na sankčním seznamu USA. A zhruba 20 firem je spojeno s osobami na sankčním seznamu EU. Například: ruská společnost Versvet, s.r.o., sídlící v Karlových Varech a jejíž jednatelkou je občanka Ruské federace, byla dána na americký sankční seznam proto, že pomáhala ruské společnosti Radioavtomatika dovážet do Ruska embargovanou elektroniku pro ruský obranný průmysl. Ani zde zjevně nemá česká kontrarozvědka žádné informace, které by mohla předložit vládě pro kvalifikované rozhodnutí o umístění na uvedený sankční seznam.

Zcela jinou kapitolu zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky tvoří ochrana proti sabotážím. Není nijak překvapivé, že nedílnou součástí války jsou sabotážní akce na nepřátelském území. Pro Rusko je nepřítelem celý Západ, a hlavní spojenci Ukrajiny jsou bezpochyby na prvním místě. V roce 2014, v době, kdy Rusko začalo okupovat ukrajinský Krym, se po území České republiky zcela volně pohybovali operativci GRU, aby nakonec v říjnu vyhodili do povětří sklad munice ve Vrběticích. A pak zcela bez obav dále působili v Evropě. Jejich subverzní činnost naštěstí ukončila britská kontrarozvědka ve spolupráci s policií po útoku v Salisbury v roce 2018. Nutno dodat ještě jednu důležitou souvislost. V roce 2014 a začátkem roku 2015 vrcholila migrační krize, ve které se přes území Evropy přesunulo více jako milion uprchlíků. Bezpečnostní orgány nebyly schopné důsledně prověřit každého jednotlivce, a tak této vlny využili i islámští extremisté a teroristé, kteří pak další skoro 4 roky terorizovali svými útoky státy západní Evropy. Je zcela nepochybné, že migrační vlnu z Ukrajiny po začátku války v únoru 2022 využili ruští zpravodajci, kteří se zcela legálně dostali na území Evropy, zejména do České republiky, Polska, Německa apod.

Možná i sem mířila slova prezidenta Pavla. Neslyšeli jsme jedinou informaci o tom, že by v České republice byl někdo zadržen či vyhoštěn kvůli podezření, že není skutečným uprchlíkem. Připomeňme si selhání NCOZ a BIS v případě Vrbětic. Obě služby chvíli po útoku věděly, že dva žadatelé o návštěvu vrbětického skladu, Pop a Tabarov, přijeli na falešné pasy. Minimálně v případě Popa to měly potvrzené od moldavských státních orgánů. Přesto nijak nekonaly, a tak operativci GRU mohli pod svými jmény (Miškin, Čepiga, resp. Petrov, Boširov) nadále působit a škodit v Evropě a v případě Británie i vraždit.

Obavy ze sabotáží akcentují všechny západní kontrarozvědky. Například ihned po výbuších plynovodů Nord Stream začaly severské země (Dánsko, Švédsko) dohlížet pečlivěji a systematičtěji na svoji kritickou infrastrukturu. A že špinavá práce je Rusům vlastní. O tom svědčí i nedávné vyjádření místopředsedy bezpečnostní rady Ruské federace a bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který pohrozil, že Rusko zničí kabely na dně oceánu, které spojují evropský a americký kontinent jako odplatu za poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2.

Slova prezidenta Pavla tak mají možná trochu jinou dimenzi než tu, která rezonuje na sociálních sítích. Je příjemcem zpráv zpravodajských služeb a může s vědomím vlády ukládat úkoly zpravodajským službám. Budeme doufat, že těchto pravomocí využije, aby Česká republika byla více chráněna proti aktivitám ruských služeb.

Autor: Martin Svoboda