Přibližně 200 českých občanů bojuje za cizí státy

Přibližně 200 českých občanů bojuje za cizí státy
Autor: Dollar Photo Club|Popisek: Ilustrační obrázek
29 / 04 / 2015, 12:45

A to jak za ty mezinárodně právně uznané, tak i ty, kterým uznání mezinárodním společenstvím chybí.

V zásadě existují dva protikladné názory, z nichž jedna skupina tvrdí, že uznání státu nemá žádný konstitutivní charakter a je pouhou deklarací. Stát tak vzniká okamžikem, kdy nový útvar splňuje znaky státu. Druhá skupina vychází z názoru, že subjektivitu stát získá teprve uznáním jiným státem, a to pouze ve vztahu k tomuto státu.

Mezi státy nesplňující tyto parametry de iure patří mimo jiné i státy vzniklé ve dvou největších bezpečnostních krizích roku 2014, tedy teroristický islámský stát vzniklý na území Sýrie a Iráku, a republiky vzniklé odtržením od Ukrajiny - Luhanská Lidová republika a Doněcká lidová republika fakticky uznány pouze Ruskou federací.

Z hlediska státovědy má Islámský stát některé znaky státu a státnosti: zejména funguje veřejná státní moc ve smyslu státní administrativy, vojenských a policejních struktur včetně státní symboliky – černé vlajky islámského státu, pokřiku „Alláh akbar“, atd. Islámský stát vybírá daně a ekonomicky funguje především nelegálním exportem nafty do sousedního Turecka. Třetí znak státnosti – teritorium – je naplněn ovládáním území v severovýchodní Sýrii (hlavní město Rakka) a téměř poloviny území Írácké republiky.

Jediným subsidiárním znakem, kterým nedisponuje, je všeobecné uznání de iure mezinárodním společenstvím, nicméně například Turecká republika má vztahy s tímto subjektem de facto (přičemž kurdské pešmergy neuznává a likviduje).

Ve vojenských a policejních strukturách Islámského státu slouží okolo 25.000 cizinců z přibližně sta států (odhad západních speciálních služeb).

Naskýtá se zásadní otázka: lze vůbec trestně stíhat dle § 321 trestního zákoníku služba v cizím vojsku a ozbrojených silách v takových „státech“ jako Islámský stát, Somaliland, Luhanská lidová republika, Doněcká lidová republika, Kosovo, Abcházie atd.?

Dle internacionalistiky nejsou subjekty mezinárodního práva veřejného de iure, a tudíž akt hlavy státu (ať souhlas či nesouhlas) by vzal na vědomí existenci armády právně nulitního státu.

Nabízí se otázka novely předmětného zákonného ustanovení trestního postihu na dikci: „státu či obdobné organizace vykazující znaky státnosti.“

Autor:
doc. JUDr. Vladimír Zoubek, CSc., LL.M., MBA
proděkan pro studijní programy uskutečňované v ČR
Fakulta práva
Panevropská vysoká škola

Více se o navrhovaném řešení dozvíte na úterním semináři „Evropané ve službách Islámského státu“, který se koná 4.5. od 9:30. Jak se registrovat si můžete přečíst zde.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace