Autor fotografie: YouTube/screenshot|Popisek: Uprchlíci na řeckých ostrovech v září a říjnu 2015
Bohužel se naplňují obavy, že se počty uprchlíků nesníží ani v nadcházejících zimních měsících. Aktuální data o migraci do Evropy.
Migrační vlna zasáhla Evropu již začátkem letošního února, přesto se evropští lídři nebyli schopni včas domluvit na jejím řešení. Postupně proud uprchlíků ve Středomoří sílil a „sezóna“ vyvrcholila v letních měsících. Prezidentka organizace Save the Children Carolyn Miles uvedla v pondělí pro server BuzzFeed News:
„Nemyslím si, že se přes zimu nějak sníží počet uprchlíků. Počasí na řeckých ostrovech je teď příjemné, jen dopoledne je chladno. Nedokážu si ale představit, jaká bude situace za měsíc, až se počasí zhorší a moře už nebude tak klidné. Ta představa je dost děsivá.“
Důležitým faktorem, zda bude pokračovat migrační krize i v zimních měsících, jsou bezesporu peníze. Uprchlíci totiž čekají v Turecku na to, až klesnou poplatky pašerákům, kteří je dopravují na řecké ostrovy. Původní cena, kterou uprchlíci platili v sezóně, byla 1.700 dolarů a postupně klesla až na 1.000 dolarů za osobu.
Zástupkyně organizace Save the Children uvedla, že „některé rodiny na druhé straně čekají na „lepší cenu“ za přepravu a tento faktor je určitě hodně motivační.“ Milesová neočekává, že zimní podmínky sníží počet uprchlíků, kteří se budou snažit dosáhnout evropských břehů. „Jsou tak zoufalí, že půjdou dál,“ uvedla.
Do Evropy se po moři letos dostalo více než 550.000 lidí a dalších téměř 3000 při cestě zahynulo. A zatím to nevypadá, že by klesaly jejich počty, spíše naopak. V některých oblastech rostou počty uprchlíků i přes zhoršující se povětrnostní podmínky. Jenom v prvním říjnovém týdnu bylo na Lesbosu zaregistrováno asi 7.000 lidí, což je o 2.500 více než na konci září.
Uprchlíci se budou chtít dostat do Evropy za každou cenu ještě před příchodem zimy z obavy, že by evropské státy uzavřely hranice. Mluvčí IOM Joel Millman uvedl:
"Je jasné, že pašeráci lidí, kterým vůbec nejde o bezpečí lidí, nebudou brát ohled na klimatické změny a budou se snažit dostat uprchlíky na lodě doslova za každou cenu. A uprchlíci to nemohou nijak ovlivnit.“
Přicházející zima rovněž ohrožuje migranty, kteří míří do Německa a skandinávských zemí už po evropském kontinentu. Mnozí z nich dorazili do Evropy ještě za teplého počasí a nejsou připravení na evropskou zimu.
Jenom v Německu je kolem 42 tisíc migrantů, kteří žijí ve stanech, které nechrání své obyvatele před nízkými teplotami. Vyplývá to z průzkumu deníku Die Welt mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Před nadcházející zimou chtějí zemské vlády stany uzpůsobit mrazivému počasí, ne všechny to prý ale zvládnou. (Zdroj: zpravy.e15.cz)
Uprchlíci hromadně žalují německé úřady za pomalou registraci, nemají peníze ani ubytování.
Ze zprávy, kterou projednávala poslanecká sněmovna, zveřejňujeme data zachycující situaci v oblasti migrace.
Statistiky záchytů nelegálních migrantů (hranice i vnitrozemí) v EU za prvních osm měsíců 2015 ukazují bezprecedentní nárůst. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jejich počet zvýšil z 162 tisíc na 507 tisíc (+ 213 %). Počet případů nelegálního překročení vnější hranice Evropské unie tak srpnu 2015 dosáhl nového rekordu v celkovém počtu 155 890 případů.
Nejdynamičtější vývoj byl na migrační trase západního Balkánu a východního Středomoří. Trasa přes centrální Středomoří (Itálie) nyní vykazuje relativně stabilní počty, přestože jsou stále poměrně vysoké. Na západo-balkánské trase došlo ke zvýšení počtu překročení vnějších hranic z 11 tisíc za období leden až srpen 2014 na více než 155 tisíc v letošním roce. Ilegální migranti na této trase většinou přeplují Egejské moře z Turecka do Řecka a následně pokračují pozemní cestou přes Makedonii a Srbsko až na maďarské hranice. U naprosté většiny těchto migrantů se jedná o sekundární pohyb z Řecka.
Velice dynamický vývoj je také na trase přes východní středomoří, která pak dále skrze sekundární pohyb ilegálních migrantů ovlivňuje situaci na západním Balkánu. Nelegální překročení vnější hranice EU na této trase bylo letos zaznamenáno v 229 tisících případů, oproti 26 tisícům v prvních osmi měsících loňského roku. Migranti na této trase přicházejí z Turecka. V naprosté většině překročí mořskou hranici s Řeckem. Pouze ve zlomku případů překračují pozemní hranici, a to buď do Bulharska, nebo Řecka.
Ve vztahu k západo-balkánské trase Maďarsko v srpnu hlásilo 52 tisíc případů nelegálního překročení hranice se Srbskem. Od počátku roku do konce srpna bylo v Maďarsku zaznamenáno přes 155 tisíc nelegálních migrantů. Většina z nich požádá v Maďarsku o mezinárodní ochranu, aby se tak vyhnula navrácení do Srbska. Tito migranti však ve většině případů v zemi nezůstanou a pokračují ve své cestě do jiných členských zemí EU. Nejvýznamnější skupinou nelegálních migrantů jsou občané Sýrie, kterých bylo detekováno více než 93 tisíc pouze v srpnu 2015 a v porovnání s předešlým měsícem jejich počet vzrostl o zhruba 68 %. Téměř 28 tisíc bylo detekováno občanů Afghánistánu. S výrazným odstupem následovali občané Pákistánu se zhruba 8 tisíci.
