Případ Národní galerie ukazuje chybějící odvahu při zadávání veřejných zakázek

Případ Národní galerie ukazuje chybějící odvahu při zadávání veřejných zakázek
Popisek: Ilustrační obrázek
06 / 03 / 2017, 09:15

Bezpečnostní expert David Rožek k odvaze zadat správně veřejnou zakázku.

Aktuální dění kolem zakázky Ministerstva kultury a jeho zakázky na dodávku bezpečnostních služeb pro objekty Národní Galerie poodhalilo roušku dlouhodobému problému v bezpečnostním sektoru, a sice výběr vítěze podle jediného kritéria a to ceny.

Psali jsme: Ministerstvo kultury si vytendrovalo nízké ceny a stávku ochranky

Psali jsme: Jana Černochová (ODS): Žádná veřejná instituce si nemůže dovolit být veřejnosti uzavřena!

Psali jsme: Zruší ministerstvo kultury a letiště výběrové řízení na ostrahu?

V ČR v roce 2016 vešel v platnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek a tento zákon, stejně jako jeho původní zneplatněné znění umožňuje u všech typů státních zakázek vybírat vítěze buď na základě ceny, nebo ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Na první pohled by se zdálo, že je to stejné, ale ekonomická výhodnost má ve svém hodnocení spotřebitelům dobře známý obrat poměr výkon versus cena. Tedy v případě této druhé možnosti, kterou zákon nabízí, se vybírá ten vítěz, který nabídne požadovanou kvalitu za nejpřijatelnější cenu.

Národní galerie je organizací, která má ve své péči umělecké předměty a sbírky v celkové hodnotě přesahující 200 miliard Kč. Dle reálného srovnání je toto již mnohem vyšší cena chráněných hodnot, než u leckterých významných komerčních objektů. Přesto se vybíralo pouze na základě ceny a to tak nízké, že z ní legálně ani nelze zaplatit všechny odvody a ponechat zaměstnanci minimální mzdu. Agentury toto velmi často obcházejí tím, že zaměstnávají osoby se změněnou pracovní schopností, tedy částečnou nebo plnou invaliditou a pobírají tak další příspěvky od státu, které jim lehký zisk nakonec vytvoří. Z logického hlediska netřeba připomínat, že služba, kde jsou zaměstnaní převážně tyto osoby, nemůže vzhledem k chráněným hodnotám být dostatečná.

Z výše popsaného tlaku na cenu při hodnocení nabídek se v posledních 10 ti letech stala mantra státních výběrových řízení, a proto dlouhodobě dochází k tomu, že velcí poskytovatelé bezpečnostních služeb, kteří by o podobné zakázky měli rovněž zájem, dávají ruce pryč, aby jim levná služba nekazila profesní reputaci.

Legislativní nástroj, jak začít prosazovat kvalitu existuje, avšak budou mít odvahu odpovědní ústavní činitelé ve svých resortech prosazovat kvalitu za rozumnou cenu? Je vůbec ve státních resortech dostatek odborníků, kteří dokáží profesionálně připravit požadavky na poskytovatele profesionálních bezpečnostních služeb?

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace