Dovolená v exotických destinacích je jistě vítaným odpočinkem, je třeba ho ale napřed zodpovědně naplánovat. Případů onemocnění exotickou chorobou v Česku totiž přibylo. V Česku roste počet případů tropických nemocí, jako je malárie nebo horečka dengue. Kromě turistů je podle odborníků vozí i čeští zaměstnanci firem ze služebních cest.
Lidé při cestách do dalekých zemí podceňují ochranu a často také odmítají očkování. Počet Čechů infikovaných malárií, na niž po kousnutí komárem zemře ve světě milion lidí ročně, se v posledních dvou letech oproti předchozím zvýšil téměř trojnásobně. Naštěstí jde zatím jen o desítky případů a drtivou většinu z nich se podařilo vyléčit. Ale podle lékařů by množství infikovaných bylo mnohem nižší, kdyby cestovatelé dbali lékařských doporučení.
K destinacím, které vnímáme jako rizikové a je třeba počítat se zdravotními riziky řadíme jižní či jihovýchodní Asii, Oceánii, subsaharskou Afriku či Jižní Ameriku. Import nemocí má ale i další aspekt. Ačkoliv jsou některé infekční nemoci nebezpečné pro ty, kdo se jimi nakazí, nepředstavují bezprostřední nebezpečí pro okolí. Jsou však choroby, které se pak navíc mohou šířit po Česku. Pokud se budeme bavit o problematice cestovní medicíny, může to vypadat, že jde o problematiku týkající se jen individuální ochrany. Tak to ale vůbec není. Celá řada infekčních onemocnění je přenosných. To, že jsou tyto stavy včas diagnostikovány a léčeny, může zabránit jejich šíření v populaci. Příkladem může být výskyt spalniček dovezených před několika lety z Thajska, kdy se včasnou izolací povedlo zamezit dalším nákazám. Rizika ovšem zdaleka neobnáší jen exotické země. Jsou státy Evropské unie, do kterých velmi často jezdí čeští turisté, kde se nám vrací infekční onemocnění a choroby, které jsme si mysleli, že v roce 2018 nebudeme muset řešit.
Problematickým faktorem se stále jeví informovanost lidí. Bohužel u nás například není běžné, aby cestovní kancelář prodávající zájezdy do tropů poskytovala informace o možných rizicích nebo alespoň odkaz, kde je možné údaje zjistit. A mnozí cestovatelé si stav v dané destinaci sami neověří nebo mají informace ze špatných zdrojů. Příkladem je případ mladé ženy, která odjela na svatební cestu do malarické oblasti Afriky a bohužel se vrátila s těžkou tropickou formou malárie, na kterou zemřela. Na dotaz, proč se to nezajistilo, byla odpověď, že jim řekli, že stačí repelenty – prý když si je koupí v Německu, tak to bude fungovat a nic se nestane.
Je třeba také zvážit cestování s malými dětmi zohlednit přitom nevyzrálý imunitní systém dítěte nebo třeba to, že proti některým chorobám ještě není očkováno. S malými dětmi není vhodné cestovat do oblastí s vysokým rizikem, kde se vyskytuje hodně infekčních nemocí, které jsou nebezpečné i pro dospělé, pro děti tím více. Kromě toho cesta letadlem trvá řadu hodin a děti v tomto věku cestovatelské zážitky vnímají spíše negativně. Proto do vzdálených exotických oblastí doporučuje cestování dětí minimálně nad pět let věku. I tak by se mělo jednat o pobyt v dobrém hotelu s ověřenou přípravou stravy. Rizikovější a méně pohodlné jsou pro děti určitě poznávací zájezdy než pobyt na jednom místě. Z exotických míst je pro děti bezpečnější asi turisticky zkušené Thajsko, z méně exotických turecká Riviéra, Egypt, Tunis. Bez velkých rizik jsou Kanárské ostrovy či Madeira.
Často nejde jen o turisty, kdo si nemoci z ciziny přivážejí. V poslední době je zvýšený problém s tím, že se vrací řada pacientů, kteří pobývají v tropech pracovně. Firma staví třeba nemocnici nebo vodní elektrárnu, vyšle tam svoje odborníky, ale nikdo už nekontroluje – a mnohdy dokonce ani nezaplatí – preventivní očkování nebo antimalarika.
Psali jsme: Podívejte se, jak vypadá podzemní nemocnice na Bulovce
Jak se připravit na případná zdravotní rizika všude po světě by do budoucna měla nabídnout mobilní aplikace vytvářená odborníky z Nemocnice Na Bulovce. Ta už podobný projekt v menším přichystala v souvislosti s olympiádou v Riu, kdy bylo možno stáhnout si aplikaci s radami ohledně příprav na cestu, první pomoci při problémech na místě nebo návodem, co po návratu. Obdobné informace ohledně instrukcí před cestou, na ní i po příjezdu do vlasti by tak mělo být v budoucnu možné získat i na cesty po celém světě.
Vybíráme zde pro vás několik rad a doporučení od specialistů pražské Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, která je největším zařízením svého druhu na území České republiky. Poskytuje vyšetřovací, léčebnou i preventivní péči nemocným se všemi typy infekčních nemocí respektive ochranu proti nim. Preventivním opatřením pomocí očkování se věnuje očkovací centrum. Nabízí očkování proti nemocem vyskytujícím se na území České republiky (klíšťová meningoencefalitida, meningokokové infekce, pneumokokové infekce, černý kašel, infekční žloutenky a další) i při cestách do zahraničí (břišní tyfus, žlutá zimnice, vzteklina). V rámci očkovací centra funguje i poradenství ohledně doporučeného očkování, popřípadě ochrany před malárií a jinými nemocemi.
1/ Před cestou
Praktický lékař
Je vhodné do přípravy na exotickou dovolenou zahrnout hned na začátku návštěvu praktického lékaře a konzultovat s ním svůj aktuální zdravotní stav. Obzvláště u starších pacientů je důležité, že praktický lékař je zná, ví, jestli nemají nějaké chronické onemocnění, které by mohlo být hrozbou.
Odborná ambulance
V případě, že se léčíte s nějakým závažným interním onemocněním, jakým může být např. ischemická choroba srdeční, arytmie, astma bronchiale, chronická obstrukční bronchopulmonální nemoc, a docházíte do odborné ambulance, je doporučeno zajistit si kontrolní vyšetření před odjezdem. Klient by měl být vybaven dostatečnou zásobou léků, které dlouhodobě užívá, a zároveň by měl být poučen, jak se zachovat v případě zhoršení svého onemocnění. U některých osob může být vzhledem k dlouhému letu významně zvýšeno riziko tromboembolické nemoci, proto je vhodné poradit se s praktickým lékařem o možných preventivních opatřeních jako např. užití kompresních punčoch či léků proti srážení krve. Někdy jsou pacienti vybaveni i antibiotiky jako možnost samoléčby, to především v případech dlouhodobých, několikatýdenních pobytech v exotických oblastech, kde není dostupná lékařská péče. Je to posuzováno individuálně a přechází tomu instrukce lékaře, při kterých obtížích antibiotika nasadit.
Očkování
Před odjezdem je nezbytné zkontrolovat platnost očkování podle doporučeného očkovacího kalendáře (u dospělých především tetanus). Základní ochranou při cestování do rozvojových zemí očkování proti žloutenkám typu A a B a břišnímu tyfu. Před cestou je ale dobré poradit se s odborníky, kteří mohou lidem doporučit ochranu na míru. Ze stovek infekcí se totiž dá předcházet očkováním jen několika desítkám. Před cestou do oblastí s výskytem malárie odborníci předepisují preventivně antimalarika. Přestože je vhodné kontaktovat lékaře minimálně 4 týdny před odjezdem, má očkování smysl i v kratší době, neboť některé z vakcín lze bezpečně aplikovat dokonce i těsně před odjezdem.
Kde se dá onemocnět
- Malárií: mimo jiné v Keni, Thajsku, Peru, bezpečná jsou velkoměsta
- Břišním tyfem: především v jižní Asii, ale na venkově i v Egyptě či Rumunsku
- Žlutou zimnicí: ve Venezuele a okolních státech, ve střední Africe
- Žloutenkou B: všude, zvláště ve východní Asii, v Brazílii, na Aljašce
Stravování
Cestovatelský průjem či jiné trávicí obtíže patří mezi jedny z nejčastějších zdravotních obtíží při pobytu v tropických či rozvojových zemích. Avšak potravou se mohou přenášet i jiná závažnější onemocnění, proto je doporučeno dodržovat zásady bezpečného stravování. Doporučuje se řádné mytí rukou vodou s mýdlem či jejich očištění hygienickým ubrouskem před přípravou stravy a před jídlem. Jídlo by mělo být konzumováno pouze čerstvé a řádně tepelně opracované. Ovoce a zeleninu lze bezpečně jíst, pokud je lze bezprostředně před požitím oloupat. Mezi nevhodné pokrmy patří saláty, nedostatečně tepelně opracované plody moře, rybí a mléčné produkty, maso či jídlo od pouličních prodejců nebo z tržiště.
Dále nezbytné zajistit užívání vody a tekutin z bezpečných zdrojů, nejlépe vody balené, kterou užíváme i na čištění zubů. Za rizikové je považováno podávání ledu do nápojů.
Poštípání komáry
Vzhledem k tomu, že významná část tropických nákaz je přenášena komáry, je nutné dbát na prevenci před poštípáním. Před odjezdem je vhodné zakoupit v lékárně či v obchodech se sportovními potřebami účinný repelent. Mezi vhodné přípravky patří zejména repelenty s účinnou látkou DEET (optimální koncentrace pro dospělé je 50 %) či s pikaridinem (min. 20 %). V tropech obvykle tyto prostředky nebývají dostupné.
Dále se doporučuje nosit oblečení světlé barvy s dlouhými rukávy a nohavicemi, neužívat parfémy či parfémovaná mýdla a sprchové gely. V případě pobytu v malarických oblastech je vhodné spát v hotelech s klimatizací či užívat moskytiéry.
Ostatní rizika
Během pobytu v oblastech s tropickým klimatem je nutný dostatečný přísun tekutin. Pokud člověk vyrazí například do Egypta nebo tropů, měl by si s sebou vzít jakýkoli rehydratační roztok a dbát na to, aby nepřestal pít. Omezit by se měl pobyt na přímém slunci, užívat pokrývku hlavy a dostatečně účinné opalovací krémy. V průběhu dne se doporučuje pravidelně vyhledávat stinná místa či klimatizované prostory.
Psali jsme: EBOLA: první případ v Česku? NE
Pozor také na kontakt s cizími zvířaty – nehladit, nekrmit! A to ani psíka či kočku v hotelu. Vzhledem k výskytu vztekliny, každé poranění následně vyžaduje konzultaci lékaře, který stanoví, zda je potřeba zahájit antirabickou profylaxi.
Významné riziko během cestování představuje pouliční kriminalita, zejména ozbrojená přepadení či znásilnění. V rozvojových zemích patří mezi časté příčiny úmrtí či závažných poranění dopravní nehody nebo úrazy vzniklé při sportovních aktivitách. Cestovatele je nezbytné upozornit na možné riziko utonutí.
Je vhodné vyhýbat se sexuálnímu kontaktu s neznámou osobou. Hrozí nákaza žloutenkou typu B. Proti ní je naštěstí převážná většina našich turistů již očkována. Nakazit se však mohou i žloutenkou typu C, virem HIV a dalšími pohlavně přenosnými chorobami.
V letadle nákaza pneumokokem ani meningokokem příliš nehrozí, nicméně proti velké části těchto infekcí je možné očkování. V místech s klimatizací hrozí nákaza bakterií legionelou. Ta je nebezpečná především pro oslabené osoby, ale nakazit se mohou i zdraví lidé. Po návratu domů z ciziny bychom měli pečlivě sledovat svůj zdravotní stav, a to proto, že některé nemoci, které „chytneme v zahraničí“, se mohou projevit až po návratu.
Cestovní lékárnička
Cestovatel by měl s sebou mít dostatečnou zásobu léků, které dlouhodobě užívá (např. léky na vysoký krevní tlak, astma bronchiale, diabetes mellitus atp.) a zároveň přípravky, které užije při náhlém zhoršení chronických zdravotních obtíží. Tyto léky by měly být součástí příručního zavazadla. Do cestovní lékárničky je dále vhodné přibalit volně dostupné přípravky proti průjmu a zvracení (živočišné uhlí, diosmektit, rehydratační roztoky), proti bolesti či horečce (paracetamol, ibuprofen), léky na alergii (antihistaminika), proti kašli (antitusika a expektorancia), nemoci z pohybu, nosní a oční kapky, krémy na opruzeniny či kožní infekce, teploměr, dezinfekci, náplasti a jiný obvazový materiál. Dále je vhodné neopomenout repelent, krémy na opalování a zklidňující přípravky po opalování, hygienické ubrousky či alkoholové dezinfekční přípravky na ruce. Součástí lékárničky by měla být kartička s údaji o chronických onemocněních cestovatele a seznam léků, které pravidelně užívá.
Cestovní pojištění
Před cestou je důležité sjednat si cestovní připojištění, které bude krýt případné náklady na lékařské ošetření během cesty. Před uzavřením smlouvy doporučujeme podrobné prostudování pojistných podmínek, zejména možných výluk z pojištění. Klient by měl vždy informovat pojišťovnu o všech svých chronických onemocněních a měl by vyžadovat krytí nákladů na zdravotní péči v případě jejich zhoršení. Během cesty by měl mít vždy při sobě potvrzení o sjednaném pojištění a kontakt na asistenční linku.
2/ Zdravotní obtíže
Cestovatelský průjem
Cestovatelský průjem představuje jednu z nejčastějších příčin zdravotních obtíží a udává se, že postihuje 30 až 60 % cestovatelů. Přestože naprostá většina případů onemocnění probíhá mírně, může epizoda cestovatelského průjmu výrazně zkomplikovat pobyt a řada nemocných vyžaduje vzhledem k tíži stavu lékařské ošetření.
Základem léčby průjmových onemocnění je dostatečný přísun tekutin, který u dospělého může být i více jak 3 l/den. Vhodné jsou tzv. orální rehydratační roztoky, které zlepšují vstřebávání tekutin i minerálů. Nemocným je doporučeno dodržovat dietní opatření (např. vařená rýže, těstoviny, brambory, mrkev, suché pečivo, banány a podobně). Mezi účinné léky patří tzv. adsorbencia, jako např. živočišné uhlí či diosmektit. Tyto přípravky je však nutné užívat v dostatečném dávkování (např. 6 až 10 tablet živočišného uhlí každé 2 až 4 hodiny u dospělého s odpovídajícím množství tekutin). Antibiotika či léky ovlivňující peristaltiku (činnost střeva) nejsou vhodné.
Mezi rizikové příznaky, které vyžadují lékařské ošetření patří zejména horečka, zimnice, třesavka, opakované zvracení, netolerance příjmu tekutin, kolapsový stav, intenzivní nebo přetrvávající bolesti břicha a příměs krve nebo hlenu ve stolici. V případě přetrvávání obtíží po dobu více jak 2 týdny, i přes dodržování všech režimových opatření, je rovněž vhodné vyhledat lékaře.
Horečnatá onemocnění
Horečka představuje poměrně častý příznak, který může doprovázet celou řadu infekčních onemocnění i neinfekčních stavů. Vzhledem k tomu, že horečkou se mohou projevit i některá závažná onemocnění, která vyžadují časnou léčbu, je doporučeno v případě rozvoje horečky v tropech i po návratu vyhledat lékařské ošetření.
Horečnatý stav může být vyvolán celou řadou běžných a celosvětově se vyskytujících infekcí, mezi která patří např. zánět nosohltanu, angina, zápal plic, zánět ledvin a podobně. Avšak při pobytu v tropech je nutné zvažovat i tropické horečnaté infekce, mezi které patří především horečka dengue, chikungunya, Zika, malárie či břišní tyfus.
Dengue
Horečka dengue je virové onemocnění, které je vyvoláno pěti blízce příbuznými viry. Infekci přenáší komáři. Celosvětově se odhaduje, že horečkou dengue onemocní asi 390 milionů osob. Infekce se vyskytuje především v jižní a jihovýchodní Asii, ale i v Latinské Americe. Nákaza se projevuje horečkou, celkovou únavou až zchváceností, bolestí hlavy, kloubů, svalů, vyrážkou a svěděním kůže. Příznaky onemocnění spontánně ustupují přibližně za 1 až 2 týdny. Léčba je pouze symptomatická (paracetamol), avšak důležitý je dostatečný přísun tekutin. Vzhledem k riziku rozvoje těžké formy onemocnění je při podezření na tuto infekci nutné pravidelné sledování lékařem.
Chikungunya
Horečku chikungunya vyvolává stejnojmenný virus, který je rovněž přenášen komáry. Případy onemocnění jsou v současnosti hlášeny zejména z Latinské Ameriky. Onemocnění se projevuje obdobně jako horečka dengue, avšak pacienti si častěji stěžují zejména na intenzivní bolesti kloubů, které často přetrvávají i v rekonvalescenci a mnohdy bývají doprovázeny otoky.
Zika
Přestože virus Zika byl popsán již ve 40. letech minulého století, nedávnou mediální pozornost získal až v souvislosti s rozsáhlou epidemií, která probíhala v Latinské Americe. Onemocnění je až u 80 % pacientů zcela bezpříznakové. V případě symptomatické nákazy si pacienti stěžuje zejména na zvýšenou teplotu či horečku, bolesti kloubů, svalů, zánět spojivek a vyrážku. Infekce spontánně odezní do 7 až 10 dnů od začátku onemocnění. Nákaza virem Zika představuje riziko zejména pro těhotné ženy, neboť infekce plodu v těhotenství je spojena s možným rozvojem vrozených vývojových vad. V případě prodělané nákazy se ženám doporučuje vyhnout se otěhotnění po dobu 8 týdnů. Pokud nákazu prodělá muž, tak vzhledem k možnému vylučování viru spermatem, je doporučen chráněný pohlavní styk po dobu 6 měsíců.
Malárie
Malárie představuje nejčastější parazitární onemocnění u cestovatelů. Onemocnění vyvolává celkem 5 druhů parazitických plazmódií, přičemž nejčastěji se jedná o tzv. tropickou malárii. Právě tropická malárie však často probíhá závažně a neléčené onemocnění může vést až k úmrtí pacienta. Proto u všech osob, které pobývaly v malarické oblasti a dojde u nich k rozvoji horečky, musí být vyloučena malárie. Infekce se projevuje horečkou, bolestmi hlavy, únavou až zchváceností. Mezi časté příznaky patří i průjem, zvracení či bolesti břicha, proto malárie může být snadno zaměněna za cestovatelský průjem. Onemocnění vyžaduje hospitalizaci a v léčbě se užívají dostupná antimalarika.
3/ Po návratu
Pokud po návratu nejsou žádné zdravotní potíže, není třeba vyhledávat lékaře. V případě zdravotních potíží po návratu naopak návštěva lékaře žádoucí. Vyšetření se provádí na akutní ambulanci infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce, provoz je nepřetržitý (budova č. 7, ambulance 4. patro), tel. 26608 2600.
Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí
- Pracoviště poskytuje péči jak ambulantní, tak i lůžkovou v celém rozsahu spektra infekčních nemocí včetně importovaných
- Součástí kliniky je též AIDS centrum, kde se léčí zhruba 85 procent všech HIV pacientů v ČR
- Klinika je součástí krizového plánu vlády ČR
- Klinika je výukovým pracovištěm všech tří lékařských fakult
Čeho se vyvarovat na cestách
- Jako zdroj pitné vody použít pouze balenou značkovou vodu a tou si i čistit zuby.
- Nepoužívat led do nápojů, protože může být vyroben z kontaminované vody.
- Jíst ovoce, které se dá oloupat, před oloupáním ho omýt.
- Nejíst zmrzlinu a jídla, která neprošla tepelným zpracováním.
- Nejíst syrovou zeleninu – je často hnojena výkaly.
- Nekupovat potraviny od pouličních prodavačů, vyhýbat se nepřevařenému mléku, syrovým nebo jen částečně vařeným plodům moře.
- Nemýt se v neznámých vodách.
- Bezpečnou potravinou je všude, díky tepelnému zpracování, chléb.
- Vyhýbat se pouličním restauracím.
Statistika vybraných infekčních nemocí v ČR 2008-2017 (SZÚ)
Autor: Martin Šalek
Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více
Tagy