Prizmatem bezpečnosti o kulturní a náboženské intervenci

SECURITY magazín vám přináší přepis přednášky Doc.Ing. Pavla Zahradníčka, CSc., který působí na Vysoké škole Karla Engliše v Brně. Přednáška se zabývá bezpečnostní situací ve světě, s tím souvisejícím terorismem a radikálním islámem. Jde o zajímavý a podnětný materiál k tomuto stále aktuálnímu a palčivému tématu. Přednášku jsme pro její rozsah rozdělili na tři díly. Začínáme prvním dílem nazvaným ,,Prizmatem bezpečnosti o kulturní a náboženské intervenci".

Úkolem vlády České republiky (ČR) a orgánů všech územních samosprávných celků je v příslušném rozsahu zajišťovat bezpečnost obyvatel, obranu svrchovanosti a územní celistvosti země a zachování náležitostí demokratického právního státu. Klíčový význam z hlediska zajištění bezpečnosti ČR má politická a hospodářská stabilita EU. Z ní vyplývá stabilita ČR, protože její ekonomika je vývozní a hlavním obchodním partnerem jsou právě země EU. Bezpečnost ČR nelze oddělovat od bezpečnosti v celé euroatlantické oblasti, respektive od globální bezpečnostní situace. Vzhledem k charakteru bezpečnostního prostředí obrana a ochrana občanů a území státu nekončí na hranicích ČR. Základními východisky pro zajištění obrany a bezpečnosti ČR jsou - aktivní účast v systému kolektivní obrany NATO, opírajícím se o silnou transatlantickou vazbu, rozvoj schopností EU pro zvládání krizí a spolupráce s partnerskými zeměmi.
­­­­Diskutovaná tématika v příspěvku autora souvisí se / 1 / :
· Životním zájmem ČR, kde je zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR, zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel.
· Strategickými zájmy ČR, např. jde o bezpečnost a stabilitu, prevenci a zvládání místních a regionálních konfliktů a zmírňování jejich následků, podpora demokracie, základních svobod a principů právního státu, zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva,apod.
· Mezi další významné zájmy patří i: vytváření podmínek pro tolerantní občanskou společnost, potlačování extremismu a jeho příčin.

Prostředí, které ovlivňuje bezpečnost ČR, prochází dynamickými změnami. Jeho předvídatelnost se vzhledem k rostoucí provázanosti bezpečnostních trendů a faktorů snižuje. Hrozby, jejich zdroje a nositelé mají jak státní, tak stále více i nestátní a nadnárodní charakter a z toho plynoucí asymetrickou povahu. Charakteristickým rysem současného mezinárodního prostředí je skutečnost, že i nestabilita a konflikty daleko za hranicemi Evropy mohou mít přímý dopad na naši bezpečnost. Ve výsledku se pak vnitřní a vnější bezpečnostní hrozby stále více prolínají a rozdíly mezi nimi se stírají. Bezpečnost a stabilita v hraničních částech Evropy a v oblastech s Evropou sousedících se ovšem celkově snižují, a proto nelze zcela vyloučit přímé ohrožení území některých členských zemí NATO a EU. Mezi hlavní zdroje hrozeb patří vyhrocené postoje vůči hodnotovým základům naší společnosti, ohrožující koncept demokratického právního státu a popírající základní lidská práva a svobody.

Bezpečnostní hrozby se do značné míry odvíjejí od problémů slabých či zhroucených států, jejichž vlády nejsou schopny zajistit vlastní obranu, bezpečnost svých občanů a vládu práva. V důsledku toho dochází k vnitrostátním i regionálním konfliktům, které negativně ovlivňují naši bezpečnost. Příčinou destabilizace a následného konfliktu může být i masivní porušování lidských práv, ať už se jedná o práva politická, sociální, enviromentální či jiná. Snižuje se význam postavení států jako subjektů disponujících monopolem na použití síly a regulátorů klíčových ekonomických a informačních toků. Roste naopak schopnost nestátních aktérů ohrožovat zájmy států, nahrazovat prvky státního systému vlastními strukturami, realizovat územní ambice a s využitím extrémního násilí ohrožovat bezpečnost obyvatel a stabilitu a integritu zasažených států.

Na základě analýzy bezpečnostního prostředí, ve kterém se ČR nachází, lze identifikovat 11 hrozeb pro její bezpečnost / 1 /, z toho tyto se vztahují přímo k našemu problému:

1. Negativní aspekty mezinárodní migrace. Zvyšuje se počet lokálních ozbrojených konfliktů, což vyvolává zvýšení míry nelegální migrace, která je následně zdrojem či katalyzátorem řady bezpečnostních problémů. Nicméně i nedostatečná integrace zcela legálních migrantů může být zdrojem sociálního napětí. Tato skutečnost pak může vést i k nežádoucí radikalizaci členů těchto přistěhovaleckých komunit.

2. Terorismus. Hrozba terorismu jako metody násilného prosazování politických cílů je trvale vysoká. Charakteristickým rysem je existence nadnárodních sítí volně propojených skupin nebo i jednotlivců (tzv. Lone Wolves), které i bez jednotného velení sdílejí ideologii, cíle a plány k jejich naplnění, zdroje a informace. Jsou schopny přímo ohrozit lidské životy, zdraví a životní prostředí, ale také kritickou infrastrukturu. Celoevropsky významným a narůstajícím bezpečnostním rizikem je fenomén tzv. zahraničních bojovníků.

3. Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury. Kritická infrastruktura představuje klíčový systém prvků, jejichž narušení nebo nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva nebo ekonomiku státu. S ohledem na vysoký stupeň vzájemného propojení jednotlivých odvětví je kritická infrastruktura ohrožena komplexně, a to přírodními, technologickými a asymetrickými hrozbami. Zejména funkčnost energetické infrastruktury je ohrožována jak politickými tlaky, tak hrozbami s kriminální podstatou.

Komplexním jevem, který může ovlivnit bezpečnost ČR, je mezinárodní migrace. Problematika migrace úzce souvisí s problematikou jak terorizmu, tak i ohrožení kritické infrastruktury ČR. Pro hodnocení migračních jevů, nastavení souvisejících politik a řešení možných hrozeb je určující účast ČR v EU a schengenském prostoru. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích států EU významným způsobem ovlivňuje způsob ochrany území ČR i ve vztahu k potírání nelegální migrace a klade zvýšené nároky na spolupráci členských států EU při ochraně jejich vnějších hranic. ČR bude nadále prosazovat zachování a efektivní správu klíčových mechanismů migrační politiky EU, které zahrnují spolupráci v oblasti azylové politiky na základě tzv. dublinského systému a důsledné dodržování schengenského acquis všemi státy Evropy, které jsou jím vázány.

Pro prevenci případných rizik je klíčové řízení procesu přistěhovalectví, včetně integrace cizinců pobývajících na území ČR. ČR si v této oblasti dosud uchovává velkou míru suverenity. V případě legální migrace ČR prosazuje ucelený a aktivní přístup k ekonomickému přínosu přistěhovalectví s ohledem na potřeby pracovního trhu. Integrace cizinců je na národní úrovni nadále řešena prostřednictvím koncepčního přístupu za účasti širokého spektra aktérů včetně nestátních organizací. ČR nadále usiluje o prolnutí cizineckých komunit a většinové společnosti, usiluje o zajištění sociální a ekonomické soběstačnosti jednotlivých přistěhovalců. Viz. komunita vietnamské, ukrajinská, apod.

Hospodářská politika spoluvytváří podmínky pro zajišťování bezpečnosti a obrany ČR. Příznivé ekonomické a právní prostředí spolu s makroekonomickou stabilitou je předpokladem pro vytváření lidských, věcných a finančních zdrojů nezbytných pro zajištění bezpečnosti a obrany státu. Institucionálním nástrojem bezpečnostní politiky státu je odpovídající bezpečnostní systém, jehož základní funkcí je integrovat, koordinovat a řídit jednotlivé složky a pružně reagovat na vzniklé hrozby.

Cílem autorského sdělení je - na pozadí bezpečnostního prostředí v Evropě a aktuálních bezpečnostních hrozeb, s využitím stanovisek a hodnocení politologických odborníků, formulovat dílčí stanoviska a doporučení ke zvýšení bezpečnosti obyvatelstva na státní i regionální úrovni. Stanoviska jsou autorská a polemická.

 

Autor: Doc.Ing.Pavla Zahradníček, CSc, Vysoká škola Karla Engliše v Brně