Popisek: Karla Šlechtová
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) informoval dne 7. června 2018 Ministerstvo obrany ČR o podrobnostech 45. zasedání bezpečnostního výboru Air and Missile Defence Command and Control Security Acreditation Board (ASAB), zodpovědného za nastavení bezpečnostních pravidel systémů NATO. Zde byl zástupce české strany informován, že podle výboru není přípustné, aby do systému NATO byl zapojen systém, který nepochází z členské země NATO. A to kvůli případným bezpečnostním rizikům, která s sebou nesou necertifikované softwarové systémy.
Toto vyjádření se týká zejména záměru koupit 8 radarových kompletů izraelského systému MADR od firmy ELTA Systems Ltd. a plánu jejich integrace do roku 2020 do obrany vzdušného prostoru České republiky.
psali jsme: Ministryně Karla Šlechtová obětí vydírání kvůli radarům?
Protože se ale jedná o obecnější integrační problém, který řeší více členských států NATO, byl předsedou komise, panem Michaelem Bauerem, NCIA Air and Missile Defence C2, ASAB Chairman, uložen úkol zjistit a stanovit postup, jak v těchto případech postupovat dál. Státy NATO totiž ne vždy kupují výzbroj z vlastní produkce.
„Problémy jsou od toho, aby se řešily,“ reagovala ministryně Šlechtová na vzniklou situaci. „Jsem ráda, že díky aktivitě zástupců České republiky se problém implementace vnějších systémů včetně radarů do systémů NATO začal konečně systémově řešit. Osobně dohlédnu na to, aby se tématu věnovala náležitá pozornost na všech úrovních evropských koordinačních systémů.“
psali jsme: Šlechtová: Úřad kybernetiky neschválil připojení radarů z Izraele
„Stanovisko ASAB je pro mě zcela novou informací. Věřím, že paní ministryně a zainteresovaní experti komplikaci se zapojením radarů MADR na mezinárodní úrovni vyřeší ve prospěch obranyschopnosti ČR,“ řekl v této souvislosti náčelník generálního štábu AČR generál Aleš Opata.
Ministryně Šlechtová se problémem se zapojením izraelských radarů do systémů NATO zabývá i na dnešním zasedání ministrů obrany členských států NATO, kteří právě jednají v Bruselu.
Názor redakce SM: Stanovisko aliančního výboru lze vykládat mimo jiné jako lobbying výrobců radarů na území NATO, mezi něž patří zejména Francie a Itálie. Stanovisko jde proti nákupů obranné elektroniky z Izraele, ale i ze Švédska, které rovněž není členem NATO. Zároveň může být i políčkem Izraeli, se kterým evropští členové NATO až na světlé výjimky, jakou je Česká republika, nemají ideální vztahy. Kdyby podobné stanovisko zaznělo v době rozhodování o výběru nových nadzvukových letounů, ČR by pravděpodobně neměla ve výzbroji švédský Gripen.