Problémy ruského letectva a stíhač páté generace

Na začátku června série nehod starých Tu-95 Bear vedla k uzemnění celé flotily těchto strategických bombardérů. 4. června havaroval Su-34 u Voroněže a MiG-29 havaroval v blízkosti Kaspického moře. K situaci se vyjádřil na svém serveru Russian Military Reform analytik Dmitry Gorenburg.

Vedení ruského letectva proto spoléhá na obnovu letectva dvěma novými programy - stíhač T-50 PAK FA a bombardér PAK DA. Stealth stíhač je požadován ruským letectvem, aby byla zachována parita s americkým letectvem, které má již v aktivní službě stroje F-22.

Rusko vyvíjí stroje 5. generace již od 80. let, vývoj T-50 trvá již déle než 15 let. Kromě firmy Suchoj se snažil vytvořit stealth stroj i konkurenční Mig, který v 90. letech představil Mig 1.44, o kterém jsme psali v článku MiG oprašuje projekt stíhače 5. generace MiG 1.44.

První let prototypu Su T-50 se konal v roce 2010, bylo dodáno již celkem 6 kusů, z čehož jeden shořel během havárie. Pokud se povede stroj dokončit, bude to první stealth letadlo, které SSSR nebo Rusko kdy provozovalo. Stroj se má chlubit pokročilou avionikou, bude postaven zčásti z kompozitních materiálů a bude umět létat nadzvukovou rychlostí bez přídavného spalování. Zpočátku bude používat motor Saturn 117 z Su-35, teprve po roce 2017 bude hotov nový motor s nižší spotřebou a vyšším výkonem.

Počáteční výrobní série T-50 vzhledem k pokračujícím pracím na avionice a motorech bude mít tedy vlastnosti stíhačů 4. generace a bude tak srovnatelná spíše s F-18 a F-16. Teprve nové série po roce 2020 s motorem Product 30 a novou avionikou budou srovnatelné s F-22.

Rusko obecně bere jako konkurenci stroj F-22 a ne F-35, která se zmítá v podobných problémech jako T-50. Co se týče předností ruského stroje, ani odborníci nejsou schopni přesně říct, jak si proti americkým strojům povede, vzhledem k nedostatku spolehlivých informací o komponentech ve finální verzi. Víceméně shoda zatím panuje v tom, že T-50 by měla být obratnější, ale méně neviditelná než americké stroje.

„Platí zde ale to, že srovnání jsou prováděna na základe reálných dat o amerických letadlech, ale o ruském T-50 jsou vše zatím jen prohlášení bez reálného základu. Ruští úředníci umí totiž skvěle skrývat problémy a přehánět schopnosti nové technologie. Proto je možné, že výkon T-50 nemusí odpovídat očekávání,“ řekl známý ruský odborník Dmitry Gorenburg.

Původní plány hovořily o 52 kusech T-50 do roku 2020 a celkem 250 do roku 2030, ale kvůli zhoršujícímu se stavu ruské ekonomiky se očekává, že během příštích pěti let obdrží letectvo pouhých 12 strojů!

T-50 se tedy rozhodně nestane oporou ruského letectva během nejbližších let, jeho vysoká cena bude ujídat z celkového rozpočtu plánovaného na reformy ruské armády.

Celkově lze říci, že není jasné, zda ruský obranný průmysl bude schopen produkovat některé z pokročilých funkcí tohoto letadla, a to zejména v oblastech technologie stealth, avioniky a páté generace motorů. Kromě toho se mohou náklady na letadla, odhadované na nejméně 50 milionů dolarů za kus, ukázat jako neakceptovatelné u veřejných zakázek ve velkém měřítku vzhledem k současným hospodářským problémům Ruska.

Podobné problémy stíhají i projekt bombardéru PAK DA s plánovaným doletem 12 000 kilometrů a hmotností 130 tun, kdy projekt je ve fázi návrhu prototypu a potencionální nasazení je odsunuto z roku 2023 na období mezi roky 2025 – 2030.

Zdroj: Russian Military Reform, Dmitry Gorenburg