Proč demokratické strany v únoru 1948 svou bitvu prohrály?

Proč demokratické strany v únoru 1948 svou bitvu prohrály?
Autor: Flickr.com|Popisek: srp a kladivo
25 / 02 / 2017, 19:30

KOMENTÁŘ

V těchto dnech si připomínáme 69. výročí únorového státního převratu, který zlikvidoval demokracii v Československu a nastolil na více než čtyřicet let totalitní vládu jedné strany. Jaké ale vlastně byly příčiny vítězství KSČ?

Důvodů je samozřejmě celá řad, my se omezíme jen na ty klíčové. Za prvé to byla všestranná podpora Sovětského svazu komunistické straně, která od roku 1945 získala mocného spojence jedné ze supervelmocí. Nekomunistické strany takovou podporu neměly a ani ji mít nemohly. Západ dodržoval rozdělení sil po skončení druhé světové války. Region střední a jihovýchodní Evropy, do něhož spadalo i Československo, byl navíc brán Sovětským svazem brán jako ,,spravedlivá" kořist za významný podíl na porážce nacistického Německa.

Důležitým faktorem byl také výrazný posun doleva po válce, z něhož přirozeně profitovali komunisté, zatímco ostatní strany musely v mnoha věcech souhlasit s návrhy, které jim nebyly z ideového hlediska vlastní, ale ,,lid" si je prostě žádal.

Dalším faktorem byla mocenské rozložení sil. Komunisté ovládali nejdůležitější ministerstva, které do roku 1948 nepustili. Jednalo se o klíčové ministerstvo vnitra, zemědělství a informací. Všechny tyto rezorty komunisté stranicky zneužívali a používali proti svým oponentům - demokratickým stranám.

Pozici nejsilnější strany pak stvrdily jediné demokratické volby v roce 1946, v níž komunisté získali 40% hlasů a premiérské křeslo, do nějž se posadil předseda KSČ Klement Gottwald. Tzv. Budovatelský program byl prakticky dílem komunistů, kteří si do něj prosadili z mocenského hlediska všechny důležité požadavky.

Nejednotnost nekomunistických byla též důležitým činitelem. Nekomunistický blok se začal vytvářet až na podzim 1947, kdy už ovšem bylo pozdě, protože KSČ se rozhodla zmocnit se absolutní vlády bez ohledu na parlament a ústavu tzv. mobilizací mas, která měla parlament a legitimní vládu v podstatě vyřadit ze hry.

I když postupovaly nekomunistické strany v únoru 1948 jednotně, nemohly mocenský zápas vyhrát. Neměly k tomu totiž potřebné prostředky. Ty už pevně ovládali komunisté, stejně jako policii a výrazný vliv měli i v armádě, protože ministrem obrany byl generál Ludvík Svoboda, formálně nestraník, ve skutečnosti tajný člen KSČ.

V únoru 1948 tak proti sobě stáli nerovnocenní soupeři a o výsledku bylo předem rozhodnuto. Československo se na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu a komunistické totalitní moci, která skončila až v roce 1989.

 

psali jsme:

Bývalé politické vězně pobouřilo prohlášení KSČM k únoru 1948

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace