Proč Evropa ignoruje nebezpečí ze strany Muslimského bratrstva?

Proč Evropa ignoruje nebezpečí ze strany Muslimského bratrstva?
Autor: Eye OnRadicals, flickr (CC BY 2.0)
29 / 07 / 2022, 11:00

Hrozba nenásilného islamismu v podání Muslimského bratrstva (MB) a jeho přidružených organizací je v Evropě naprosto trestuhodným způsobem podceňovaná a přehlížená.

Jejich cílem není nic jiného, než podkopat a zničit západní demokracie. Dokonce získávají finanční podporu z veřejných zdrojů a je jím poskytovaná platforma pro veřejná vyjádření.

Na všech úrovních v Evropě jsou financovány islamistické studijní spolky a kulturní sdružení s vazbami na Muslimské bratrstvo. Členské státy posílají mnohamilionové dotace např. organizaci Islamic Relief, která se sice věnuje charitativní činnosti, nicméně u ní byla odhalená islamistická agenda a antisemitské postoje.

Z prostředků Evropské unie jsou financované islamistické organizace v Evropě i mimo ni. Evropské demokratické země i EU jako celek si tak pod sebou podřezávají pomyslnou větev, když dávají peníze organizacím, které pracují na tom, aby západní demokracii zničily.

Cílem MB je nadvláda nad lidstvem

Muslimské bratrstvo je známé svojí schopností přizpůsobit se místním politickým podmínkám v každé zemi a přijmout různé strategie podle potřeb, přičemž trpělivě sleduje konečný cíl. A právě v této schopnosti přizpůsobit se tkví největší záludnost MB. Mnohé to vede k podceňování nebezpečnosti této organizace, jejíž intelektuální kořeny můžeme hledat v ideálech islamistických hnutí 20. století.

Staví se nepřátelsky vůči Západu a jeho pojetí demokracie usiluje o zničení obojího. Muslimské bratrstvo postupuje velmi pragmaticky a takticky dokáže vytvářet spojenectví s progresivistickými hnutími a schovávat se za dobročinné aktivity. Jeho konečným cílem je ale tamkin, což podle jednoho z hlavních teoretiků islamismu, Alího Sallabího, znamená "nadvláda islámu nad jakýmkoli jiným náboženstvím a svrchovanost nad celým lidstvem."

Bývalý francouzský člen MB Mohamed Louizi popisuje současný model činnosti organizace jako "hvězdici." Má různé větve, které jsou na sobě formálně nezávislé, ale jsou propojeny ideologickými vzorci, společnými zastřešujícími organizacemi a individuálními vazbami. Právě přidružené organizace hrají klíčovou úlohu v činnosti Muslimského bratrstva v Evropě.

Není to mírumilovná organizace

Muslimské bratrstvo v Evropě nepodporuje Islámský stát ani Al-Káidu. Nazývat je ale mírumilovnými či dokonce pacifisty rozhodně není na místě. Jejich podporu Hamásu a džihádu v Sýrii můžeme vnímat jako důkaz ochoty považovat násilí za vhodný nástroj k dosažení svých cílů.

O celkové povaze Ikhwánu, jak se MB nazývá v arabštině, svědčí i jeho koketování s íránskou teokracií. Vztahy mezi sunnitskými a šíitskými muslimy byly často napjaté. Zakladatel Muslimského bratrstva Hasan al-Banna si však přál smířit rozdělení na sunnity a šíity. Když se Chomejní v roce 1979 ujal moci, členové Muslimského bratrstva mu přijeli vyjádřit svou podporu.

Islamistické organizace, které se nehlásí k násilí, mohou být považovány za "umírněné" na základě srovnání se salafisticko-džihádistickými skupinami, které jsou otevřeně násilné. To je ale tragický omyl. Stejně jako ostatní globální islamistická hnutí je i Muslimské bratrstvo nepřítelem západních hodnot. Zastánci jeho ideálů budou využívat pojmy náboženská svoboda spolu s tvrzeními o zastoupení komunity, multikulturalismu, identitě a výzvami k "dialogu" mezi civilizacemi.

To vše ale za účelem zničení západních demokracií a svobod, kterých přívrženci Muslimského bratrstva zneužívají. Tato strategie zahrnuje taktická spojenectví s pokrokovými hnutími, ale nic to nemění na konečném cíli – ⁠státu založeném na právu šaría.

Západ nepřítelem číslo 1

Hasan al-Banná věřil, že dějiny lze chápat jako boj mezi Východem a Západem a že úpadek Východu lze vysvětlit postupným snižováním pravdivého chápání islámu. V jeho očích byla nejhorším rysem západního kolonialismu skutečnost, že okupace šla ruku v ruce s liberalizací morálních norem.

Nově proto definoval klasickou dichotomii dar-al-islám (domov islámu) a dar-al-harb (domov války) a rozšířil druhou zmíněnou kategorii na každou zemi, kde není zřízen islámský stát a kde není autoritou právo šaría.

Al-Banna popisoval džihád jako "nezbytnou, rozhodnou a nevyhnutelnou povinnost všech muslimů", kterou je třeba vést i proti "lidu Knihy" (křesťanům a Židům). Kdykoli jsou "muslimové ponižováni a ovládáni nevěřícími", stává se džihád individuální povinností "pro každého muslima". Al-Banna odmítl jako podvrh hojně citovaný hadís, který hovoří o boji duše jako o nejvyšší formě džihádu.

Rozporuplná osobnost Jusufa al-Karadávího

Pro ilustraci toho, jak lidé z Muslimského bratrstva přistupují k otázce násilí, bych zde rád zmínil Jusufa al-Karadávího. Tento současný vlivný muslimský teolog výrazně ovlivnil Muslimské bratrstvo a někteří progresivisté ho považují za most mezi Západem a islámem. Zároveň zosobňuje rozpory, které definují Muslimské bratrstvo a jeho postoj k násilí.

Zorganizoval sice mezinárodní odsouzení 11. září v londýnských novinách Al-Quds Al-Arabi, ale zároveň je zastáncem sebevražedných misí v jiných oblastech – např. proti Izraeli nebo proti koaličním silám v Iráku.

Karadáví odmítá násilnou konfrontaci ne proto, že by ji považoval za špatnou, ale jednoduše proto, že v současné době hnutí nepomůže. Prohlásil také, že islám dobude Evropu, ale mírovou cestou, prostřednictvím misijní práce (tzv. dawa). Velkým tématem je pro něho úpadek západních zvyklostí a al-Karadáví neváhá vyzývat např. k uvalení trestu smrti pro homosexuály a odpadlíky.

Štědrá podpora z rozpočtu EU

Klasickými příklady organizací založených Muslimským bratrstvem nebo ovlivněných jejich ideologií jsou jednak už zmíněná Islamic Relief Worldwide (IRW) či Federation of Islamic Organisations in Europe (FIOE), která zastřešuje organizace napojené na Muslimské bratrstvo.

Pod FIOE spadá mj. i na studenty a mládež zaměřená Federation of European Muslim Youth and Student Organisations (FEMYSO). Jak už bylo zmíněno na začátku, těmto organizacím bývá poskytovaná podpora i z veřejných peněz či dokonce z rozpočtu EU. A rozhodně nemusí jít o žádné drobné.

V případě Islamic Relief obdržela podle Systému finanční transparentnosti Evropské komise její německá odnož (Islamic Relief Germany) v roce 2019 podporu z evropských zdrojů více než půl milionu eur. V roce 2018 poskytla Komise 400 000 eur Islamic Relief Worldwide a 340 000 eur její odnoži Islamic Relief Germany.

V rámci Svěřeneckého fondu EU pro Afriku dále poskytla podporu organizaci Islamic Relief Kenya v rámci tříleté iniciativy pro vzdělávání a odbornou přípravu mládeže.

A peníze proudily ...

V roce 2012 spolufinancovala Evropská komise 70 000 eury a projekt “Islamophobia Monitoring and Action Network” (IMAN) organizovaný zmíněnou FEMYSO a organizací Collectif Contre l’Islamophobie en France (CCIF).

Zde je důležité zmínit, že francouzská vláda po vraždě Patyho CCIF rozpustila kvůli mnohaleté islamistické propagandě, vztahům s džihádisty a s radikálními kazateli, kteří propagují kamenování, veřejnou propagaci homofobních a antisemitských názorů nebo relativizaci teroristických činů.

Dalším problémem byla nečinnost CCIF vůči komentářům jejích stoupenců na sociálních sítích, kteří se radovali ze zavraždění Samuela Patyho a novinářů z časopisu Charlie Hebdo.

Protiradikalizační Kampaň #Heartofdarkness se nepovedla

Pobouřené reakce vyvolala v roce 2018 akce s názvem The ‘Saffron Project’ financovaná z Evropského fondu pro vnitřní bezpečnost: Video protiradikalizační kampaně Saffron na YouTube nazvané "#Heartofdarkness", lze ve skutečnosti vnímat jako pokus o obhajobu džihádismu a Muslimského bratrstva.

Video, které mělo vysvětlovat koncept džihádu, ale fakticky sloužilo k propagaci Muslimského bratrstva, představovaného coby pacifistické organizace. Dokonce i Komise přiznala, že si je "vědoma obav vyplývajících z videa #spot7'Jihad" a celkově z kampaně #Heartofdarkness.

Následně si vyžádala vysvětlení a pohrozila, že přijme "nezbytná opatření, pokud se prokáže jakýkoli nedostatek". To vedlo k odstranění videí z YouTube. Protiradikalizační kampaň skončila v tomto případě naprostou blamáží, když se na ní podíleli lidé, kteří sami zastávali radikální postoje.

Ostudná turecká studie o islamofobii

Dalším skandálem z posledních několika let bylo zapojení Evropské komise do Zprávy o islamofobii za rok 2018, kterou vydal turecký think-tank SETA, známý svými vazbami na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho každoroční Zpráva o islamofobii odsuzuje kritiku Muslimského bratrstva a turecké strany AKP. Různá vydání Zprávy o islamofobii představili v Evropském parlamentu europoslanci ze skupiny S&D a evropských Zelených.

Vydání z roku 2018 navíc získalo finanční podporu ve výši 126 951,81 eur od Evropské komise a je opatřeno logem se společnou tureckou vlajkou Evropské unie a nápisem "Tento projekt je financován Evropskou unií". Zveřejnění zprávy vyvolalo rozhořčené reakce z různých stran, mj. i muslimských odpůrců islamismu a evropských politiků.

Skupina německých vědců a muslimských intelektuálů v otevřeném dopise předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové odsoudila podporu EU zprávě, která pod definici "islamofobie" hází do jednoho pytle jak krajně pravicové extremisty, tak reformní muslimy.

Kritizovali také špatnou metodologii zprávy a spojování diskriminace muslimů s kritikou náboženských principů a politického islámu pod společným jmenovatelem "islamofobie", přičemž zpochybnili zdůvodnění podpory ze strany Komise, které vydalo široké spektrum poslanců Evropského parlamentu z frakcí EPP, ECR, ID a S&D.

Islamistická organizace jako garant objektivity

V roce 2017 zveřejnila Agentura EU pro základní práva zprávu "Výzvy, kterým čelí organizace občanské společnosti zabývající se lidskými právy v EU". V metodologické části je vysvětleno, že zpráva byla vypracována mimo jiné díky konzultacím s odborníky z občanské společnosti: Mezi nimi najdeme vedle lidskoprávních a „watchdogových“ organizací i FEMYSO, s níž je spojená ještě jedna kauza.

V roce 2018 uspořádal Evropský parlament "Evropskou akci mládeže" pro mladé lidi ze všech členských států, jejímž cílem bylo "představit a prodiskutovat s ostatními účastníky a s evropskými rozhodovacími orgány nápady, jak dosáhnout změny v Evropě", dále také "podpořit diskusi a debatu o aktuálních tématech a budoucích evropských politikách" a "uspořádat kulturní představení a představit kulturní rozmanitost v Evropě". Jeden z panelů s názvem "Bezpečně, nebo svobodně", zaměřený na rovnováhu mezi bezpečností a svobodou v EU, byl svěřen islamistické organizaci FEMYSO.

Stop podpory islamistů pod záminkou podpory plurality názorů

Pochybovači si musí konečně přiznat, že i islamismus vystupující navenek nenásilně může představovat skutečně vážný problém. Smýšlení a cíl mají přívrženci Muslimského bratrstva stejný jako islamisté, kteří se k násilným praktikám hlásí i veřejně.

Zastávají postoje neslučitelné se svobodnou společností a snaží se je šířit ve společnosti. Jejich cílem je podkopání a v konečném důsledku zničení demokracie v Evropě. Na všech úrovních evropské politiky by měla přestat podpora islamistů pod záminkou podpory "plurality názorů."

Není nic správného na podpoře těch, kdo chtějí zničit naši svobodu. Tím, že je na úrovni EU i na všech nižších úrovních poskytovaný prostor a financování organizacím ovlivněným Muslimským bratrstvem, Evropa naprosto absurdním způsobem podporuje lidi usilující o její vlastní zkázu. Není možné toto nebezpečí nadále ignorovat, protože v sázce je další trvání svobody v celé Evropě.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace