Židle pod šéfem policejní inspekce Michalem Murínem se opovážlivě kýve. Souvisí to s kázeňským podnětem olomouckých žalobců, kterým se ohání premiér v demisi Andrej Babiš. Ten by podle všeho (stejně jako návladní) viděl na Murínově místě raději někoho jiného. A dokument hraje Babišovi do karet. Uvádí se v něm totiž, že Murín zdržoval účelově vyšetřování. Tím ho ohrozil. To je závažné obvinění
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce za skutečné ohrožení demokracie ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína. To jsou silná slova. Jsou oprávněná?
GIBS vyšetřuje trestnou činnost policistů, celníků nebo dozorců. Ředitele inspekce jmenuje a odvolává podle zákona premiér na návrh vlády.
Murín, jehož jmenoval Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle dokumentu, s nímž se měl možnost securitymagazin.cz seznámit, neposkytl vyšetřovatelům součinnost při pátrání po úniku informací. Odmítl vysvětlil, od koho se dozvěděl, že jeden z nejvýš postavených policejních důstojníků v zemi, tehdejší náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, je odposloucháván a sledován; architekt policejní reorganizace Laube později dostal od Chovance „trafiku“ na České poště.
Policejní inspekce prověřovala podezření, nezneužíval-li Laube svého postavení u policie a nezjišťoval-li u svých podřízených informace o některých kauzách (mj. ony úniky informací, na které upozornil někdejší detektiv Jiří Komárek). Na GIBS se kvůli tomuto zavedl speciální režim.
O prověřování směl vědět jen velmi omezený okruh lidí. Pro žalobce nedůvěryhodný šéf inspekce Murín – stejně jako Laube klíčový člověk sociálnědemokratického exministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) – mezi ně ovšem nepatřil. I proto vyšetřování probíhalo utajeně na expozituře GIBS v Liberci.
Odmítl spolupráci
Ze svědeckého výpovědi zástupce pražské vrchní žalobkyně Adama Bašného vyplývá, že i přes utajené vyšetřování několik týdnů poté Murín informoval svého podřízeného, že se v jistých kruzích ví, kdo je prověřovaný – tedy Laube.
S Murínem se proto Bašný logicky sešel.
„Murín uvedl,“ konstatoval Bašný, „že sdělení jména té osoby (která mu informace vynesla, pozn. red.) by pro něj znamenalo veliký problém, že se jedná o osobu, jež je z okruhu poradců a lobbistů a která je deset ‚levelů‘ nad Gáboríkem.“ To zapsali do dokumentu o setkání Murína s Bašným státní zástupci z Olomouce.
Problém Gáborík
Igor Gáborík je přitom jedním z obviněných v kauze Beretta, s nímž měl být Murín v minulosti v kontaktu.
Když Robert Šlachta odcházel z vedení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na protest proti policejní reorganizaci z pera Laubeho, předal podle dobře informovaného policejního zdroje olomouckému vrchnímu žalobci Ivo Ištvanovi důležitý materiál. Dokument podle zdroje dokazuje propojení bývalého policisty Gáboríka, jenž byl tehdy ve vazbě, s lobbistou Ivo Rittigem.
psali jsme: Šmírování inspektorů GIBS potvrzuje odborná expertíza a exkluzivní výpovědi plukovníků
„Materiál – což je stěžejní – rovněž popisuje, jak Rittig předal Murínovi šifrovaný telefon za účelem komunikace právě s Gáboríkem (a to přes exministra Pavla Němce). Komunikace mezi Murínem a Gáboríkem je zdokumentována,“ dodal zdroj. Ištvan tehdy informace nepopřel. Prohlásil však: „Nemohu se k nim nijak vyjádřit.“
Někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, bývalá Ištvanova nadřízená, v roce 2016 uvedla: „Murín byl technikou – krytovanými telefony – nejen zásobován mafiány (Rittig ji měl platit, Němec dodávat), ale dokonce se pravidelně scházel s Gáboríkem. Proto Murínovi i celé Generální inspekci bezpečnostní sborů státní zástupci vůbec nevěří.“
„Michal Murín se nebude veřejně vyjadřovat k jakýmkoliv otázkám a informacím,“ uvedl nyní mluvčí GIBS Ivo Mitáček.
Potíže s věrohodností
Státní zástupce, jenž aktuální kázeňský podnět ve věci Murína sepsal, pak uvádí, že existují vážné pochybnosti o věrohodnosti Murínovy výpovědi ohledně Laubeho.
Murín totiž tvrdí, že se nechal pozvat „od známého, kterého vlastně ani nezná, do společnosti jemu neznámých osob, které prý nezná ani ten známý, co ho tam pozval, aby tam poseděli. Shodou okolností právě v tomto prostředí vyslechl skutečnosti svědčící o zřejmém úniku informací (ohledně Laubeho, pozn.),“ podotýká státní zástupce a dodává: „Murín tak přinejmenším bránil tomu, aby prověřování této věci bylo provedeno urychleně a bez zbytečných průtahů.“
Hraje o prověrku
O Murína se také aktuálně zajímá Národní bezpečnostní úřad. Řeší jeho bezpečnostní prověrku. Úřad byl totiž dalším adresátem kázeňského podnětu. Murín musí být ze zákona ve své funkci držitelem prověrky minimálně na stupeň „tajné“.
Murín současně nedávno oznámil, že na něj Babiš činil nátlak, aby sám rezignoval, jinak to půjde se skandálem. Služební zákon totiž jeho snadné odvolání neumožňuje. Ředitel odstoupit odmítl.
Murínovou kauzou se už zabýval sněmovní bezpečnostní výbor, jehož členové se zavázali mlčenlivostí. Babiš chce výbor požádat, aby vyslechl i výše zmíněné státní zástupce. Ti se už zúčastnili jím svolané Bezpečnostní rady státu a ústy nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana podpořili Babišovu tezi, že GIBS čelí „systémovým problémům“.
psali jsme: Výzva k rezignaci šéfa GIBS aneb jak to bylo s Murínem a Gáboríkem
Nyní se současně objevily informace, že vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila odposlouchávala v roce 2014 GIBS a akci dozorovalo pražské vrchní státní zastupitelství. Případ dozorovala státní zástupkyně Dagmar Máchová, která byla rovněž obviněna (jako Gáborík) v takzvané kauze Beretta, kde policie viní skupinu čtyř lidí z údajného vynášení informací.
Na Nevtípila bylo vyžádáno ještě takzvané režimové sledování, v jehož rámci bylo v průběhu dne mapováno, s kým se stýká.
Zvláštní odposlechy
Další podivností kolem GIBS pak byly odposlechy jejich samotných vyšetřovatelů v roce 2014. Jak už securitymagazín.cz informoval, znalecký posudek, který má redakce k dispozici, možnost sledování mobilních telefonů policistů potvrdil.
Za znovuotevření sledování inspektorů se loni postavila bývalá novinářka, někdejší členka komise pro kontrolu GIBS Jana Lorencová. Zdůraznila: „Ten, kdo to nainstaloval, musel vědět, že lidi dostává do nebezpečí, a to nejen pracovníky inspekce, ale i osoby, s nimiž jsou v kontaktu, včetně rodinných příslušníků. Případ by se měl znovuotevřít.“
Další problémy
Generální inspekce bezpečnostních sborů fakticky začala pracovat v roce 2012. Do té doby hlídala policisty inspekce ministra vnitra. Prvním šéfem GIBS se stal Ivan Bílek. V čele vydržel až do konce roku 2015, kdy ho vystřídal Murín. Výměna se odehrála krátce po vypuknutí kauzy Vidkun, v níž figuroval i šéf olomoucké pobočky GIBS.
Instituce, která začínala s třemi stovkami inspektorů, se potýká se skandály dlouhodobě. V roce 2014 skončil klíčový náměstek Dušan Brunclík. Z tajně pořízené nahrávky vyplynulo, že na základě politického tlaku. Ještě týž rok se v balíčcích pro vězně objevily žiletky a nože. GIBS takto testovala ostražitost vězeňských dozorců, avšak bez předchozího uvědomění šéfů věznic.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více