Proč nejezdíme zachraňovat migranty i do Indického oceánu?

Proč nejezdíme zachraňovat migranty i do Indického oceánu?
15 / 08 / 2018, 11:00

Během podzimu 2017 začali různí pašeráci lidí měnit taktiku. Tím, jak Itálie přitvrdila v migrační politice a kontrole lodí, na kterých bývali zcela výhradně muži, začali na moře posílat i ženy (hlavně těhotné) a děti.

Taktéž se v roce 2017 zvětšil počet lidí ve věku 18 - 29 let, kteří začali tvrdit, že jim ještě nebylo 18 a jde „o děti“. To je také důvod, proč se najednou např. na lodi Aquarius a na dalších lodích neziskových organizací operujících ve Středozemním moři, začalo objevovat takové množství mladistvých. Perličkou pak je, že se z nich často velmi rychle stávají „dospělí“ v momentě, co je v uprchlických táborech umístí mezi děti a omezí jim televizi do 9 hodin, musí spát v pokoji po osmi a začnou dostávat menší porce jídel.

psali jsme: Opakující se nesmysly, bludy a mýty o migraci

Nejen kvůli těmto změnám tvrzení proto některé státy chtěly zavést automatické prověřování věku přes rentgen kostí a zubů, setkaly se ale s odporem různých neziskovek i lékařů, kteří opakovaně protestovali, protože je to prý ponižující a diskriminační. Z mého pohledu přitom jde o zcela zásadní klíč pro vyřešení migrace, protože právě možnost lhát o věku běženců je jedním z nejčastějších důvodů zpochybňování migrační politiky EU a nezřídka neochoty lidí přijmout byť i jen jednoho uprchlíka.

Deklarace věku podmíněna výhodami

Nezletilí běženci mají celkově oproti dospělým řadu výhod. Nejvíce využívanou je téměř automatická cesta k získání azylu a následně ke sjednocení rodiny, kdy jsou známé případy, kdy rodiny schválně vysílaly do Německa starší chlapce, aby později mohla přijet a získat azyl celá rodina. Jak mi ale už v létě 2017 potvrdili na Sicílii pracovníci Frontexu, u 42 procent mladistvých, kteří deklarují svůj věk mezi 15 - 18 lety, se později tento údaj ukázal jako falešný. Proto je potřeba jakoukoliv propagandu levicových stran a několika neziskovek o vylovených dětech odmítnout. A jsem rád, že Evropská komise s Radou a Parlamentem již připravila novou legislativu s cílem zpřesnit statistiky. Obávám se však, že ani to neodradí stále velké množství současných podvodníků.

psali jsme: Zpackaná švédská integrace migrantů mění politickou mapu

Nedávno jsme se i bavili v Evropském parlamentu s lidmi z Europolu o tom, proč neziskovky tak aktivně nezachraňují lidi třeba také v Indickém oceánu nebo nebojují proti převaděčství v Libyi. Když prý najdeme odpověď na tuto otázku, pak budeme rozumět lépe otázce migrace. Odpověď je přitom poměrně jednoduchá: pokud bychom začali lovit migranty v Indickém oceánu a vozit je do zemí EU, určitě by tam začali také přijíždět. Třeba ze Somálska. Proto se nemůže nikdo divit tomu, že řada expertů a akademiků zpochybňuje činnost neziskových organizací ve Středozemním moři. Prostě práce některých neziskovek jen počet migrantů zvyšuje.

Dublin IV v současné době nic nevyřeší

V souvislosti s odmítnutím přijetí lodě Aquarius s údajnými mladistvými a ženami zkusili opět levicové strany v Evropské parlamentu zvýšit tlak na přijetí Dublinu IV. Ten ale podle odborníků nic nevyřeší. Pokud by totiž existovalo jakékoliv rozdělování žadatelů o azyl (i třeba jen na dobrovolné bázi), namísto zkrácení celé procedury by jen došlo k jejímu výraznému prodloužení a zvýšil by se příchod dalších žadatelů, které se dnes už daří od nebezpečné cesty po moři do Evropy odrazovat.

Ze statistikza rok 2017 z Itálie vyplývá, že ze 130 000 lidí, kteří zažádali o azyl, získalo status uprchlíka pouhých 6 827 lidí a na doplňkovou ochranu mělo nárok 6 880. Tzn., že přes 90 % příchozích jsou opravdu ekonomičtí migranti, nikoliv uprchlíci. Bavit se proto o jakémkoliv přerozdělování je naprostý nesmysl. Řešením je spíše urychlení procedury v prvním místě žádosti na 6 týdnů, nebo zřízení uprchlických táborů pro případnou proceduru mimo Evropskou unii.

psali jsme: Muslimové nejsou v ČR radikální? Aby se experti nepřepočítali

V tomto ohledu se jako ideální partneři jeví Maroko, Tunisko, Alžírsko nebo Albánie, kterým ale musí EU výrazně finančně pomoci. Vše by dále fungovalo tak, že každý případný odmítnutý žadatel již bude mít záznam v systému, a tak bude jasné, že jakákoliv cesta do EU je naprosto zbytečná. Budeme ho totiž moci okamžitě poslat zpět domů.

Když to shrnu, musíme o migraci začít přemýšlet jinak. Pokud to většina premiérů včetně pana Babiše a komisařů včetně Věry Jourové nepochopí, bude skepticismus vůči EU stále narůstat. A je jen otázkou, zda to za současného stavu některým politikům tak trochu prostě nevyhovuje. Nebo se mýlím?

Přeji hezký den a veselou mysl!

 

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace