Součástí mocenskopolitického systému v letech 1948 - 1989 byly i tři nekomunistické strany - lidová strana, Československá strana socialistická (ČSS) a Strana slovenskej obrody (SSO, dříve Demokratická strana). Ty existovaly i po listopadu 1989, jenže zejména ČSS a SSO z mnoha důvodů neuspěly. Důvodů je samozřejmě více, jedním z nejdůležitějších byla jejich nálepka ,,kolaborantů" v období 1948 - 1989.
Zmíněné strany se staly těsně po převratu v očích veřejnosti symbolem kolaborantství, ač tento ,,cejch" není zdaleka spravedlivý. Například ČSS významnou měrou přispěla ke konci čtyřicetileté komunistické dikatury a v podstatě byla první stranou, která se již v listopadu 1989 vnitřní obrodou osvobodila z ideologických ,,spárů" KSČ. Ovšem jak už tomu bývá po každém revolučním zlomu, předchozí vývoj je en bloc negován, a na to tzv. historické strany doplatily nejvíce.
S tím souvisí i další důvod omezeného politického prostoru, v němž se tyto strany po roce 1989 pohybovaly. Vše levicové bylo veřejností vnímáno jako komunistické, jako něco hanlivého a můžeme říci i nepřístojného. Současně se tím otevřel široký prostor pro vznik pravicových politických konceptů (stran), které tento ,,cejch" neměly a naopak je lidé viděli jako ,,pozitivní" antipod vůči zdiskreditovaným levicovým konceptům - komunismu, resp. socialismu.
Svou významnou roli však také hrály osobní spory, vnitřní rozháranost a chybějící identita či vize ,,kam vlastně směřujeme?". To se týká především ČSS, která měla z tzv. historických stran nejlepší zázemí - finanční, organizační i personální. Volbami v roce 1990 se ovšem vše mění a ve straně propukají ostré boje o moc a rozštěpení na dva politické subjekty. Prakticky po prvních svobodných volbách v roce 1990 ztrácí ČSS své ,,vstupní" výhody a velmi rychle se stává okrajovou politickou silou, což záhy umocní několikeré přejmenovávání na stranu, jež definitivně přestala být pro veřejnost čitelnou.
psali jsme:Jak jde dohromady komunismus a demokracie? Soudružka Semelová ráda vysvětlí
SSO čekal stejný osud jako ČSS. Snažila se poukázat na roli její předchůdkyně, Demokratické strany před únorem 1948, která se stala jedním z protivníků komunistické strany na Slovensku. Tato rétorika však veřejnost přestala zajímat a naopak vnímala SSO jako jednu z kolaborantských stran, které v nové politické realitě nemají již co nabídnout.
Lidovci na rozdíl od ČSS či SSO tranzici do demokratického prostředí zvládli podstatně lépe a kolaborantské nálepky se dokázali zbavit. Jejich schopnost přizpůsobit se daným podmínkám a čekat na vhodnou příležitost platila vlastně již od roku 1919. Na sjezdu ve Žďáru nad Sázavou roce 1990 převzal stranu J. Lux a jasně deklaroval, kam má strana směřovat. Měl jasnou vizi, kterou posléze dokázal úspěšně přetavit ve vládní angažmá lidovců v prvních pravicových vládách. Lidovci se uměli ,,přizpůsobit" z historických stran nejlépe.
V případě ČSS je otázkou, pokud by v prvních volbách v roce 1990 uspěli a nedošlo k pozdějšímu rozštěpení, nakolik by byli schopni ovlivňovat svou vahou politické dění. Zvláště když měli vynikající zázemí na všech úrovních.
psali jsme: Před 67 lety komunisté popravili Miladu Horákovou. Umírala v bolestech dlouhé minuty
Na každý pád politická realita po roce 1989 byla zcela jiná než ještě před pár měsíci předtím. Historické strany se snažily vehementně poukazovat na svou ,,historickou" úlohu, kterou však lidé vnímali zcela opačně - jako velkou přítěž. Levicovost obecně ztrácela na své přitažlivosti, což byl jen důsledek předchozího vývoje. Důsledkem ,,historické nutnosti" se začaly rodit pravicové koncepty, které bezprostředně po roce 1989 ty levicové nahradily, a staly se pro veřejnost zajímavějšími.
Proto také tzv. historické strany až na lidovce mohly jen těžko uspět. Po čtyřiceti letech komunistické diktatury se totiž i ony samy staly ,,jinými" stranami, jež nedokázaly zachytit nadcházející vývoj. Ucházely se o hlasy občanů v úplně odlišné politické realitě, která jim nebyla nakloněna.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - Jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více