Proč se nyní nevyplatí rychle a bez rozmyslu odcházet z režimu dodavatele poslední instance

Proč se nyní nevyplatí rychle a bez rozmyslu odcházet z režimu dodavatele poslední instance
Autor: Pixabay
04 / 11 / 2021, 21:45

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a i Energetický regulační úřad (ERÚ) intenzivně radí všem zákazníkům, kterým se nyní dodávky realizují v režimu dodavatele poslední instance (DPI), aby urychleně přešli na standardní smlouvy o dodávkách, podívali jsme se na to, zda je to při současných cenových nabídkách energií vůbec dobrý nápad a zda nemá smysl nějakou dobu vyčkat. Provedli jsme několik modelových výpočtů a pokud se potvrdí predikce o poklesu cen v dalších měsících, pak je překotný přechod pod smlouvu s fixovanou cenou na 3 roky velmi nevýhodný. Odběratelé totiž v horizontu 3 let při v současnosti nabízených cenách své energie mohou přeplatit až o 35 %. Rozhodně by se jim vyplatilo, a to zejména u plynu, v režimu DPI chvíli setrvat a vyčkat na pokles cen a až pak přejít pod fixovanou smlouvu.

Jak ukazují naše propočty, ceny nemusí klesnout nikterak dramaticky, aby se zákazníkům vyplatilo počkat v režimu DPI. U plynu postačí, pokud do jara 2022 zlevní plyn o 24 % oproti dnes nabízené ceně. Podle odborníků je navíc velmi reálné, že k tomuto poklesu by mohlo dojít již okolo letošních Vánoc. U elektřiny postačí zlevnění ve výši 20 % oproti současnému stavu.

A jak jsme k těmto výsledkům dospěli?

Vyšli jsme z porovnání současných cen, cen DPI a cen jara 2021.

U plynu jsme do výpočtu zohlednili cenu současného tříletého fixu 1822 Kč / MWh s DPH (což je 1506 Kč / MWh bez DPH), cenu DPI ve výši 3946 Kč / MWh s DPH (tj. 3261 Kč / MWh bez DPH) a pak modelové ceny v rozpětí 600 – 2000 Kč / MWh (vychází z nejnižší dohledatelné ceny z jara 2021). To vše při spotřebě 1 MWh měsíčně a stálém platu 70 Kč / měsíc. Modelový příklad se tedy týká domácnosti se spotřebou 12 MWh/rok. Spotřebu 1 MWh za měsíc jsme vzali kvůli zjednodušení celé problematiky, i když řada domácností této spotřeby nemusí dosáhnout.

U elektřiny jsme postupovali stejně. Modelový příklad se týká domácnosti se spotřebou 12 MWh/rok tedy modelová spotřeba činí 1 MWh / měsíc. Opět část domácností nemusí této spotřeby dosáhnout, spotřeba je zvolena pro větší přehlednost. Dále jsme vyšli z ceny DPI ve výši 4833 Kč / MWh vč. DPH (bez DPH jde o částku 3 994 Kč / MWh). Pro tříletý fix jsme modelově použili cenu ve výši 2259 Kč / MWh vč. DPH (bez DPH jde o částku 1866 Kč / MWh).

Nutno podotknout, že pro zjednodušení porovnání jsme také vycházeli z premisy, že většina velkých dodavatelů nyní zákazníkům nabízí produkty pouze s tříletou fixací. Vyloučili jsme tedy produkty na kratší dobu, přestože řada dodavatelů uvádí ceny i pro roční a dvouletou fixaci.

Dále je nezbytné uvést, že jsme vůbec nezohledňovali regulovanou složku ceny, porovnávali jsme pouze komoditní části ceny za energie. Rozhodnutí nezohlednit regulovanou složku vychází z toho, že regulovaná část ceny je oznamována ERÚ vždy na konci listopadu, regulovanou složku bychom tedy dosadili do výpočtu pouze na zbytek letošního roku a dále bychom ji neměli, proto výpočet s regulovanou složkou vůbec nepočítá. Nadto nemá pro porovnání výhodnosti rychlého přesunu z institutu dodávky poslední instance vliv.

U plynu jsme dospěli k tomu, že pokud by cena plynu klesla na hodnotu 1400 Kč / MWh, pak je spotřebiteli jedno, zda nyní podepíše smlouvu na tříletou fixaci za nevýhodnou cenu. Pokud ale cena plynu klesne více a dostane se na hodnoty pod 1400 Kč / MWh, pak spotřebitel v horizontu 36 měsíců zaplatí za spotřebu až o 54 % více, než kdyby nyní u dodavatele poslední instance vyčkal celých 6 měsíců na příznivější cenu, kterou by následně zafixoval. Z níže uvedené tabulky je zřejmé, při jaké ceně dochází ke zlomu. Postačí pokles o 23 % oproti tříleté fixované ceně (použité v modelu) a na nynější fixaci spotřebitel prodělá, resp. přeplatí.

             

Obdobně jsme zpracovali i model pro elektřinu. Dostáváme se k podobným zjištěním. Zlomovou cenou je cena 1800 Kč / MWh, což je cena o 20 % nižší oproti současným cenám. Byť se ceny elektřiny zřejmě nevrátí na úroveň jara 2021, prostor k poklesu ceny nicméně určitě je. Z níže uvedené tabulky je opět zřejmé, při jaké ceně dochází ke zlomu.

              

Z uvedeného přehledu nám vychází závěr, že je rozhodně vhodnější posečkat a chovat se konzervativně i u elektřiny. Odborníci predikují, že v roce 2022 bude vyšší cena, než na jaře 2021, nicméně jak bude klesat cena plynu, bude klesat i cena elektřiny, což by se při tříleté fixaci mělo projevit.

Řada zákazníků se nicméně radou ERÚ i MPO už řídila a z režimu DPI přešla. Zavázali se tak k hrazení současných vysokých cen po dobu 3 let. Jediný bonus, který to zákazníkům přineslo, byl ten, že přechodem do standardního smluvního režimu jim klesly zálohy, což je pro řadu spotřebitelů rozhodující. Opticky se totiž tento rychlý přechod pod střechu tříleté fixace může jevit jako super výhodný. Náš propočet však ukazuje, že tomu tak s velmi vysokou pravděpodobností nebude. V konečném důsledku ale budou hradit mnohonásobně víc, než kdyby vydrželi a hraběcí radou ERÚ i MPO se neřídili.

Musíme mimo jiné upozornit i na jinou problematiku. Spotřebitelé by také měli být opatrní ohledně zastropování záloh. Zastropování sice pomůže (nebudou hradit tak vysoké zálohy), ale jejich problém neřeší, pakliže budou spotřebitelé platit nižší zálohy, jejich problém se přenáší na jaro, až jim bude doručeno konečné vyúčtování. Zastropování je jen přenesením problému do budoucna.

Všichni spotřebitelé by tak nyní měli být velmi opatrní a dvakrát se rozmyslet, než se k něčemu upíšou. A zároveň by měli požadovat od ERÚ, aby důsledně plnil své kompetence a prověřoval ceny DPI.

 

Autor: Anna Binderová

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace