Prohlášení, že odchodem posledního amerického vojáka z Evropy skončí NATO, musíme brát s rezervou. V reálném životě z ní neodejdou nikdy, říká bezpečnostní analytik

Prohlášení, že odchodem posledního amerického vojáka z Evropy skončí NATO, musíme brát s rezervou. V reálném životě z ní neodejdou nikdy, říká bezpečnostní analytik
Autor: US Army (CC BY 2.0)|Popisek: Američtí vojáci
05 / 07 / 2020, 10:00

V souvislosti s americkým plánem na stažení asi 10 000 vojáků z Německa SM oslovil bezpečnostního analytika a zvláštního korespondenta MÖNCH Tomáše Chlebečka, co si o takovém záměru myslí. SM pak zajímala i další aktuální témata jako například napětí na indicko-čínské hranici či události v USA, které začaly zabitím černocha George Floyda a přerostly v novodobé ,,sochoborectví".

Donald Trump nedávno pohrozil stažením skoro 10 000 amerických vojáků z Německa. Jak tento jeho krok číst? Je to další z nástrojů, kterým se Trump snaží zvýšit nátlak na spojence v NATO, aby přispívali více penězi na obranu?

Samozřejmě, ale to není nic nového, je to oblíbené téma prezidenta Trumpa. Oprávněné americké požadavky na férovější sdílení nákladů na společnou kolektivní obranu (tzv. burden-sharing) jsou ovšem tak staré jako NATO samo. Evropa nejen může, ale musí dělat v tomto směru mnohem více, což se bohužel reálně dlouhodobě neděje. Pouze 8 členských států NATO vydává na obranu alespoň požadovaná minimálně 2% HDP. Ještě podstatně horší je ovšem situace v oblasti jejich efektivity, synergie a interoperability, o nichž se však tolik nemluví.

Jak si stojí v tomto ohledu ČR? Je podle Vás reálné, abychom dávali do roku 2024 2% svého HDP na obranu?

Bohužel nepříliš dobře, není to aritmeticky reálné, pouze při hypotetickém prudkém ekonomickém poklesu, který se ovšem neočekává. Některé z velkých současných akvizičních programů (včetně nových BVP) budou navíc rozloženy v čase do delšího období, než se původně předpokládalo, a strategie jejich financování je nejasná. Ještě horší ovšem je, že neexistuje ani žádný realistický plán, jak tohoto dlouhodobě deklarovaného cíle skutečně dosáhnout. Ani v tomto případě se samozřejmě nejedná o nic nového, protože jde o závazek ze summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Na právě skončené konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost řekl europoslanec Alexader Vondra, že pokud odejde poslední americký voják z Evropy, bude to konec NATO. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Podobná prohlášení musíme brát se značnou rezervou. V reálném světě americké vojenské jednotky z Evropy samozřejmě neodejdou nikdy. V případě námořních (6. loďstvo) a vzdušných sil je to zcela vyloučeno, ale k další redislokaci i redukci pozemních sil samozřejmě dojde. Nezapomínejme ovšem, že ve Stuttgartu sídlí nejen velitelství USA pro Evropu (EUCOM), ale také pro Afriku (AFRICOM). Současná iniciativa Donalda Trumpa, kterou byl Pentagon zaskočen stejně jako evropští spojenci, bude znamenat nejen částečný přesun amerických vojáků z Německa (např. do Polska), ale i zpět do USA. To samozřemě neslouží ani americkým zájmům ani potřebám NATO, ale pouze Rusku. Dosavadní trajektorie Trumpovy administrativy byla přitom právě opačná, na rozdíl od administrativy prezidenta Obamy. Nový plán na stažení 9.500 vojáků z Německa byl sice Pentagonem předložen a formálně schválen Bílým domem, ale narazil na prudký odpor v Kongresu. Na jeho praktickou realizaci si tedy budeme muset počkat, nehledě na nadcházející listopadové prezidentské volby.

Pojďme dál. K řinčení zbraní dochází na indicko-čínské hranici, kde přibývá incidentů a umírají lidé. Co je podstatou sporu? Může podle Vás spor překročit meze lokálního konfliktu? A jaká by byla role Ruska, které s oběma zeměmi zejména v obranné sféře poměrně čile obchoduje?

Územní spory a rivalita Číny a Indie mají dlouhou historii, s občasnými epizodickými otevřenými konflikty (1962, 1967, 1987, 2017). Konkrétně v tomto případě se jedná o Ladakh a Sikkim, kde k ozbrojeným střetům došlo naposledy v roce 1974. Přes dramatický průběh posledních květnových a červnových incidentů a zřejmě desítky mrtvých na obou stranách je pravděpodobnost jeho rozšíření poměrně malá. Mnohem významnější je skutečnost, že současné vládnoucí režimy obou států praktikují vyhroceně nacionalistickou rétoriku a hrozí tedy, že se budou chtít zavděčit domácímu veřejnému mínění, a to by potenciálně mohlo vést k jeho eskalaci. Ruské nebo naopak americké zprostředkování, které prezident Trump impulzivně nabídl a jež bylo vzápětí odmítnuto, právě z těchto důvodů není reálné.

Do jaké míry je pro Indii komplikací, že na jedné straně má rozpory s Pákistánem, a na druhé s Čínou? Bude to důvod k ještě většímu zbrojení a tedy zvyšování napětí?

Dlouhodobý růst strategického významu Číny i Indie a jeho dynamika, stejně jako úpadek Pákistánu (tradičního čínského spojence), jsou samozřejmě nejenom regionální, ale především globální geopolitickou výzvou. Všechny tři státy jsou jaderné mocnosti, Čína je stabilně druhá ve světových výdajích na obranu, Indie čtvrtá až pátá, a veškeré odhady ji do budoucna posouvají na stabilní třetí místo. Nejpravděpodobnějším scénářem pro budoucnost je proto další zvýšení jejich regionálního soupeření, které by však paradoxně mohlo vést ke zvýšení odstrašovacího efektu a tedy i stability v oblasti, stejně jako tomu bylo v případě jaderného statutu Indie a Pákistánu po jejich nukleárních testech v roce 1998.

V současné době otřásá nejen USA novodobé ,,sochoborectví", tedy ničení nebo snímání soch významných politických či vojenských činitelů, které si nějak zadaly ve své době s rasismem. Iniciativa vznikla jako reakce na smrt černocha George Floyda, který zemřel po zákroku minnesotských policistů. Je to způsob, jak se vyrovnat s minulostí, nebo jde o další snahu přepsat historii tak, jak se to nyní hodí ultralevicovým skupinám? Proč k ,,výbuchu" došlo až teď a ne v minulosti, kdy docházelo v USA rovněž k rasovému násilí?

Skutečnou příčinou je historicky podmíněný a dlouhodobě neřešený systémový problém v oblasti fungování trestního práva a policie a jejich přístupu k etnickým menšinám v USA. Ideologická pravo-levá optika je zcela falešná a uplatňuje ji především Donald Trump pro zvýšení svých šancí na znovuzvolení v listopadových prezidentských volbách. Tento jeho přístup pouze přilil olej do ohně a vedl ke zbytečné eskalaci situace. Nutno zmínit, jak razantně se proti tomu vymezil Pentagon, dokonce do té míry, že ministr obrany Mark Esper jen těsně unikl svému propuštění, které by pro prezidenta Trumpa znamenalo další nevítaný politický problém. Samozřejmě platí, že na historii se musíme dívat prizmatem tehdejší doby a ne té současné, protože ji nemůžeme změnit, ale měli bychom se z ní poučit. Snaha o její cenzurování je proto stejně nesmyslná jako bourání památníků z 19. století.

Výkon policejní služby v USA, který ostře kontrastuje s evropskou praxí, se zcela jednoznačně musí změnit, stejně jako americké vězeňství. Situaci značně komplikuje skutečnost, že v USA neexistuje žádná uniformovaná vnitřní bezpečnostní složka na federální úrovni (FBI má zcela odlišnou misi) a většina reforem tedy musí proběhnout na lokální a státní úrovni. Jsou nevyhnutelné i proto, že demografie USA se objektivně dlouhodobě posunuje do mnohem větší etnické diverzity společnosti.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace